Věda Plus

Vědci se už několik let dohadují, co odhalil radar na Marsu v podzemí nedaleko jižního pólu. Je to jezero, které by mohlo být domovem marťanského života, vrstva jílu, nebo něco úplně jiného? Nová studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters argumentuje, že nejspíš jde o vrstvu sopečných hornin a radarový odraz zkreslený ledem.

Strach z toho, co by mohly zažívat děti, které se narodí do současného světa, vede některé mladé lidi k rozhodnutí, že se rodiči vůbec nestanou. Stále častěji se o dobrovolné bezdětnosti mluví v souvislosti s klimatickou krizí a jejím dopadem na obyvatelstvo naší planety. Téma teď taky zaujalo v soutěži Czech Envi Thesis o nejlepší diplomovou práci s problematickou životního prostředí.

Nový druh myši a s ní i další část málo probádané přírody Afriky popsal v nové publikaci česko-ruský vědecký tým. Myš harennská žije na dvou oddělených místech v Etiopii, obě populace se v dnešních podmínkách nemohou setkat. Podle vědců je etiopská příroda ohrožená lidskou činností a zasloužila by si lepší ochranu.

Rozklad teflonu nebo takzvaných outdoorových látek komplikuje život vodním živočichům. Angličtí vědci tyto chemikálie, které se v přírodě skoro nerozkládají, objevili už napříč celým potravním řetězcem. Látky nazývané PFAS se používají v teflonových pánvích, ve voděodolných oděvech nebo ve zpomalovačích hoření. Tyto chemikálie jsou spojeny s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi, onemocněním jater nebo s rakovinou.

Česká republika může mít problém s naplněním jednoho z cílů evropského Green Dealu, Zelené dohody. V tuzemských lesích totiž dochází odpadní dřevo, které je vhodné k energetickému využití. Další zvyšování těžby je tak v rozporu s udržitelným hospodařením v lesích. Pokud Česko bude chtít zvýšit podíl biomasy na produkci energie, bude se podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně muset poohlédnout jinde.

Kdo se nenakazí téměř všudypřítomným virem Epsteina a Barrové (EB), prakticky s jistotou se vyhne roztroušené skleróze. Ukazují to data z obrovské databáze, kterou prostudovali vědci z Harvardovy univerzity. Pomůže to i výzkumu dalších nemocí, kde je podle odborníků EB virus dlouhodobě podezřelým.

Ve středu v 16:32 středoevropského času poslala poprvé z oběžné dráhy signál česká družice VZLUSAT-2. Skončilo tak téměř dvoutýdenní čekání vývojářů na propojení s tímto experimentálním nanosatelitem. Sestrojili ho odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Téměř polovina těch, kteří onemocněli covidem-19 v úvodu pandemie, může mít podle předběžného výzkumu ze Švédska dlouhodobé a dokonce trvalé změny čichu. Institut Karolinska, což je lékařská univerzita na severním okraji Stockolmu, provedl podrobné testy u stovky osob, které byly nakaženy covidem v první vlně nákaz na jaře roku 2020. „Bojíme se, že by se to v budoucno mohlo manifestovat neurodegenerativní chorobou, třeba Parkinsonovou“ obává se neurolog Robert Jech.

Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) dosáhl své konečné pozice. Obíhá teď kolem Slunce ve vzdálenosti jednoho a půl milionu kilometrů od Země. Astronomům by měla tato unikátní kosmická observatoř z dílny americké, evropské a kanadské vesmírné agentury mimo jiné zprostředkovat pohled na první galaxie ve vesmíru.

Ve více než padesátce lesů po celé Evropě vědci měřili, co s konkrétními stromy dělá sucho a vysoké teploty. Mezinárodní tým, včetně odborníků z České zemědělské univerzity, k tomu použil unikátní síť automatických měřicích zařízení. Výsledky jejich dat teď prezentuje prestižní vědecký časopis Nature Communications. Co výzkum zjistil o smrtšťování šířky kmene v době sucha, uslyšíte ve Vědě Plus.