Ruský útok na Ukrajinu odsuzují vědci z celého světa včetně samotného Ruska. Otevřený dopis skupiny ruských akademiků podepsaly tisíce lidí. Další protiválečný dopis podepsalo přes sto osmdesát nositelů Nobelových cen. Vysoké školy a výzkumné instituce z různých částí světa nabízejí pomoc ukrajinským vědcům a studentům. Co se ale týče přerušování spolupráce s ruskou vědou, situace je složitější a názory nejsou jednotné. Více uslyšíte v pořadu Věda Plus-
Ruská kosmická agentura Roskosmos a britský satelitní operátor OneWeb se nedohodli na podmínkách pátečního startu rakety Sojuz s nákladem komunikačních družic. Raketa tak neodstartuje. Roskosmos chtěl po britské společnosti záruky, že družice nebudou sloužit k vojenským účelům. OneWeb pak rozhodla o přerušení všech startů svých družic z kosmodromu Bajkonur. Roskosmos navíc ve středu prý čelil útoku hackerů, kteří vyřadili spojení mezi operačním střediskem a ruskými družicemi.
Americká společnost SpaceX v čele s miliardářem Elonem Muskem věnovala Ukrajině zásilku satelitních přijímačů internetového připojení Starlink. Ukrajina ve válce trpí výpadky internetu a satelitní spojení má pomoci lidem odříznutým od komunikací. Zázračné řešení to ale podle odborníků není. Proč, to vysvětluje reportáž Martina Srba.
Před 25 lety se svět dozvěděl, že se skotským vědcům pod vedením embryologa Iana Wilmuta povedlo naklonovat prvního savce na světě. Ovce jménem Dolly se stala naprostou senzací. Byla prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce. Informaci tehdy přinesl vědecký časopis Nature.
Takzvaný neandertálský gen, který některým lidem zvyšuje riziko těžkého covidu, zároveň do určité míry chrání před virem HIV a pravděpodobně i před nákazou jinými nemocemi. Ukazuje to nová studie publikovaná v časopise americké národní akademie věd. To, že stejná genová varianta může u jedné nemoci pomáhat, ale u jiné být na škodu, ovšem podle vědců není nic zvláštního.
Za rok by v Ostravě měla začít fungovat úplně nová laboratoř zaměřená na nízkouhlíkovou energetiku. Podobné centrum zatím nikde v Evropě neexistuje. Jeho hlavní výhodou bude to, že bude „pod jednou střechou“ sdružovat hned několik různých technologií. Díky tomu budou moci experti hledat a následně ověřovat například termochemickou přeměnu alternativních paliv, často získaných z odpadů, jejich následnou akumulaci a také distribuci energií.
Mezinárodní tým v čele s českými mikrobiology popsal unikátní způsob, kterým bakterie z jezera v poušti Gobi zachytávají sluneční světlo. Jejich výsledky přináší prestižní vědecký časopis Science Advances. Objev může pomoci využit fotosyntézu i mikroorganismům, které sluneční záření zpracovat neumějí.
Vědci jim pracovně říkají „banánovky starých Egypťanů“. Keramické nádoby, které sloužily jako přepravky, našli čeští egyptologové v dosud největším objeveném mumifikačním depozitu v Abúsíru spolu s dalším druhem nádob. Než ale experti o nálezu řeknou veřejnosti, musí ještě udělat spoustu práce. Odkryté mumifikační depozity navíc odborníkům pomáhají objasnit celý proces mumifikace.
Čeští vědci navrhli jednoduchou metodologii, která by mohla pomoci ve vývoji nových pomůcek pro záchranu při lavinách. K zavaleným turistům a lyžařům by se tak mohly dostat nové záchranné pomůcky. Při záchraně zasypaných se totiž vždy hraje především o čas: Prvních 15 minut pod lavinou totiž přežijí téměř všichni – až 90 procent zasypaných. Tragický problém, tedy nedostatek vzduchu, přichází potom – půlhodinu pod sněhem totiž podle statistik přežije jen třetina zavalených.
Pro rehabilitaci nervových ochrnutí je vhodná kombinace akupunktury a elektroléčby, doporučuje lékař Peter Olšák, který tuto léčebnou metodu zavádí do praxe. Jen v dětské léčebně Vesna v Janských Lázních zatím léčbu podstoupila více než stovka dětí. Stav mnoha z nich se podle Olšáka zlepšil už po první aplikaci.
26 min
About Věda Plus
From the publisher's feed
Každý den přinášíme nejnovější vědecké objevy a analýzy expertů a expertek. Osvětlujeme vědecká témata a hledáme odpovědi i na vaše otázky související se současnou civilizací. Vydejte se s námi na…
průzkum všech světů Země a ještě dál. Poslechněte si v rozhovorech, reportážích nebo živých vstupech, jak vědci a vědkyně uvažují o fenoménech rychle se měnícího světa.
Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.