Věda Plus

Američtí vědci možná narazili na vůbec první planetu mimo naši galaxii. Použili k tomu rentgenový vesmírný teleskop a úplně novou metodu. Objekt zhruba o velikosti Saturnu je od Mléčné dráhy vzdálený desítky milionů světelných let. Jestli je to skutečně planeta, je ale ještě třeba potvrdit.

Už brzy by mohla být k dispozici první pilulka proti covidu -19. Výrobce molnupiraviru, společnost Merck, učinila první kroky k registraci léku v USA a aktuálně žádá o jeho povolení v nouzovém režimu. V pondělí s prověřováním přípravku začala Evropská léková agentura (EMA). Ve třetí fázi testování medikament prokázal u pacientů s mírným a středním průběhem nemoci covid-19 snížení rizika hospitalizace nebo úmrtí přibližně o polovinu.

Vrtule ořechová nebo kněžice mramorovaná jsou škůdci, kteří se rozšiřují dál po Česku. I to ukázal projekt takzvané občanské vědy Najdije.cz. Zapojit se může každý, invazní druhy mohou škodit i na malých zahrádkách, kde si jich mohou majitelé všimnout a upozornit na ně vědce. Jaké další druhy se v Česku šíří? Více uslyšíte v souhrnu novinek v oblasti vědy a ochrany přírody.

Olomoučtí vědci spolu s kolegy ze Španělska a Brazílie vymysleli, jak jednoduše a levně pohlídat kvalitu hovězího masa. Využili elektrochemickou detekci a vlastní grafenovou kyselinu. Proti současným metodám je novinka podstatně rychlejší i levnější. První praktické nasazení předpokládají vědci v Brazílii, tamní trh s masnými výrobky bojuje s pančovaným hovězím. Pak by se zařízení mohlo začít používat i v Evropě. Studie o tom vyšla v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Podrobné snímkování jaterních buněk by mohlo zjednodušit výzkum nových léků a zlepšit jejich bezpečnost. Rychleji by se tím odhalilo, jestli zkoumané látky nejsou pro játra škodlivé. Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.

Původ koně domácího odhalili vědci v jediné genetické linii v pontsko-kaspické stepi na sever od Kavkazu. Článek, na kterém se podíleli i Češi, přinesl prestižní časopis Nature. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Dozvíte se také, že celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku meziročně rostou, ale čím dál pomaleji. Francouzský ropný gigant Total podle mezinárodního týmu odborníků záměrně zpochybňoval vědecké studie o klimatu. A jak se před deseti tisíci lety šířila hepatitida B?

Už za dva roky – tedy v roce 2023 – vyrazí na testovací provoz v lomu historicky první „tatrovka“ s palivovými články. Firma chce využít aktuální dotační pobídky k tomu, aby ověřila, jestli křehká technologie snese tvrdé podmínky kamenolomů. Pokud by se stroj s akumulátory a nádržemi na vodík osvědčil, mohla by jej továrna začít nabízet místo svých strojů s dieselovými motory.

„Vliv přírody na lidskou psychiku je dvojí. V přírodě regenerujeme, jsme více pozorní, odpočineme si, lépe funguje naše kognice, obnovuje se nám paměť. Stáváme se více kreativní,“ vyzdvihuje v pořadu Věda Plus psycholog Adam Táborský, zakladatel projektu Terapie mezi stromy. Vedle toho opadává v lidském těle hladina stresového hormonu kortizolu.

Tinnitem tedy pískáním či hučením v uších trpí stále mladší lidé. Vzniknout může třeba následkem hlasitého zvuku, takzvaným akutraumatem. Tinnitus ale souvisí i s vyšším věkem, nejrůznějšími nemocemi nebo se stresem. Víc než dvojnásobný nárůst případů lidí s tinnitem sleduje foniatrička a audioložka Zuzana Veldová v posledních dvou letech od doby, co se objevila nemoc covid-19.

Francouzi spustili experiment, který by měl snížit počet dopravních nehod. Na silnicích testují fosforeskující čáry. Pokud se osvědčí, mohly by se objevit po celé zemi. V souhrnu Vědy Plus také uslyšíte, že botanici ve Španělsku a Portugalsku po čtyřech dekádách výzkumu spočítali, že na Pyrenejském poloostrově a blízkých ostrovech roste více než šest tisíc druhů, nejvíc v celé Evropě. A na některých lesních cestách se nejspíš od ledna objeví značky zakazující vjezd cyklistům.