Věda Plus

Americké ministerstvo obrany oznámilo vytvoření úřadu, který má shromažďovat a analyzovat informace o neidentifikovaných létajících objektech zpozorovaných různými druhy ozbrojených sil Spojených států. Nový úřad spadá pod náměstka ministra obrany, který má na starosti zpravodajské služby a bezpečnost. „A to je indicie, pro jaké účely má úřad sloužit,“ míní ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Díky česko-americkému vědeckému týmu odborníci znají více o tom, jak buňky „zapínají a vypínají“ svoje geny. Vědci objevili dosud neznámý mechanismus v celém složitém a málo probádaném procesu a díky tomu snad v budoucnu lépe pochopí, co se děje například v nádorových buňkách.

Mezinárodní tým vědců zaštítěný univerzitou v Glasgow dosáhl průlomového objevu. Vědcům se totiž podařilo vyvinout prototyp léku, který eliminuje ztrátu paměti. Nový lék by podle vědců mohl výrazně zlepšit život pacientů s Alzheimerovou chorobou a v budoucnosti vést k dalším inovacím v léčbě této nemoci. Nový lék se připravuje deset let, jeho účinky teď vědci představili v prestižním vědeckém časopise Cell.

V Japonsku rychle a výrazně ubylo případů onemocnění covid-19. Ještě donedávna nejsilnější vlna pandemie s variantou delta začala v ostrovní asijské zemi utichat začátkem listopadu. Podle odborníků je to vysokou proočkovaností a taky disciplínou Japonců. Mluví se taky o studii vědců z japonského národního institutu genetiky, podle které se možná varianta delta „umutovala k smrti“.

Nové stavby budou zdražovat nejen kvůli realitní bublině, ale také kvůli zdražování základního stavebního materiálu – písku, kterého začíná být nedostatek. Inženýři se snaží vyvíjet recyklované i recyklovatelné stavební hmoty.

Typickým příznakem covidu-19 u lidí s migrénou jsou velmi výrazné bolesti hlavy. A to natolik silné, že na ně nezabírají běžně užívané léky. Onemocnění způsobené novým koronavirem může podle neuroložky Evy Medové u člověka s migrénou vyvolat i častější ataky.

Na oběžné dráze rychle přibývá malých družíc. Patří mezi ně i nízkonákladový satelit Lucky-7 z dílny českých konstruktérů. Plní nejrůznější výzkumné úkoly více než 500 kilometrů nad Zemí. Při jeho ovládání přitom jeho tvůrci vystačí s přenosným vybavením, které se vejde do malého auta. Přelet družice nad Českem sledoval vědecký reportér Štěpán Sedláček.

Zatímco podnikatele a investory zaujal moderní trend zvaný aquaponie především s ohledem na ekonomické souvislosti, tuzemští vědci se mu chtějí věnovat šířeji. Otázek, na které chtějí ve svém pětiletém projektu hledat odpovědi, je mnoho. Do roku 2025 mají vzniknout také metodické pokyny pro zájemce, kteří by se tomu chtěli věnovat.

Bezmála 200 zemí světa chce zastavit globální oteplování před překročením kritické meze. Vyplývá to z nové dohody, kterou schválili v Glasgow. Něco podobného už jsme slyšeli opakovaně, ale závěrečný dokument klimatické konference OSN po čtvrt století poprvé obsahuje explicitní zmínku o útlumu spalování fosilních paliv, které jsou hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Výběr toho podstatného z dění z Glasgow sestavil vědecký reportér Štěpán Sedláček.

Amatéři pomáhají vědcům poznávat historii, současnost a budoucnost vesmíru. Tím, že sledují mnoho hvězd na obloze, jak mění svůj jas. I amatérský pozorovatel může poznat, jestli je to hvězda, která vybuchuje, dvojhvězda, nebo dokonce čtyřhvězda.