Prostor X

Katastrofální, takový byl slovy úřadujícího pražského primátora Zdeňka Hřiba stav, ve kterém před čtyřmi lety přebíral hlavní město. Na konci jeho volebního období zažívá metropole rekordní rozvoj a v čele s ním zdárně překonala i dvě bezprecentní krize – covidovou a uprchlickou, čímž podle něj nemůže argumentovat žádný z jeho předchůdců, ani současných konkurentů, mezi kterými jsou pokrytci a kumulátoři funkcí. Přímo za ztělesnění neúcty k Pražanům považuje Bohuslava Svobodu. „Otevřeně říká, že by chtěl být primátorem a zároveň poslancem. To podle mě fakt nejde řídit tohle město v pauze na oběd,“ má jasno Hřib s tím, že časovou a mnohdy i fyzickou náročnost funkce může každý posoudit při pohledu do jeho veřejného kalendáře.

Ohánět se v kauze Čapí hnízdo výroky o zinscenovaném politickém procesu nedává smysl, vysvětluje advokát Jiří Kučera s tím, že Andrej Babiš není stíhán za své názory, politické angažmá nebo jednání. Obviněný je z účasti na dotačním podvodu, jehož hlavní aktérkou je Jana Nagyová. Klíčová bude její vina. „Pokud nebude odsouzena paní Nagyová, tak nebude odsouzen ani pan Babiš,“ říká Kučera. Rozhodující teď podle něj bude přezkoumání listinných důkazů. Z těch by mělo během následujících dvou týdnů vyplynout, zda v žádosti o 50milionovou dotaci, kterou někdejší předsedkyně představenstva rodinné farmy podala svým jménem, vědomě uvedla nepravdivé informace a dopustila se tak trestného činu.

V uplynulých čtyřech letech ve vedení moravské metropole čelila Markéta Vaňková tolika krizím, jako žádný z jejích předchůdců od roku 1989. A ani závěr jejího volebního období není klidný. Brno doplácí na to, že zaujalo ekologický přístup a vsadilo na plyn. Co se týče vytápění, je na něm závislé z 80 % a z velkých tuzemských měst je na tom nejhůř. Odpojit se od plynu by mu měly pomoct nový zdroj na štěpku, jehož stavba začne každým dnem, a tzv. třetí kotel na spalování odpadu. To ale nebude stačit. Pojistkou na další zimu by tak měly být původně plynové kotle předělané na kotle na lehké topné oleje. „Paradoxně bychom se spalováním LTO zase vrátili k méně ekologickému řešení, nicméně měli bychom teplo,“ má jasno brněnská primátorka.

Opatření na pomoc domácnostem, která v reakci na energetickou krizi přijímají jednotlivé vlády napříč Evropou, jsou výkupným za demokracii, myslí si Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec ČR pro energetickou bezpečnost. Snaha zachránit společenský řád je přitom vlastní celému kontinentu bez rozdílu. „Řada zemí, vlád, ale i národů dělá věci, které nejsou úplně v jejich naturelu. Obecně evropský sever a západ byl vždycky spíš individualistický, dbal na to, aby lidi sami měli zodpovědnost za to, co dělají a jak se jim žije. Přitom kroky, které dneska dělají vlády evropského severu i jihu, jsou velmi podobné,“ říká. Vážnost situace podle něj nepodceňuje ani kabinet Petra Fialy, ale k mnohým rozhodnutím asi ještě nenašel chuť nebo odvahu.

Jsme přesvědčení, že žijeme v moderní společnosti 21. století a všechno je jiné, než kdysi bylo. Podle režisérky Terezy Nvotové to ale není tak docela pravda. Předsudky a stereotypy zůstávají. Jakmile se někdo odlišuje od všeobecně přijímaného modelu správnosti, je zavržen. „Ta bublina, ať už je na internetu, anebo ve skutečnosti jako nějaká vesnice, komunita, tak má podobné mechanismy. Lidé se navzájem o něčem přesvědčí, najdou si viníka a jdou po něm. A toho, kdo jim z jiné bubliny říká, že tak to není, už neslyší,“ popisuje reakci, která je podle ní přirozená a kterou využila v novém filmu Světlonoc. Natolik uvěřitelně, že za drama získala Zlatého leoparda na filmovém festivalu v Locarnu.

V koalici Spolu jsou šíbři a kmotři, myslí si kandidát na primátora hlavního města Jan Čižinský, který věří, že voliči v komunálních volbách rozhodnout tak, aby se k moci dostali poctiví politici. Takoví, jakým je třeba Adam Scheinherr, který před dvěma lety upozornil policii na nekalé praktiky vedení dopravního podniku a nevědomky odstartoval kauzu Dozimetr. Čižinský je přesvědčen, že pokud by se všichni chovali jako jeho stranický kolega z hnutí Praha Sobě, korupce zmizí. Jemu samotnému se ji během osmiletého starostování na Praze 7 podařilo zničit úplně, teď se stejnou ambicí usiluje o zvolení do čela magistrátu. A taky s tím, že protká metropoli cyklostezkami a zakáže průjezd centrem.

Téma smrti zaujalo Františka Skálu už během studentských let a neopustilo. Protože je ve společnosti stále tabuizované, považuje za důležité ho připomínat, a tak o něm zpívá za zvuků dechovky texty jako „Za řekou na stráni je krematorium, je tam pěknej chládek a kolumbárium, ve výklenkách urny mrkají na sebe, černé dýmy z nebožtíků stoupají do nebe.“ Na svůj odchod ze světa přitom nepomýšlí vůbec, prostě s ním počítá. „Většina lidí přitaká jenom tomu životu a myslí si, že smrt neexistuje a že se jich netýká. A pak se najednou diví,“ říká umělec s tím, že už má připravenou rakev, protože „je to jistota, že vás pak nedají do nějaké špatné, když si ji vyzdobíte.“ Kromě ní má ale i spoustu plánů, které přirozeně vznikají. Příležitost totiž dělá Skálu.

Průlom fronty, k němuž došlo u Charkova, nezaskočil jen Rusy, kteří oblast na severovýchodě Ukrajiny ovládali, ale celý svět. Média ho nazvala překvapivým a bezpečnostní analytik Michal Smetana je přesvědčen, že se ukrajinská protiofenziva zapíše do učebnic. „Je to něco, o čem se bude učit na vojenských akademiích ještě desítky let, protože způsob provedení této operace je skutečně nestandardní,“ říká v rozhovoru pro Prostor X. Pozoruhodná přitom podle něj není jen rychlost, se kterou Ukrajinci převzali iniciativu do svých rukou, ale i fatální selhání ruských tajných služeb a velení. Zisk ztraceného území je bezesporu největším ukrajinským úspěchem, považovat ho za vyhranou válku je ale předčasné.

Žijeme v době, kdy největší riziko nepředstavuje ztráta energetické bezpečnosti, ale svobody. „V roce 38 bylo taky Německo zemí, kde nežili všichni fašisti, a za dva roky bylo ovládnuto tímhle hnutím,“ varuje hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba s tím, že záleží na politicích, jak se jim podaří společnost složitým obdobím provést. Za nešťastné považuje shazovat diskuze o cenách energií tím, kolik má doma kdo svetrů na zimu. Je potřeba jasně říkat, co se bude dít, a každý šéf rezortu za to musí nést odpovědnost. „Osobně jsem přesvědčen, že některé podklady z ministerstva průmyslu a obchodu měly být připraveny dřív,“ kritizuje ministra Síkelu. Coby předseda Asociace krajů musel na liknavý přístup reagovat, ambici ovlivňovat složení vlády ale nemá.

Od šesti let žil prakticky jen s otcem. Matka byla vážně nemocná, dlouhodobě hospitalizovaná a o dva roky později zemřela. Pro oba následovalo náročné období. „Tatínek i já jsme se uzavřeli do sebe, měli jsme svůj vnitřní svět. Dával mi to nejlepší, co uměl, ale ta ztráta byla bolestná,“ vzpomíná na své dětství Tomáš Paprštein. Emocionální prázdno mu pomohl zaplnit nástup do turistického oddílu, v němž získal ztracený pocit bezpečí a ve vedoucím Matějovi, který byl zároveň jeho třídním učitelem, nejlepšího kamaráda. „Přítele“, který zneužil důvěry dospívajícího chlapce a stal se jeho sexuálním predátorem. Zatímco dnes třicetiletý Paprštein si prošel sebepoškozováním, depresemi a terapie se stala nedílnou součástí jeho života, pachatel pohlavního zneužívání učí dál.