Studio N

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. PŘEDPLAŤTE SI NÁS A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI

Maďarský premiér Viktor Orbán demonstruje svou moc na systematickém ponižování menšin, říká ve Studiu N politoložka Zora Hesová z Ústavu politologie FF Univerzity Karlovy. „Když mu to prošlo na Romech, na migrantech nebo na trans lidech, projde mu to i na dalších. Společnost, která se proti tomu nepostavila, ztrácí možnost bránit se dál. Je rozdělená a oslabená,“ říká. 

Podle reportéra zahraniční rubriky Seznam Zpráv Filipa Harzera už Orbán utáhl šrouby ve společnosti natolik, že stát vykazuje znaky autoritářského režimu. „Neustálá propaganda ve státních a spřátelených médiích médiích je tak servilní, až je směšná. Je to, jako když se Husák v sedmdesátých letech líbal na letišti s Brežněvem.“

Maďarsko Hesová přirovnává k feudální společnosti. „Abyste vystudovali, našli práci, měli zajištění a přístup k lepším zdrojům, musíte se spojit s režimem a jednat tak, jak se od vás očekává. A ideálně vstoupit do strany,“ popisuje. Lidé, kteří jsou protirežimní nebo součástí nějaké menšiny, mají podle ní pocit, že už je pro ně Maďarsko nepřátelským prostředím. „A ti, kteří žijí v souladu s režimem, žijí ve feudálních vztazích. Pro ty, kteří si to uvědomují, je to forma nedůstojného života.“ O Orbánův scénář autokratizace se podle jejího mínění snaží řada evropských politiků.

Dají se podle ní rozpoznat podle těchto prvků: „Měli bychom si všímat stigmatizace jakýchkoliv slabých skupin – například menšin nebo cizinců. Časté je také nepřátelství vůči liberalismu, vůči Evropské unii jako takové nebo argumentace národem. Tito politici podněcují k vystupování z dlouhodobých solidárních pozic, například vůči Ukrajině, a extrémně zjednodušují komplikované problémy – třeba Green Deal, u kterého redukují klimatickou krizi na diesel,“ vyjmenovává politoložka.

Parlamentní volby se v Maďarsku budou konat v dubnu příštího roku. „Obrazil jsem pár středoevropských voleb a vím, že všechny volby dopadnou hůř, než si teď myslíme,“ říká Harzer.

Jak velká je šance, že někdo odstaví Orbána od moci? V jakých skutečných problémech se ocitá jeho země? A jak dnes vypadá v Maďarsku odvaha? Podívejte se na záznam Studia N live z festivalu Prague Pride.

Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION

„Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral.

Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit.

Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají.

Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká.

Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká.

Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě.

Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká.

Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N.

„Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje.

K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí.

Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas.

„Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“

„Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje.

V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš?

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ SPECIÁL STUDIA N NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE K VÍCE NEŽ 1600 PODPOROVATELŮ A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI

Rusko i Izrael posouvají limity dosavadních konfliktů. Polsko poprvé sestřelovalo ruské drony ve svém vzdušném prostoru a Izrael provedl překvapivý útok na Katar, kde cílil na představitele Hamásu. Dvě zásadní události, které vyvolaly mezinárodní pozdvižení a svět kvůli nim sklouzl do ještě většího napětí.

Co tyto výpady znamenají? A balancuje svět na hraně? Odpovědi hledá Filip Titlbach v nové epizodě Studia N s reportérkami zahraniční redakce Deníku N Petrou Procházkovou a Dominikou Píhovou. Sledujte už teď na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION

Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N.

Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková.

Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“

Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“

Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková.

Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková.

Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“

Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“

Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION

„Jsme ve značném průšvihu, brzy se bude rozhodovat o tom, v jakém světě budeme žít. V sázce je bezpečnost evropského kontinentu,“ říká ve Studiu N náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Celou situaci podle něj komplikuje fakt, že se političtí lídři napříč spektrem bojí mluvit o nepříjemných věcech. „Lidé vystrašení nebudou, oni to pochopí a zvyknou si. My jsme racionální národ,“ tvrdí v rozhovoru s Filipem Titlbachem.

Na rozdíl od jiných států východního křídla NATO podle Řehky velké části české populace nedochází vážnost situace. „Dekády se s ničím takovým nepočítalo. Nikdo se na nic nechystal, všechno bylo upozaděné, nedávaly se zdroje do obrany a bezpečnosti. Je potřeba lidi edukovat tak, aby podstatná část společnosti – a nikdy to nebudou všichni – pochopila, co se děje, a logicky tlačila na volené politické lídry a ptala se jich, co s tím dělají,“ upozorňuje náčelník generálního štábu.

V rozhovoru padne i téma sporů a komplikovaného vztahu s ministryní obrany Janou Černochovou. „Nic jí nezatajuji. To, co jako ministryně potřebuje vědět, jí říkám,“ reaguje na kritiku své nadřízené.

