Věda Plus

Stačí pět minut na světle a nebezpečné nemocniční bakterie se do rány nedostanou. Usmrtí je speciální nanoobvaz, který vyvíjejí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mohl by nahradit antibiotika, která někdy nezabírají. Experti teď připravují klinické testování.

Recyklace bioodpadu patří k těm nejdůležitějším hlavně z pohledu ochrany klimatu. Nejzásadnější je samozřejmě neplýtvat jídlem, ale pokud už z něj odpad vznikne, je důležité, jak s ním naložíme. „Když zbytky z kuchyně, zkažené jídlo a bioodpad všeho druhu skončí na skládce, uniká při rozkladu organických látek metan. To je velmi silný skleníkový plyn, který otepluje planetu,“ popisuje redaktor ČRo Jan Kaliba.

Takzvaná generace Z se pokouší žít udržitelně, ale třeba jídlem zřejmě plýtvá ze všech generací nejvíc. Tvrdí to vědci z Mendelovy univerzity, ale zatím nemají tzv. tvrdá data. V následujících letech proto budou zkoumat odpad z vysokoškolských kolejí, analyzovat deníkové záznamy mladých a zapojí do zkoumání i umělou inteligenci. Vědci ale hlavně chtějí mladé naučit neplýtvat.

Centrum hiporehabilitace Mirákl v Bohuslavicích na Jihlavsku zkoumá vliv rehabilitace na děti se spinální muskulární atrofií. Vědci chtějí objektivně potvrdit efektivitu a funkčnost metody. Po analýze výstupu a jeho publikování by měli na jaře příštího roku představit výsledky studie v Budapešti na světové konferenci věnující se hipoterapii.

Naše společnost drží pohromadě díky tomu, že se o sebe staráme. Tato starost ale není ve společnosti rovnoměrně rozdělena. Ženy a dívky na celém světě zastanou 76 procent veškeré domácí práce a péče.

Riziková těhotenství, gender podmíněné násilí nebo dětské sňatky. To jsou některé z nepřímých důsledků globálního oteplování. Stejně jako růst chudoby a zhoršování zdravotní péče. Podle OSN dopadají hlavně na ženy a dívky. Vyplývá to z úterní zprávy Populačního fondu OSN, agentury pro sexuální a reprodukční zdraví.

Statistické průzkumy knižního trhu v západní Evropě a v USA v posledních pěti letech ukazují na nečekaný růst prodeje básnických knih, většinu kupujících tvoří mladí lidé a stále více prodaných básnických sbírek jsou knihy autorů, kteří primárně publikují na Instagramu.

Vědci z Historického ústavu Akademie věd chtějí vytvořit Databázi dějin všedního dne, proto vyzývají veřejnost, ať jim poskytne vzpomínky předků, jak dříve lidé pracovali a bavili se. Česká astronomická společnost na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě udělí každoroční cenu za popularizaci vědy Littera Astronomica. Putovní výstava Doba genová.

Jen čtvrtina seniorů nad 65 let se nechává pravidelně proti chřipce očkovat. Senioři letos dostanou trochu jiný typ vakcíny. Podle lékařů je nejnovější vakcína „větší“, protože obsahuje víc antigenů a navíc silnější. „Pro ty nad 65 let je vakcína dokonce žádoucí, protože jejich imunitní systém už není tak vybaven jako u mladých,“ říká lékař Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny motolské nemocnice.

Vypadá to, že v roce 2050 bude na Zemi žít 9 miliard obyvatel – chronický hlad už teď má víc než tři čtvrtě miliardy lidí. A k tomu se mění klima a ubývá úrodné půdy. Vědci tak museli začít řešit, jak lidstvo nasytit. Nadějí by mohly být genetické modifikace plodin, u kterých ale už koluje mnoho dohadů a polopravd.