Věda Plus

Klimatickou změnu a ruskou invanzi na Ukrajinu spojují fosilní paliva, říká Svitlana Krakovska, vedoucí ukrajinská zástupkyně v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu OSN (IPCC). „Chtějí zabrat mou vlast, aby pro ně byla zdrojem potravin, a z mnoha dalších důvodů. Řekla bych, že to není jen bláznivý Vladimir Putin,“ tvrdí Krakovska. A díky obchodu s ropou a plynem má Rusko prostředky k tomu, aby útočilo na území, které bude s postupující klimatickou změnou stále cennější.

Co všechno o nás vypovídají zbytky potravin a věci, které vyhazujeme do popelnice, to zjišťují vědci z Etnologického ústavu Akademie věd. Jednou z metod zkoumání odpadků je takzvaná garbologie neboli analýza odpadků. Dá se z ní zjistit nejen to, co člověk jí, ale taky to, jak uvažuje, nebo jaké jsou jeho třeba i nevědomé návyky.

Doprava se chová jako voda – pokud se v některém místě silnice zúží, auta začnou jezdit jinými cestami. Od května se toto přirovnání týká Prahy, kde začala oprava jednoho z nejdůležitějších mostů, Barrandovského. V každém směru se nově jezdí jen třemi pruhy.

Skvělý úspěch hlásí astronomové, když se jim podařilo zachytit supermasivní černou díru v naší galaxii. Potvrdili tak předpovědi Alberta Einsteina o její existenci. Jak takový snímek vzniká, popisuje ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Michal Bursa. Ve Vědě Plus také uslyšíte o tom, že huseníček rolní by mohl růst i na Měsíci. Měsíční půda zvaná regolit je přitom naprosto odlišná od té ze Země.

Zatímco se průmyslová výroba potýká s nedostatkem elektronických součástek, řada jiných čipů končí bez užitku v odpadu. Jsou totiž často tak složité a specializované, že se nevyplatí je používat znovu. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Klimatickou změnu zažívají lidé v Zambii, kde je obživa převážně ručním zemědělstvím zásadní. Co tam znamená udržitelnost a jak pomáhá? V New Yorku se dražila kostra dinosaura, který v Jurském parku vystupuje pod pseudonymem velociraptor.

Teploty se rychle přehouply přes 25 stupňů Celsia. Lidem, kteří jsou citliví na změny počasí a atmosférického tlaku, to může způsobovat obtíže. Stěžují si například na bolesti kloubů nebo hlavy. Častěji se meteosenzitivita projevuje u žen. „K meteosenzitivitě častěji tíhnou lidé citlivější a podle studií bývají zároveň méně fyzicky aktivní. Osoby, které jsou otužilé, hodně cvičí a tráví většinu času venku, obvykle na změny počasí nereagují,“ vysvětluje lékařka Eva Kociánová.

Oceány ztrácejí některé své stálé vlastnosti, na které se vědci mohli spolehnout při nejrůznějších předpovědích. O každoročně stejně teplých nebo chladných místech v mořských vodách vědci mluví jako o „paměti“ oceánu. Ta je teď podle nich kvůli globálnímu oteplování v ohrožení. A jak předpovídají, do konce tohoto století pravděpodobně zmizí nadobro.

Až milion lidí v Česku pije rizikově a velmi často sahají po sklence také mladí lidé. Podle dat z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti má problémy s alkoholem takřka 115 tisíc dospívajících. Za jejich potíže mnohdy mohou sami rodiče. Vědecké studie jednoznačně dokazují, že nabízet dětem alkohol není dobrý nápad.

Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje na novou nemoc, která u dětí způsobuje zánět jater. Neznámou hepatitidu už lékaři zaznamenali v jedenácti zemích světa, indonéské úřady nově hlásí tři oběti. Část nemocných také trpí trvalými následky. V Česku zatím lékaři žádného nakaženého nezaznamenali – Státní zdravotní ústav ale doporučuje podezřelé případy sledovat.

Snad každý někdy zažil radost ze zpěvu nebo z poslechu hudby. Víc než dvě desítky vědeckých studií provedených v různých částech světa včetně Austrálie, Británie nebo Spojených států potvrdily, že hudba zlepšuje kvalitu života a v terapii může významně podpořit duševní zdraví člověka. „Studie je důležitá hlavně proto, abychom věděli, že už jsou objektivní data, že hudba je velmi léčivá a pomáhá. Mě osobně ale vůbec nepřekvapila,“ říká muzikoterapeutka Markéta Gerlichová.