Studio N

Přes dvacet mrtvých lidí, asi půl miliardy uhynulých zvířat, víc než osm milionů hektarů sežehnuté půdy. A spolu s tím i varování vědců: „Je to horší než bezprecedentní. Je to katastrofa.“ Takto se dají v několika slovech popsat současné lesní požáry v Austrálii. Magdalena Slezáková ze zahraniční redakce popisuje, proč jsou požáry tak ničivé a jaké mají následky. Ve druhé části epizody uslyšíte rozhovor Jany Ciglerové s Australanem Tobym Downesem.

Pojem brexit už se vžil do obecného povědomí. Z Velké Británie ale přichází další termín, který bychom si měli zapamatovat. Megxit. Ten označuje rozhodnutí prince Harryho a jeho manželky Meghan vzdát se své role v královské rodině a stát se finančně nezávislými. Co přesně se stalo a proč o tom nevěděla královna, popisuje spolupracovník Deníku N v Londýně Ivan Kytka. A ještě jedno téma. V nejznámějším českém horském středisku v Krkonoších byl zbourán hotel Barbora, a to i přesto, že mělo jít pouze o přístavbu. Na jeho místě už roste nová budova. Za projektem stojí spolumajitel skupiny Penta Marek Dospiva a přítel lobbisty Romana Janouška. Zjistila to naše investigativní reportérka Deníku N Eliška Hradilková Bártová.

Ceny panelových bytů v Praze rostou v průměru rychleji než v novostavbách. Zrekonstruovaný panelový byt 3+1 poblíž metra stojí už mezi pěti až šesti miliony korun. Za podobnou cenu se přitom dá v Praze sehnat i stejně velký byt v novostavbě nebo ve staré cihlové zástavbě. Co může za zdražování paneláků a kdo si může vlastní byt dovolit, popisuje redaktorka Iva Bezděková. A ještě jedno téma. Dočkáme se změny exekučního zákona? Odborníci i politici se shodují na tom, že je to potřeba. Dnes spolu exekutoři soutěží o vymáhání pohledávek na volném trhu. A to je problém. Pomoct by mohla jejich územní příslušnost. Honza Moláček vysvětluje, proč je současný stav problém a jak by mohla nová pravidla omezit exekutorský byznys.

Deník New York Times získal pozoruhodný soubor dat. Tvoří jej údaje o geografické poloze uživatelů mobilních telefonů. Data se týkají dvanácti milionů Američanů. Celkový počet datových bodů v souboru je však přes padesát miliard! V průměru tedy na jeden telefon připadá asi 4200 údajů o poloze, posbíraných během několika měsíců v letech 2016 a 2017. Co všechno o sobě dobrovolně prozrazujete? Odpovídá Petr Koubský. A ještě jedno téma. Ministerstvo spravedlnosti uzavřelo těsně před Vánoci půlmilionovou zakázku s advokátní kanceláří Císař, Češka, Smutný, kde současná ministryně Marie Benešová roky pracovala. Jestli se jedná o střet zájmů, zjišťoval reportér Lukáš Prchal.

První letošní Studio N se věnuje v současné době nejsledovanějšímu mezinárodnímu napětí. Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem popisují někdejší zpravodajka v Americe Jana Ciglerová a redaktor Jan Wirnitzer, který se v Deníku N zabývá armádními tématy. A ještě jedno téma. Rusové poprvé od roku 1989 zaplatili za užívání pozemků na území České republiky, které používají na základě dohod z dob komunismu, ale nikdy za ně nehradili nájem. K průlomové dohodě je donutily ministerstvo zahraničí a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To je téma investigativního novináře Lukáše Prchala.

Poslední epizodu podcastu v roce 2019 věnujeme momentům, kdy se příliš nedařilo. Uslyšíte přeřeky, projevy zoufalství i peprná slova, která z epizod musela být vystřižena. Teď je ten jediný den v roce, kdy můžeme odsunout profesionalitu stranou a poskytnout prostor pro to, abyste se pobavili na náš účet.

Studio N přináší poslední letošní epizodu. Se šéfredaktorem Pavlem Tomáškem bilancujeme uplynulý rok z pohledu novinářů. O jakých kauzách byste měli vědět? A bude příští rok dobrý pro nezávislá média? V pátečním podcastu se věnujeme také boji o přízeň i zdraví posledních bojovníků druhé světové války, který se odehrává ve světě válečných veteránů. Jeho důležitým aktérem je Jaroslav Syrový, mocný šéf Československé obce legionářské v Praze 2. Toho kritici obviňují z neomaleného chování, i z toho, že poslední žijící hrdiny z druhé světové války, především válečného stíhače Emila Bočka přetěžuje tím, že jim vymýšlí náročný program. Téma Honzy Wirnitzera.

Ruská diplomacie se ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů Den památky obětí invaze v roce 1968. „Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomohou úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ napsalo ruské ministerstvo zahraničí. Co stojí za diplomatickým sporem, vysvětluje editor Michael Švec. A ještě jedno téma. V Praze 1 se rozpadá koalice. Uskupení My, co tady žijeme vypovědělo koaliční smlouvu a strany tak mají měsíc na to, aby krizi vyřešily. Lokální zpráva začíná mít zajímavé obrysy. Rozpad koalice přišli na jednání zastupitelstva podpořit vyhazovači. A primátor města mluví o hrozbě návratu mafiánských praktik. Situaci v Deníku N sleduje Prokop Vodrážka.

Janek Rubeš se podvodníkům a porušování zákonů v pražských směnárnách věnuje už několik let. Teď své pátrání posunul zase o kus dál. Společně s Honzou Mikulkou začal vydávat investigativní minisérii, která rozkrývá, jak tento byznys opravdu funguje. Nejen že některé směnárny dál cizincům nevydávají účtenky, lžou o skutečných kurzech a odmítají klientům v případě reklamace vydat zpátky peníze, ale podle posledních zjištění Seznam Zpráv není ani jasné, kdo jsou majitelé problematické sítě. Janek Rubeš v podcastu popisuje, jak je reportérská práce dovedla až na jih Slovenska, do vesnic, kde žije jen pár stovek obyvatel.

Moderátor a majitel TV Barrandov Jaromír Soukup za sebou má mimo jiné i působivou kariéru v profesionálním boxerském ringu, vždyť ze 26 zápasů prohrál pouze jediný. Soukupovy duely ale podle zdrojů Deníku N nebyly vždy fér: moderátor měl jistotu, že zápas neprohraje. Sportovní redaktor David Janeczek oslovil některé tehdejší Soukupovy soupeře. Co říkají? Poslechněte si celé Studio N. A ještě jedno téma. Nad naší planetou už bezmála půl roku krouží první česká soukromá družice. Sestrojil ji dvaatřicetiletý astronom Jaroslav Laifr. Celý systém vznikal u kuchyňského stolu v pražském paneláku. Jak satelit vznikal a co umí, popisuje redaktorka Deníku N Adéla Skoupá.