Radio Wave

Misfits z Čelistí se opět ocitli ve výrazném oslabení, neboť vrchní výčepák Aleš stále vstřebává následky islandského žraloka marinovaného v anonymní moči. Namísto analýzy vztahu erotiky a umění se Tomáš a Vít ponořili do studia křehké symbiózy magie a technologie.

„Kdybychom s nimi byli, chodili s nimi na pivo, je to vyřešené,“ říká Tomáš Hlaváček, režisér filmu Dům bez východu. Jeho dokument, stejně jako snímek Dajori režisérského dua Nicolas Kourek a Martin Páv, rezonoval letošním ročníkem festivalu Ji.hlava. Oba filmy berou publikum do světa sociálního vyloučení, o kterém v debatě mluví i Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny.

Provinilá potěšení je nejnovější hra divadelního autora a herce Zlatka Teskere a režisérky a multimediální umělkyně Barbory Johansson. Minimalistická rituální komedie o hledání víry v materialistickém světě částečně navazuje na dvě předchozí inscenace o hledání identity. „Lidé by měli méně následovat trendy a více vnímat své vnitřní já, důležité je najít balanc, nejít z extrému do extrému,“ shodují se Barbora i Zlatko v hlavním poselství Provinilých potěšení.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly dentální hygienistku Leu a ptaly se jí na to, jak si uchovat funkční chrup a proč si ho neleštit jedlou sodou.

„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“

I v inteligentní budově si chceme otevřít okno. Proč vlastně? Kvalitní prostředí totiž neznamená jen správnou teplotu. „Musíme se tam cítit dobře,“ říká profesor Karel Kabele.

CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.

„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.

„Na sociálních sítích sledují příběhy ostatních, které si online vydělaly. Aby se jim vyrovnaly, posouvají své hranice. Ale už nevidí druhou stranu mince,“ říká Kateřina Šádková, vedoucí Poradenského centra organizace Rozkoš bez rizika. V doprovodné epizodě k páté kapitole podcastu Slast s ní Linda Bartošová mluví o sexuální práci, o jejích formách a rizicích, offline i online.

Duševní zdraví a mladí lidé, téma proplouvá médii každý den, mluví se o generačním střetu. Jedni nemohli cestovat, hrozily jim pendreky a vězení, druzí pozorují, jak se svět politicky a klimaticky hroutí a zdá se, že nikdo nepodniká kroky k řešení. Je srovnání života v odlišných érách možné? V rozhovoru v podcastu Balanc o tom 17. listopadu na akci Korzo Národní debatovali Bára Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši, a Daniel Prokop, sociolog z agentury PAQ research.