Změny teplot představují zátěž pro srdce a cévy. Podle kardiologů ale právě změnami teplot můžeme cévní systém natrénovat, aby je lépe snášel. „Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat, třeba při krátké procházce stačí o vrstvu méně. A tomu už se dá říkat otužování. Vystoupíme z tepelného komfortu a je nám to trochu nepříjemné. Ale bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme v životě ničeho,“ tvrdí kardioložka Eva Kociánová.
Červí díra je jev, o kterém se poměrně často hovoří, ale málo se něm ví. Jde o hypotetický vesmírný objekt popsaný Albertem Einsteinem. A právě k potvrzení Einsteinovy teorie se teď přiblížili vědci ze Slezské univerzity v Opavě, kteří popsali rentgenové záření, jehož vlastnosti lze pravděpodobně připsat existenci červí díry. Co přesně vědci zjistili, přibližuje ve Vědě Plus Zdeněk Stuchlík, profesor, spoluautor výzkumu a ředitel Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Už samotný čas strávený online je jedním z rizikových faktorů pro vznik digitální závislosti. K tomu se mnohdy přidávají hyperaktivita nebo potíže s náladou. Ohroženy jsou hlavně děti. Přitom s nástupem pandemie u nás stoupl čas strávený online zhruba o 30 procent.
V Česku v posledních měsících zesílil zájem o střešní solární elektrárny. Podíl na tom měl současný prudký nárůst cen energií. Za poslední dekádu cena fotovoltaických článků poklesla skoro desetinásobně. „Dřív stál modul mezi 10 a 20 tisíci korun, dnes se dostanete na cenu okolo 3,5 tisíce korun. A to je konečná cena za modul. Cena elektrárny je samozřejmě o něco vyšší, protože třeba střídače tak rychle nezlevnily,“ přibližuje expert Pavel Hrzina z ČVUT.
Jednomu z výrobců železničních vozidel se v minulých dnech podařilo přepsat rekord v dojezdu bateriového vlaku. Zahraniční železniční společnosti plánují jejich nasazení pravidelného provozu už od letošního roku. Přestože studie i u nás počítají s „vlaky na baterky“, na české koleje se spíš dostanou ojeté motorové vlaky ze zahraničí.
Ženský pohlavní hormon estrogen zřejmě chrání ženy nejen před těžším průběhem covidu-19, ale i dalších virových onemocnění. Vyplývá to ze zjištění českých odborníků Univerzity Karlovy, které zveřejnil vědecký časopis International Journal of Molecular Sciences.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba se od Země vzdaluje rychlostí více než 1 kilometr za sekundu. Zařízení ale postupně zpomaluje tak, aby doputovalo až k Lagrangeova libračního bodu ve vzdálenost 1,5 milionu kilometrů. Kvůli korekci trasy provedl dalekohled v úterý druhý korekční zážeh trvající 9 minut a 27 vteřin. Řídící středisko tímto manévrem upravilo trajektorii dalekohledu. Další podobný manévr je v plánu na 23. ledna, tedy poslední den letu do cílové destinace.
Doposud bylo možné ve vzduchu změřit obsah virů, bakterií nebo třeba pylu. Nově ale vědci ve Švédsku dokázali ve vzduchu zachytit i fragmenty buněk a zbytky tkání živočichů. Kromě hmyzu tak objevili DNA mnoha druhů obratlovců včetně ptáků nebo savců.
Už brzy í usedneme společně ke štědrovečernímu stolu. Uplynulý rok a půl ale mnohé z nás rozdělil na očkované a neočkované. Na mnoho lidí také dopadá fakt, že konec pandemie je stále v nedohlednu. Vyjasňovat si postoje k očkování a vládním opatřením o svátcích ale není podle vedoucího psychologa Psychiatrické nemocnice Bohnice a člena MeSES Daniela Krejcara nejlepší nápad: „V zájmu klidného průběhu svátků a dobrých vztahů pro tu chvíli se ta témata prostě nebudou otevírat.“
Na jižní Moravě letos ornitologové napočítali čtrnáct párů kriticky ohroženého dravce. To je nejvíce od devadesátých let. Tehdy se orli královští začali šířit na území Česka. Hnízdící páry letos vyvedly jedenáct mláďat. A jeden pták bohužel uhynul kvůli otravě.
24 min
About Věda Plus
From the publisher's feed
Každý den přinášíme nejnovější vědecké objevy a analýzy expertů a expertek. Osvětlujeme vědecká témata a hledáme odpovědi i na vaše otázky související se současnou civilizací. Vydejte se s námi na…
průzkum všech světů Země a ještě dál. Poslechněte si v rozhovorech, reportážích nebo živých vstupech, jak vědci a vědkyně uvažují o fenoménech rychle se měnícího světa.
Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.