Věda Plus

Kdo se chce nechat očkovat proti chřipce, neměl by otálet. Loni se sice chřipka díky koronavirovým opatřením nevyskytovala, lidé si více myli ruce, byl lockdown a dodržovaly se rozestupy. V letošní sezóně se ale výskyt chřipky očekává. Předzvěstí je nárůst respiračních virových onemocnění u dětí.

Nové plány států zveřejněné na klimatické konferenci OSN můžou významně posílit ochranu klimatu. Podle nové analýzy australských vědců by splnění aktuálních slibů mohlo zastavit globální oteplování pod hranicí 2 ° Celsia ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí. Státy se v Glasgow také dohodly na omezení emisí metanu nebo zastavení odlesňování.

Klimatické změny generačně společnost nerozdělují. Mladí i starší lidé ji vnímají jako něco, co tady už je a dále bude pokračovat. Zároveň ale vnímají klimatickou změnu odděleně od problémů české krajiny, což je sucho nebo kůrovec. „Jsou to do značné míry oddělené nádoby. Čm se liší, jsou způsoby, jakými mohou vybraní zástupci té věkové kategorie k veřejnosti komunikovat,“ míní sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM a jeden z autorů průzkumu Rozděleni klimatem?.

Klíšťová encefalitida může mít pro člověka fatální následky. Nemoci by mohlo nově zabránit odhalení nakaženého parazita v laboratoři a včasné podání protilátky. „My jsme identifikovali sérii lidských monoklonálních protilátek, které umí zabránit viru, aby infikoval hostitelskou buňku. Mohlo by to fungovat preventivně i léčebně,“ přibližuje Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd, který za vývoj protilátek proti viru získal Cenu ministra zdravotnictví.

Ovce žijící na odlehlém skotském ostrově North Ronaldsay mají unikátní jídelníček: živí se převážně mořskými řasami. Vědci z Institutu Jamese Huttona ve východoskotském Dundee je zkoumají už dvacet let a přišli na to, že produkují mnohém méně metanu než ovce, které se živí klasickou stravou. To je velmi dobrá zpráva pro klimatické experty.

Vlaky Nevomo slibují tolik technických inovací, že by klidně našly místo v románu Julese Verna. Ve stanicích a v nízkých rychlostech budou jezdit po stávajících kolejích, ovšem od rychlosti 70 km/h by se měly zvednout a nad kolejnicemi levitovat. I díky tomu by prý vlak zvládl cestovní rychlosti kolem 550 km/h. Proti současným soupravám by měl být navíc skoro o polovinu úspornější.

Lesy hrají v klimatické rovnováze světa výraznou roli. O to více je alarmující nová studie UNESCO, která zmiňuje, že desítka z 257 lesů, které patří do světového dědictví, vypustila do ovzduší za posledních dvacet let více uhlíku, než zablokovala.

V uplynulých deseti letech bezprecedentně narostl počet extrémních veder a dešťů. Vyplývá to z globální analýzy Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima (PIK). Data zároveň nasvědčují, co nás čeká v budoucnu s ohledem na to, že oteplení o každou desetinu stupně má značné dopady.

Archeologům se podařilo výrazně upřesnit historické datum, kdy Vikingové dorazili do Ameriky. Na ostrově Newfoundland prokazatelně pobývali v roce 1021. Výzkum publikovaný shodou okolností tisíc let poté vyšel v odborném časopise Nature a vědci při určování přesného data zkombinovali znalosti vesmíru, rostlin a radioaktivního rozpadu uhlíku.

Lidí citlivých na změny počasí za poslední víc než půl století výrazně přibylo. Podle vědců je to životem ve městech a odtržením od přírody. Meteosenzitivních jedinců je v západoevropské populaci podle některých studií až osmdesát procent. S podzimem souvisí i sezónní afektivní porucha. Velkou zkušenost s ní mají ve Skandinávii.