Radiožurnál

Vláda plánuje od ledna znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Co systém znamená pro podnikatele? Pocítí změnu zákazníci? A kolik peněz může EET reálně přinést státní pokladně? Vladimír Kroc se zeptal prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka.

Směřuje spor prezidenta Pavla a premiéra Babiše kolem summitu NATO k ústavní kompetenční žalobě? Ustojí britský premiér Starmer ztráty, které jeho labouristé utrpěli v pátečních místních volbách? A na co se zaměřil papež Lev XIV. v prvním roce v čele katolické církve?

V dnešním Rusku, někdejším Sovětském svazu, se chystají tradiční oslavy Dne vítězství. Jaké podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou? „Méně okázalé, budou střídmější, nebude tam těžká technika. Kremelský režim to zdůvodňuje tím, že není kulaté výročí, že největší oslavy jsme si zažili loni. Nicméně když se podíváte na situaci, která kolem toho panuje, tak to tak jednoduché není,“ naznačuje.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.

Hana Pešková se narodila v červnu roku 1924. V seriálu Radiožurnálu o dlouhověkosti ukazuje, jak jí pomáhá dotykový telefon a jak stále sleduje jako architektka nejrůznější stavby. Výjimečné je, že paní Hana bydlí i ve 101 letech doma, a navíc sama.

Francie chce, aby třetina její spotřebované energie pocházela do tří let z obnovitelných zdrojů. I proto intenzivně staví větrné elektrárny na moři. Zprovozněné jsou už čtyři. Další jsou ve výstavbě. Jednou z největších fungujících větrných farem na moři je ta nedaleko přístavního města Fécamp v Normandii.

Politici v Brně opět řeší, jestli mají ve městě zůstat komunistické symboly. Po soše Rudoarmějce na Moravském náměstí přišla na řadu památkově chráněná hlava Stalina na Ústředním hřbitově. Mají zmizet, nebo vydržet? Téma pro Brněnskou jedenáctku. Stejně jako nový pokus o oživení kryté tržnice na Zelném trhu, která už definitivně není žádnou tržnicí. Krátce se podíváme i na brněnský vynález – zubní probiotickou nanonit.

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?

Nakolik musí stát zvýšit výdaje na obranu, aby plnil závazek dvě procenta HDP? Jak k tomu může pomoci nová pozice vládního zmocněnce? A kdo by měl zastupovat Česko na summitu NATO? Vladimír Kroc se zeptal bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci a budoucího vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči Alianci Jakuba Landovského.

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?