Věda Plus

Nobelovu cenu za fyziku pro letošní rok získala trojice vědců za využití laserů ke studiu elektronů v atomech a molekulách. Nobelisty se stali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová, v úterý oznámila Královská švédská akademie věd.

říjen je Světovým dnem nenásilí. V této souvislosti se zaměříme na tzv. předsudečné násilí - co to je, kdo mu čelí nejčastěji a proč? Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti covidu-19. Jaká cesta k nim vedla? Vytvořit mikroskop, který uvidí život molekul a zjednoduší například vývoj léčiv. Unikátní metodu vytvořila česká fyzička, kterou dál bude rozvíjet i díky finanční podpoře německé Společnosti Maxe Plancka. Moderuje Renata Kropáčková.

Za zdroje menšinového stresu a stigmatizace, kterému čelí lidé LGBTQ+ považuje výzkumník Národního ústavu duševního zdraví Michal Pitoňák mj. absenci legislativy, která by umožňovala jejich rovnoprávnost. Ve většině je tato komunita podle něj často vnímána jako lidé s nižší hodnotou. Zároveň po nich společnost chce coming-outy, při kterých se mají vymezit a zároveň obhájit v heteronormativní realitě současné společnosti.

Může si v budoucnu Čína nárokovat Měsíc? Peking to popírá, ale americká vesmírná agentura NASA se přesně toho obává. Její ředitel dokonce mluví o nových vesmírných závodech, tentokrát mezi USA a Čínou. O tom, kdo „bude mít nakonec navrch“, rozhodnou příští dva roky. NASA se obává, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson pro server Politico.

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu dlouho před jejím propuknutím. Mnozí lidé o ní netuší, protože k odumírání mozkových buněk dochází pozvolna a k lékaři přicházejí až ve chvíli, kdy omezuje jejich život. To by mohla změnit nová metoda českých vědců, která díky analýze řeči rozpozná nemoc dlouho před jejím vypuknutím.

Laboratoře letos podle Státního zdravotního ústavu zaznamenaly několik stovek případů onemocnění chřipkou. Sezóna tak byla mírná, ale atypická především v tom, že v zimě cirkulovala jen velmi omezeně, dominovala až od března do května. „Chřipka přišla později, protože lidé dodržovali víc než kdy jindy ochranu dýchacích cest. Nosily se respirátory a roušky, které nás chránily i před infekcí,“ říká k letošní chřipkové sezóně hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Po Krtečkovi se do vesmíru podívá další český hrdina dětských srdcí Hurvínek. Vydá se do stratosféry na palubě družice Planetum-1.

Léky nemocnému pomáhají, zároveň zatěžují organismus. Platí to i pro pacienty po transplantacích, kteří jsou hospitalizováni v pražském IKEMu. Hladina léků v jejich organismu se proto pečlivě sleduje. O přesném dávkování medikamentů tak rozhoduje ošetřující lékař ve spolupráci s klinickými farmaceuty u každého pacienta zvlášť na základě rozboru krve. Díky léčbě na míru se maximalizuje účinek léčby a zároveň se minimalizují vedlejší nežádoucí účinky.

Šíření covidu-19 a dalších nakažlivých nemocí vědci předpovídají mimo jiné podle toho, jak se šíří v jiných zemích. U chřipky se sezóna střídá mezi severní a jižní polokoulí, u covidu se ale takový postup použít nedá.