Věda Plus

V jakých oborech se dá využít bezemisní vodík? Může digitalizace lidských vůní pomoci v lepší diagnostice a sledování zdravotního stavu? Čeští vědci obnovili ochrnutým potkanům cit v končetinách. Jak by se jejich poznatky daly využít v medicíně? Umělá inteligence už proniká do všech oblastí života - umí skládat hudbu, napsat text nebo vytvořit fotku. Jaké jsou její možnosti, ale i rizika představuje tento týden v Praze festival Dny AI. Moderuje Renata Kropáčková.

Povíme si, jak buňka skládá molekulární nůžky na stříhání RNA. Nebo co vznikne, když se propojí dron a kamera na odhalování radiace. Také o haldě na ostravském předměstí, kde pod zemí už řadu let hoří halda milionů tun navazené hlušiny a odpadu z bývalých dolů a koksoven, se mluví jako o tikající ekologické bombě. Co kdyby se ale využila jako zdroje tepla? Dnes zároveň startuje série Hovory s rodokmenem s potomky slavných šlechtických rodů. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Fenomén kutilství patří k české společnosti podobně jako úsloví zlaté české ručičky. Důvody, proč si lidé radši některé věci vyrobí sami, se přitom v čase mění. Před rokem 1989 je k tomu vedla nedostupnost spotřebního zboží a služeb nebo nespokojenost s jejich kvalitou. V posledních dekádách zase lidé více zohledňují etické otázky při výrobě věcí v továrnách a jejich ekologickou stopu. Více si řekneme s Petrem Gibasem ze Sociologického ústavu Akademie ČR.

V jakých oborech roste vliv AI a v čem se zlepšuje? Lidé, kteří více vnímají bolest, to mají zřejmě od neandrtálců. Jak na to přišli genetici? Některé články pro zahrádkáře propagují invazní rostliny. Jak rozpoznat, že nějaká nabídka sadby nemusí být bezpečná? A mohli by obcím s invazemi pomoci roboti a drony? Moderuje Martina Mašková.

Městský soud v Praze začíná znovu projednávat první českou klimatickou žalobu, kde proti sobě stojí skupina občanů a český stát. I ve světě výrazně přibývá klimatických žalob, a to různého typu – řada z nich cílí na zodpovědnost fosilních korporací. V Česku se k tomu možná také schyluje, v pondělí vyšla první právní analýza, která zkoumá možnou trestní odpovědnost firem spalujících fosilní paliva v českém prostředí.

Vědecké týmy Technické univerzity v Liberci se podílí na vývoji umělých cév i textilií, které by mohly ochránit chodce v provozu. Vedoucí Katedry technologií a struktur Brigita Kolčavová Sirková chce zbořit klišé o tom, že textil je mrtvý. Její katedra má od začátku tři stabilní pilíře: předení, pletení a tkaní. Mají tyto obory ještě co říct v současné době plné inovativních materiálů a 3D tisku?

V balených potravinových dávkách dnes čeští vojáci nosí většinou sterilované jídlo. Sterilizace ale s sebou nese mnoho nevýhod, třeba ztrátu vitamínů. Výzkumníci z Univerzity obrany v Brně proto testují jídla připravená jiným způsobem, takzvanou lyofilizací. Co to je a jak takové jídlo chutná?

Dozvíte se, že o sázení stromů si mnoho lidí i institucí myslí, že tím půjde zmírnit negativní dopady změn klimatu. Proč je ale důležitější a náročnější chránit ty už jednou zasazené dřeviny víc než sázet nové?

Po různých metodách asistované reprodukce se v Česku podle lékařů rodí kolem 6 tisíc dětí ročně. Jde tak o 5 až 7 procent všech miminek. S početím by teď mohla pomoct i nová revoluční metoda založená na zamražení tkáně z vaječníků. Jako první pracoviště v kontinentální Evropě ji bude poskytovat Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.

Brazilská část Amazonie se potýká s nebývalým suchem. Hladina jednoho z přítoků Amazonky řeky Río Negro, je tak nízko, že došlo k narušení říční dopravy, na které závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích. Narušený je i pralesní ekosystém. Podle brazilského národního meteorologického institutu zažila města Cuiaba a Sao Paulo nejžhavější začátek tamního jara za posledních 63 let. Evropa teď naopak začíná řešit podzim a zimu.