Věda Plus

Oko, do duše okno – toto přísloví posouvají čeští experti. Vyvíjejí software, který dokáže díky analýze očního pozadí odhalit civilizační choroby. Ve Vědě Plus uslyšíte také o tom, že ledovce na Novém Zélandu by mohly z velké části do desti let vymizet. V Kalifornii a na Floridě budou možná už brzy poletovat geneticky upravení komáři. A plejtvák myšok v Národním muzeu už není jen kostrou, díky nové aplikaci ho návštěvníci uvidí jako živého pod vodní hladinou.

Samice nosorožců tuponosých se při výběru partnera nejspíš řídí specifickými hlasovými projevy. Vyplývá to z výzkumu české vědkyně z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Samičky podle zjištění vědců rozeznají i hlasy jiných druhů. Hlasové projevy těchto zvířat zkoumali v rezervaci Hluhluwe-iMfolozi v Jihoafrické republice.

Při rekonvalescenci pacientů s takzvaným dlouhým covidem by se časem mohl uplatnit molekulární vodík. Jeho inhalace je podle vědců z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pro tyto lidi prospěšná. Zjistili to v rok trvající studii. Její výsledky publikovali v impaktovaném časopise International Journal of Environmental Research and Public Health.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy přinesly víc nevýhod než pozitiv a měly by se zrušit. A chybí školní psychologové, uvádí nový Audit vzdělávacího systému organizace EDUin. Z českého školství častěji odcházejí muži než ženy, ukazuje zase think-tank IDEA. Věda Plus se zaměří i na klimatický týden na Blízkém východě – kvůli změnám klimatu by tam mohly v létě panovat teploty až kolem 60 stupňů Celsia. A před osmdesáti lety seskočil na území protektorátu Adolf Opálka.

Informace o ochraně očkováním před nemocí covid-19 hodnotí nová demografická analýza statistik ministerstva zdravotnictví. Kromě jiného ukázala, proč byl začátek pandemie nejtragičtější v Itálii a ve Španělsku nebo jakou roli hrálo omezení kontaktů, lockdowny a následné uvolňování. „V těchto státech byla skoro polovina nakažených ve věku nad 65 let,“ vysvětluje na konferenci Akademie věd Covid racionálně Klára Hulíková Tesárková z Centra pro demografickou analýzu.

Lékaři se obávají, že po pandemii vzroste počet infarktů a dalších onemocnění srdce a cév. Ukazuje se totiž, že prodělání covidu-19 dlouhodobě zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob podobně jako například kouření, obezita či zvýšený krevní tlak. Dokládá to rozsáhlý výzkum založený na zdravotních datech 11 milionů amerických veteránů. Zatím největší kardiologickou studii takzvaného dlouhého covidu lékaři zveřejnili v prestižním časopise Nature Medicine.

Zařízení na vyhledávání ztracených věcí, například peněženek nebo klíčů, jsou zneužitelná, a to zejména pro stalking nebo pro majetkovou trestnou činnost. Na tyto problémy, které se týkají technologií takzvaných AirTagů, založených na technologiich RFID, upozorňují také čeští vědci, kteří ve spolupráci se svými zahraničními kolegy nabídli výrobcům řešení.

Lidské chování a jednání určují desítky miliard neuronů v našem mozku. Pomáhají vytvářet takzvané mozkové nebo také myšlenkové mapy, které nám umožňují orientaci ve světě kolem nás. „Mapa je daná tím, jak jsou spojené jednotlivé neurony a jejich populace. Je to nevědomí. Nejsme schopní si uvědomit, kdy se nám zapnou jaké neurony. Ale jejich výsledkem může to, že jsme pak schopní vědomě říct, že si něco pamatujeme,“ popisuje Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Lidé na Ukrajině ohromili celý svět svým odhodláním bojovat s ruským agresorem. Z jakých momentů ukrajinských dějin tato síla vychází a dá se to čekat od každého národa? „Naše armáda brání své území, proto máme motivaci bránit ji do poslední kapky krve,” říká ukrajinistka a bohemistka původem z Ukrajiny Marta Burdiak o dění v její vlasti. A připomíná, že vliv nadvlád byl na Ukrajině vždy silný a její obyvatelé se mu pokaždé odhodlaně bránili.

Pandemie ještě neskončila a je tady další krize, válka na Ukrajině. Ve vědě se mluví o takzvané „rychlé změně“, se kterou přirozeně souvisí i strach a nejrůznější obavy. Jak se s tím vypořádat?