Ve Studiu N připouští, že on sám vadí řadě lidí. „Jsme tu ale i pro lidi, kteří nás nenávidí. Přísaháme, že za ně nasadíme svůj život,“ říká. „Myslím si, že dáváme velký důraz na to, co slyšíme od křiklounů na sítích. Když pak jdete reálně mezi lidi – mimo svou bublinu – a normálně se s nimi bavíte, zjistíte, že ten stav není tak hrozný. Nejvíc jsou slyšet magoři, co blijí nesmysly na sociálních sítích. Šokující sdělení jsou vidět a rezonují, ale pak je tady spousta normálních lidí, která nemá potřebu se k tomu vyjadřovat,“ zdůrazňuje.

Jak reaguje na kritiku, že armáda monitorovala politickou opozici a občany kritizující její činnost? Proč si myslí, že je dronové iniciativě Nemesis věnována nestandardně velká pozornost? Jak chce přesvědčit lidi, aby se přidali do prořídlých armádních řad? A ovlivní Putinovo Rusko výsledek českých sněmovních voleb? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION

„Nechápu, proč z toho pan Rakušan dělal takový cirkus,“ komentuje Zdeněk Hřib ve Studiu N svolávání společné akce předsedů Starostů, ODS a Pirátů kvůli vyloučení povolební spolupráce s hnutím ANO. Všichni tři se na sociálních sítích veřejně dohadovali o termínu i důležitosti schůzky. Proč se navzájem musí přesvědčovat o tom, že nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem? A jak nám chtějí vládnout, když se ani neumí domluvit na společném pivu?

„Marek Benda je extremista. Já bych určitě neseděl ve vládě, kde bude sedět Marek Benda,“ reaguje Hřib se smíchem na přímou otázku. Piráti mají v povolební strategii napsáno, že v žádném případě nepodpoří vládu, ve které by byli extremisté. Na doplňující dotaz, zda by podpořili vládu, kde by byl Benda na úrovni vedení klubu ODS, Hřib odpovídá: „Ale tak to už je něco jiného.“

Jak si vysvětluje odliv desítek členů a členek Pirátů po svém zvolení předsedou strany? Proč Praha i po sedmi letech působení Pirátů ve vedení metropole zůstává jedním z nejhorších evropských měst z hlediska nedostupnosti bydlení? A proč se ostře pouští do současných komunistů, ale lídrem Pirátů v Karlovarském kraji zůstává člověk, který vyučoval marxismus-leninismus a členem KSČ byl i po revoluci? 

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu. 

Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu.

„Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní.

Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru.

A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí.

Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu.

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY

„Věřím tomu, že jsou Češi a Češky racionální. Kdyby dostali možnost hlasovat o své budoucnosti, hlasovali by většinově proti vystoupení z NATO a EU,“ říká předsedkyně Socdem Jana Maláčová, která vede kandidátku Stačilo! v Praze. Hnutí chce přitom vyvolat referendum o vystoupení ze západních struktur. Maláčová ve Studiu N tvrdí, že pro ni zahraniční otázky nejsou klíčové. 

Spojení Soscdem se Stačilo! označuje za sňatek z rozumu. A byť podle svých slov nesouzní se všemi výroky představitelů hnutí, na programu se prý obě strany v drtivé většině shodnou. V podcastu například říká, že souhlasí se zrušením Senátu nebo zestátněním České televize a Českého rozhlasu. „Veřejnoprávní média tlačí jeden správný názor,“ myslí si.

A jak by podle ní měla zestátněná veřejnoprávní média fungovat? „Začne být striktně dodržován kodex. A povinně bych je posílala na stáže do Berlína a do Londýna, aby se naučili žurnalistice. Nezlobte se na mě, ale ať to má nějakou kvalitu a nějakou štábní kulturu. A chtěla bych, aby to bylo vyvážené. Skutečně, česká žurnalistika je mizerná,“ tvrdí.

Jak se z Maláčové stala pražská lídryně hnutí, které dříve označovala za antisystémové a nelevicové? Proč se vyhýbá odpovědi na otázku, jaké důsledky by mělo vystoupení České republiky z Evropské unie a NATO? A umí si představit spolupráci s Andrejem Babišem, kterého dříve označila za „debila“?

Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PODPOŘTE STUDIO N NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY NEZKRÁCENÉ EPIZODY

Stáli u masových hrobů, viděli rozbombardovaná města, utíkali do krytu před ruskými raketami a dívali se do očí přeživším. Ani to nestačilo, aby trojice protagonistů dokumentu Velký vlastenecký výlet zpochybnila svou víru v ruský výklad války. Režisér Robin Kvapil a producent Jakub Drocár odvezli české popírače k frontové linii, aby se o hrůzách Putinovy invaze přesvědčili na vlastní oči. Ve Studiu N odkrývají zákulisí riskantní cesty a ukazují, jak těžké je otřást vírou, kterou roky budovala kremelská mašinerie.

Co se skrývá za jejich nedůvěrou v systém? Proč sami sebe označují za „dezoláty“? A jak reagovaly ukrajinské bezpečnostní složky na nápad přivézt jim do země lidi sympatizující s Ruskem? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion