Prostor X

Stejně jako někdejší ministerští předsedové a posléze prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman je podle Aleny Schillerové expremiér Andrej Babiš těžkou vahou a měl by se stát jejich nástupcem. „Jsou to všechno silné osobnosti. Všech třech si vážím a všechno jsou to lidi, kteří vás nutí přemýšlet o tom, co říkají, i když vás to někdy irituje,“ říká místopředsedkyně ANO s tím, že bude svého „šéfa“ přemlouvat k tomu, aby kandidoval. Hnutí podle ní vlastního kandidáta potřebuje, což bude při jednání se špičkami strany prosazovat. Kdyby padla volba na ni, nabídku by zvážila, teď ale považuje za předčasné se jí zabývat. Věří, že se Andrej Babiš nakonec rozhodne správně a do boje o Hrad půjde.

Podpora uprchlíků nemůže být prvořadá, myslí si prezidentský kandidát Tomáš Březina, podle kterého riskuje vláda sociální neklid. Pro tak chudou zemi, jakou je Česká republika, znamená poskytnutí ochrany lidem prchajícím před válkou ekonomickou zátěž, se kterou musí být národ srozuměn. Pokud není, může zakrátko podlehnout přesvědčení, že půl milionu ukrajinských běženců se má lépe než čeští obyvatelé. Navíc ještě před pár měsíci podle něj vše nasvědčovalo tomu, že to tak bude. „Jakýkoliv prezident, nebo premiér, má mít především na zřeteli ochranu českých obyvatel, ekonomických zájmů, státnosti a tak dál. Nesmí mít na mysli prioritně, pod vlivem emocí, byť pochopitelných, jiný národ a tomu pomáhat víc,“ říká bývalý podnikatel.

Chápat výsledky voleb jako výraz spokojenosti s vládou je přehnané a pošetilé, upozorňuje politolog Tomáš Lebeda. „Vláda musí být velmi opatrná, protože podpora, kterou teď její strany dostaly, jak v komunálních, tak v senátních volbách, visí na vlásku a skutečně bude záležet na tom, jak bude vypadat zima, jak se vláda vypořádá s mimořádně tíživou situací, která nás pravděpodobně čeká, a jak to bude komunikovat. Podle toho mohou dopadnout i prezidentské volby,“ myslí si s tím, že většina voličů pětikoalice dopady energetické krize reálně ještě nepocítila. Až se tak stane, bude rozhodující, jak moc budou zasaženi. Pokud bude míra neúnosná, může jít o vážný problém, který vyžene lidi do ulic.

Přimět Vladimira Putina ke změně strategie nelze pomocí rozumu a ukazuje se, že ani ekonomickým tlakem. Jediným řešením tak podle Miroslavy Němcové zůstává co největší podpora Ukrajiny, aby byla schopná ho porazit. Bez ohledu na to, kolik to bude stát nebo jak moc bude třeba se uskromnit. Oproti Ukrajincům se totiž pořád máme zlatě. „Vezmu si klidně 10 svetrů a nemám s tím problém, ale cítím se bezmocná vůči tomu, co přichází z Ruska, to je pro mě daleko větší hrozba,“ říká senátorka za ODS, jejíž obavy, že je válka skoro za dveřmi, umocnilo vystoupení ruského prezidenta během ceremoniálu stvrzujícího připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. V mnohém jí připomnělo Hitlerovy projevy.

Přesvědčivé herecké výkony podával Marsell Bendig už odmala, ne vždy pro ně ale nacházel pochopení. Nedoceněné zůstalo například jeho ztvárnění oběti únosů, které se sestrou zinscenovali na balkoně a zalarmovali tak hlídku policie, které musel rozespalý otec vysvětlovat, že se jednalo o dětskou hru. Balkonu se od té doby vyhýbal, láska k herectví mu ale zůstala. A teď přišlo i uznání, o kterém snil. Za roli drogově závislého Ládi v dramatu Banger. sklízí jednu pochvalnou kritiku za druhou, jde přitom o jeho první filmovou zkušenost. Věří, že další budou následovat a že se mu podaří vymanit ze škatulky záporných postav, do kterých jsou Romové takřka výhradně obsazováni.

