Věda Plus

Až v roce 2023 odstartuje sonda JUICE svou výzkumnou cestu k Jupiteru a jeho měsícům, její povrch bude z části pokrytý speciálním povlakem, který testovali vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Konkrétně měřili schopnost tohoto materiálu pohlcovat, nebo naopak vydávat tepelné záření za velmi nízkých teplot. K tomu jim posloužila vlastní unikátní kryogenní aparatura.

Vědci a lesníci hledají nejlepší smrky pro budoucnost českých lesů. Genetickými a pěstebními pokusy potvrdili, že nejlépe se daří původním druhům. Nedostatek semen kvůli kůrovcové kalamitě i oteplování klimatu ale lesníky nutí přemýšlet i o jiných druzích stromů. Poslechněte si celou Vědu Plus.

Pravidelný tep nenarozeného dítěte je uklidňující pro každou těhotnou ženu. Na ostravské technické univerzitě VŠB-TUO vzniká unikátní domácí monitoring tepu, který využívá zcela jiný fyzikální princip než dostupné komerční přístroje. Je proto přesnější. Výsledky se maminkám zobrazují ve speciální aplikaci a včas je upozorní na možné problémy. A s daty o tepové frekvenci nenarozeného miminka mohou pracovat i lékaři.

Nové metody určování pohlaví z lidských ostatků způsobily v archeologii něco jako sexuální revoluci. Dá se říct, že ji rozpoutala analýza proteinu ze zubů u koster na dávném hřbitově v italské Modeně. Z rozboru zubního proteinu totiž vyplývá, že vedle sebe leží patnáct set let ruku v ruce dva muži. Vliv na pohled odborníků mohly mít taky změny ve společnosti.

Čísla nakažených koronavirem rostou. V nemocnicích ale zatím končí stále méně lidí s covidem-19. „Kdybychom byli s touto vlnou, kterou způsobuje varianta omikron, v březnu 2020 nebo potom na podzim, byla by to katastrofa,“ přiznává viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zkušenosti s předchozími variantami koronaviru nám podle ní pomáhají zvládnout šíření omikronu dosud bez větších problémů.

Lidé pátrající po osudech svých předků mohou nově hledat i online v matrikách polních nemocnic. Knihy zpřístupnil Vojenský historický ústav ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem a obsahují údaje o více než 23 tisících zemřelých vojáků, kteří pocházeli z meziválečného Československa. „Jedná se o opisy matrik z polních nemocnic rakousko-uherské armády z první světové války a jde o vojáky z Česka, Slovenska a Podkarpatské Rusi,“ přibližuje spoluautor projektu Marek Fišer.

Pohled z očí do očí má v mezilidské komunikaci důležitý význam. Když se ale lidé mají domluvit přes videokonferenci na počítači nebo telefonu, technologie jim klade do cesty překážky. Podle nového výzkumu českých vědců může i drobné „uhýbání pohledem“ působit nepříjemně.

Vloni byla voda v oceánech opět nejteplejší v historii. Jak připomíná britský deník Guardian, teplotní rekord padl už po šesté v řadě. Výzkum vědců z univerzity v německém Kielu, který u pobřeží Peru zkoumal rybí fosílie z ještě teplejší doby meziledové, ukázal, že v teplé vodě s nižším množstvím kyslíku tehdy převažovaly velmi malé ryby. To vyvolává obavy, že by současná změna klimatu a oteplování vody mohly katastrofu zopakovat a mít dopad i na ančovičky.

Vědci vymysleli zajímavé rozšíření pro elektronové mikroskopy. Jejich „atomární zdroj“ je první svého druhu na světě a zásadně rozšiřuje využití mikroskopů. Laboratoře, které si atomární zdroj pořídí, už nebudou odkázány na „pouhé“ sledování vzorků, ale budou si moci připravit a hlavně sledovat i průběh chemických reakcí. To může být významné například při výzkumu nových materiálů.

Zánětlivý syndrom PIMS-TS postihl od začátku pandemie v Česku takřka čtyři stovky dětí. Onemocnění se projevuje v průměru po třech týdnech od nákazy nemocí covid-19 a postihnout může každé dítě bez ohledu na průběh koronaviru. Lékaři ale dokáží předvídat, kdy budou případy se syndromem PIMS-TS přibývat. Podle nich následuje velká vlna tři až šest týdnů po velké vlně covidu. Nárůst očekávají i u varianty omikron, pomoci by ale mohla vakcína.