Radiožurnál

Proč podle čerstvých dat k inflaci v Česku v minulém měsíci meziročně výrazně zdražily služby? Do jaké míry se můžou unijní státy připravit do budoucna na situace, jakou vyvolal mimořádný příliv migrantů do španělské exklávy Ceuta? A můžou nedostatek onkologických léků tamoxifen v tuzemských lékárnách vykrýt přípravky, které nejsou registrované v Česku, ale v jiných unijních státech?

Od mávnutí praporku a úderu gongu přes šest až ke čtyřem signálům. Taková byla cesta časového znamení – rozhlasové tradice, které je letos právě sto let. V pravidelných denních dobách ho Československý rozhlas začal vysílat 1. dubna 1926. Před zpravodajskými relacemi ho ve vysílání slýcháte dodnes.

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin. (Repríza rozhovoru z 21. 4. 2026)

Přestože Lotyšsko obývají necelé dva miliony lidí, je to země etnograficky neobyčejně pestrá. Jednotlivé regiony si dodnes zachovávají svou kulturu i tradice. Jeden region ale přeci jen vyčnívá – Latgalsko. Tamní obyvatelé totiž dodnes používají specifický dialekt, latgalštinu. Nechybělo přitom mnoho a autoritářské režimy ve 20. století mohly tento jazyk zahubit. Naše zpravodajka Kateřina Havlíková natáčela s folklorní skupinou Ceidari, která latgalské tradice udržuje.

Odhalily je kamery ve Veľké Mači a zapomenutý telefon. Pomohl i nečekaný svědek. Víme, jak policisté přišli na vrahy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Dozvíte se to ve třetím díle četby o vyšetřování případu, který na Slovensku dodnes vyvolává otázky. Autorkou knihy Vražda Jána a Martiny: Vyšetřování (Ringier Slovakia Media, 2024), ze které výňatky pocházejí, je slovenská novinářka Laura Kellö Kalinská (Aktuality.sk). Díl III.: Vrah na kameře. Čte Matěj Skalický.

Voda z krajiny mizí rychleji než dřív. Ne proto, že by přestalo pršet, ale protože se oteplující atmosféra chová jako jakási obrovská houba, má stále větší žízeň. A právě to vysvětluje, proč Evropu trápí stále silnější sucho. Vyplývá to z nové analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí.

Jak EU zpřísnila podmínky udělení dočasné ochrany pro Ukrajince s brannou povinností? Jaký nárok na odškodnění mají od Univerzity Karlovy poškození studenti a pozůstalí po střelbě z roku 2023? A proč současné rekordní teploty doprovází i smogová situace?

„Co se z dohody dostává ven, jsou různé formulace, které jsou velmi vágní, a jak je dobrým zvykem, Hamás si je vysvětluje jinak než Rada míru a ještě jinak než Izrael. Takže Izrael je lehce znepokojen tím, jak bude dohoda interpretována,“ popisuje velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Jaká je aktuálně humanitární situace v Pásmu Gazy? A jak jednání o Gaze i postup vůči Íránu ovlivňují blížící se volby v Izraeli? Poslechněte si rozhovor.

Jak bude Evropská unie reagovat na incident s migranty ve španělské Ceutě? Jaký bude další osud Knihovny Václava Havla? A jak další vlna veder prohlubuje sucho v Česku?

Sto let letos uplynulo od okamžiku, kdy za mikrofon usedli hudebníci a k posluchačům se nesla hudba v podání prvního rozhlasového orchestru. Oficiálně svou činnost rozhlasový orchestr zahájil 1. října 1926 a hned následující den uspořádal svůj první koncert pod taktovkou šéfdirigenta Jožky Charváta. Do nové sezóny vstoupí orchestr nejen s novým šéfdirigentem, ale i s programem, který zahrál právě na prvním koncertě před sto lety.