Část protestujících, kteří se už podruhé sešli na Václavském náměstí, nebrojí jen proti současnému vedení země, ale podle pedagoga a filozofa Daniela Kroupy upřímně nenávidí demokratický režim. „Ze strany řečníků a z pozitivní reakce mnohých demonstrantů tam bylo hodně těch, kteří se staví proti celému systému, proti naší orientaci na Evropskou unii, našemu členství v NATO, a dokonce organizátoři vznášeli požadavky, že máme vystoupit z OSN. Nevím, mezi jaké státy bychom se tím měli zařadit, asi někde u Severní Koreje, ale i ta je členskou zemí OSN,“ říká s tím, že pokud by některé výzvy byly skutečně vyslyšeny, jejich negativní ekonomické dopady by pocítili zejména ti, co po nich volají.

Na ulici strávil senátor Marek Hilšer i 12 hodin denně a přiznává, že nasbírat 50 tisíc podpisů nutných k podání prezidentské kandidatury není snadné, ani levné. Reálně to vyžaduje dva tisíce hodin na jednom petičním stánku, nebo přes 2,5 milionu korun, což je částka, kterou chce investovat do celé kampaně. Pokud se mu proto nepodaří oslovit dostatečný počet voličů do půlky října, nevylučuje, že požádá o nominování na nejvyšší ústavní funkci kolegy senátory. Buď, jak buď, jasno má v tom, že chce zůstat nezávislým kandidátem. „Prezident nesmí mít svázané ruce, nesmí být součástí žádného z oligarchických klanů, které si v České republice přivlastňují stát a ovlivňují politiku,“ říká.

Zatímco první oficiální reakce lídrů stran na výsledky voleb byly plné optimismu, atmosféra uvnitř štábů tomu v sobotu večer nenasvědčovala. Aspoň podle podnikatele Petra Stuchlíka. „Panovala deziluze a mě velmi překvapilo, že v podstatě bez výjimky, ať to bylo Spolu, Číža nebo Piráti, stejně tak ANO, všichni čekali víc a byli minimálně z těch magistrátních výsledků rozčarovaní,“ říká bývalý pražský zastupitel a někdejší kandidát ANO na primátora, který svou spanilou jízdu komunální politikou ukončil v roce 2019, pouhý rok poté, co podlehl volání svého ega a nechal se do ní Andrejem Babišem zlákat. Krátká exkurze pro něj byla cennou zkušeností, zjistil mimo jiné, že o budoucnosti města nezřídka rozhodují lidé, u kterých „se divíte, že si vůbec dokážou ráno uvázat tkaničku.“

Politicky to byla prohra, připouští Jan Farský po návratu z osmiměsíční stáže na oregonské univerzitě, kterou „zaplatil“ poslaneckým mandátem i pozicí šéfa klubu STAN a nadto čelil nařčením z lhářství, protistátní činnosti nebo amatérismu. „Zvláště od Miloše Zemana, Tomia Okamury a Andreje Babiše to bylo drsné. Na druhou stranu já jsem si taky roky nebral servítky, takže chápu, že když měli šanci, tak se do mě pustili,“ uznává Farský s tím, že ve všech jiných ohledech stál jeho pobyt v USA za to. Po letech ležel od rána do večera v knížkách a začínal i končil dny s rodinou. A uvědomil si díky tomu, že dospět chce vidět nejen svoje děti, ale také Evropu. O obojím mluví s velkým zaujetím v rozhovoru pro Prostor X.

Částečná mobilizace, kterou Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil, je snahou zabránit podobným průlomům, jaký se Ukrajincům podařil u Charkova. „To bylo do značné míry způsobené tím, že Rusové nemají dost těl, která by měla na takhle dlouhé frontě, a nevyhnutelně někde vznikne slabé místo, které Ukrajina mohla využít,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenských důvody vydání povolávacího rozkazu. Primárním úkolem nových posil bude stabilizovat ruskou armádu a vystřídat vojáky vyčerpané sedmiměsíčním bojem. „V tuhle chvíli není perspektiva na to, aby Rusko do zimy provedlo nějakou větší ofenzívu,“ myslí si s tím, že nábor 300 tisíc rezervistů není všelék a čas hraje spíš pro Ukrajinu. Pokud pomoc Západu nepoleví.