Radiožurnál

Spojené státy si v sobotu připomenou 250 let nezávislosti. V jaké kondici je americká demokracie? Co stojí za rekordně nízkou popularitou Donalda Trumpa? A jak Američané hodnotí, že prezident spojil výročí s oslavou svých narozenin? „Obecně to nebylo přijímáno příliš pozitivně. Také proto, že zvolil právě k těmto oslavám zápas smíšených bojových umění,“ vysvětluje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu amerikanista a výkonný ředitel Aspen Institutu pro střední Evropu Tomáš Klvaňa.

Může novela jednacího řádu Sněmovny zabránit nepřiměřeným průtahům v projednávání legislativních návrhů? Nakolik varovný je případ spolku, který vybral peníze na letní tábor pro dětské domovy, ale děti v daném termínu nikam neodjely? A proč pořadatelé jubilejního 60. ročníku KVIFF rozšířili tradiční červený koberec před hotelem Thermal, vysvětlí výkonný ředitel dnes zahajované přehlídky Kryštof Mucha.

Blíží se ostře sledovaný summit Severoatlantické aliance. „Ankara bude výjimečná. Nebude to jeden z řady summitů. Bude tam pět šest opravdu významných témat,“ naznačuje pro Radiožurnál bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. „Očekává se střet mezi Spojenými státy a Evropou. Celým summitem se potáhne jako červená nit určitá hořká pachuť stran Spojených států. Toho, jak se evropské státy NATO postavily ke kampani v Perském zálivu, která začala 28. února.“

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se ze všech sil snaží omezit imigraci všeho druhu, i když ne vždy se jí to daří. Nejvyšší soud před týdnem odmítl zrušit ústavní nárok dětí narozených i cizincům na území Spojených států na americké občanství. I přesto je fotbalový šampionát příležitostí, kdy se můžou setkat američtí imigranti z celého světa. „Navzájem se nepovažujeme za cizince,“ říká pro Radiožurnál Sport americký Holanďan René Heussen.

Smutné léto pro brněnská kina. Venkovní hrají, ale sály zavírají kvůli opravám. Kdy se vrátí zpátky do hry Art, kdy zavře a znovu otevře Lucerna, a jaká další rána čeká Univerzitní kino Scala? Brněnská jedenáctka se vrátí i k extrémním vedrům – kde bylo pocitově asi 60 °C? U jakých kulturních zážitků se nejlépe ochladit? Jak vysoko stříhat trávník? Jak skutečně pomáhá seriál Monyová? A bude mít Brno skutečně dva fotbalové týmy v první lize?

Čeští záchranáři znovu pomáhají tam, kde je třeba. Tentokrát ve Venezuele, kterou zasáhlo ničivé zemětřesení. Vyžádalo si nejméně 3000 obětí, několik desítek tisíc lidí se pohřešuje. Hosty Radiožurnálu jsou přímo z Venezuely velitel českého USAR (Urban Search and Rescue) týmu Petr Vodička a jeho zástupce Jiří Němčík. Jak se na místních lidech projevuje mimořádná situace?

Na konci 29. ročníku karlovarského festivalu si Jiří Bartoška, poprvé v roli prezidenta přehlídky, myslel, že to nejtěžší má za sebou. V roce 1995 však festival přišel o prestižní kategorii A – získal ji nově vzniklý konkurent, pražský mezinárodní filmový festival Zlatý Golem. Filmaři se tehdy rozdělili podle toho, kterou přehlídku podpoří. „Celé Karlovy Vary žily festivalem. Ucítily, že by o něj mohly přijít,“ popisoval Jan Svěrák, který na 30. ročníku uvedl snímek Jízda.

Někdo říká, že je to cesta ke zkáze lidstva, jiný se v nich cítí bezpečněji než v autě s řidičem. Řeč je o robotických autech, která k jízdě potřebují jen kamery, senzory a software. Jaké to je posadit se do auta, ve kterém se volant točí sám? Autonomní taxíky Waymo dobývají Ameriku a lidé se tam jimi vozí už s naprostou samozřejmostí. Svoji první jízdu autem bez řidiče vyzkoušela i americká zpravodajka Českého rozhlasu Jana Ciglerová.

Stovky dronů, Dustin Hoffman a trochu širší červený koberec. Jsou to dostatečné oslavy 60. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech? Jak se z něj vůbec stala takto úspěšná akce? A nejde spíš o byznys a mejdany než o filmy? Odpovídá Jindřiška Bláhová, filmová kritička z Respektu. Ptá se Matěj Skalický.

Karlovarský filmový festival slaví 60 ročníků. Vznikl překotně, za pouhé dva měsíce, v pohraničí, odkud bylo právě odsunuto německé obyvatelstvo – a od prvního záběru byl součástí ideologického projektu. Prošel dobou, kdy centrum neslo jméno Moskva a ceny dostávaly severokorejské snímky. Přežil normalizaci, trezory i emigraci těch nejlepších. Dokument mapuje těchto šest dekád archivními nahrávkami a svědectvím lidí, kteří u festivalu strávili podstatnou část svého života.