Věda Plus

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má za sebou poslední velký krok na své několikaměsíční cestě ke spuštění do ostrého provozu. Americká NASA potvrdila, že se podařilo ochladit instrument MIRI na teplotu mínus 266 stupňů Celsia, což je teplota blízko absolutní nuly. MIRI je nejdůležitější zařízení pro pozorování vesmíru na palubě teleskopu. Nyní ještě vědcům zbývá senzory správně nakalibrovat.

Vědci stále nemají jasno v základních fyzikálních otázkách, které takzvaně drží pohromadě vesmír. Experimenty v americkém Illinois ukázaly, že částice boson W je o tisícinu těžší, než by podle výpočtů měla být. Přitom jiné experimenty naměřily hmotnost podle očekávání. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Roste zájem o tepelná čerpadla, čeká se ale na ně i dvanáct měsíců. A v novém dokumentu provází diváky bývalý prezident Barack Obama národními parky celého světa.

Jak ušetřit na výrobě barev, plastů, léků a dalších chemikálií? Čeští vědci vytvořili nanomateriál podobný běžnému nerostu, který je citlivý na sluneční světlo a spouští důležité chemické reakce.

Nemálo lidí si po covidu stěžuje na špatný spánek. Pandemie onemocnění covid-19 se sice spojuje s celým spektrem spánkových poruch, včetně nejčastější nespavosti, odborníci se ale zatím přiklánějí k tomu, že nekvalitní spánek nebo jeho poruchy způsobilo spíš náročné koronavirové období a opatření, která s ním souvisela.

Japonští vědci objevili dosud nejstarší známou galaxii v našem vesmíru. Pochází z doby těsně po velkém třesku. Světlo této galaxie tak k Zemi letělo zhruba 13,5 miliardy světelných let. Podle astronomů jde o jednu z prvních galaxií vůbec.

Jak děti naučit bezpečně se pohybovat ve světě digitálních technologií a v online prostoru, tomu se věnuje nový rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty. Napsala ho odbornice na technologie Michaela Slussareff, která se podílela taky na výzkumu zaměřeném na to, kolik času děti strávily s obrazovkami během pandemie koronaviru.

V každé školní třídě je průměrně jedno dítě, které přišlo na svět takzvaně ze zkumavky. Přesto úspěšnost asistované reprodukce celosvětově stagnuje – a to i přes využití moderních technologií včetně umělé inteligence. Důvodem je fakt, že páry se často začínají pro neplodnost léčit pozdě, často až krátce před čtyřicítkou. U žen ale nastává zlom v 37 letech – právě tehdy počet vajíček prudce ubývá, a zároveň zásadně klesá i jejich kvalita. Muži jsou na tom o něco lépe.

Nově nastupující 5G sítě umožňují až desetkrát rychlejší přenos dat oproti stávající sítí. Zároveň zařízení komunikují se servery podstatně rychleji, díky tomu se může výrazně rozšířit kapacita internetové sítě. I v Česku se postupně 5G síť zavádí, zatím především ve velkých městech. Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) proto vyvinuli systém, který je schopen měřit a kontrolovat i mobilní verzi tohoto špičkového internetu.

Systémy strojového učení neboli takzvaná umělá inteligence pomáhají zpracovávat ohromná množství údajů. Protože jejich výsledky mohou výrazně ovlivnit životy lidí, odborníci volají po takzvané férové umělé inteligenci. Jak se může stát, že nestranný stroj, který nemá emoce, může rozhodovat nespravedlivě a diskriminovat lidi? Nejen o tom je Věda Plus. Jak se v Česku daří ptákům a který z nich by mohl být českým národním?

O škodlivosti alkoholu mají lidé čím dál více informací. Přesto po sklence sahá drtivá většina Čechů. Nejčastěji pijí alkohol v letních měsících a během prosince. Nejen tuto informaci přinesl výzkum odborníků na závislosti z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Adiktologové se v online výzkumu, který probíhal v roce 2021 a kterého se zúčastnilo více než 800 respondentů, zaměřovali na to, jak se Češi staví k alkoholu v běžném životě.