Věda Plus

Skupina nadšenců provedla experiment na ledovci v horském masivu Helags ve Švédsku. Štítem z látky zakryli ledovec, díky tomu z pásu odtálo asi o 3,5 metru méně zmrzlé pokrývky. Má taková činnost smysl a jde uplatnit všude? Podle Daniela Nývlta, vedoucího Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity, se to nehodí pro všechny ledovce, vhodné je to spíše pro ty horské. Poslechněte si všechny novinky ze světa vědy s Janem Burdou.

Čeští vědci vyvinuli test, který dokáže odhalit jen protilátky proti covidu. Mohlo by to změnit postoj k uznávání protilátek? Více jak dvě desítky slanomilných rostlin se objevily v obnoveném slanisku u Šakvic na Břeclavsku. Jejich semena pravděpodobně přežila v půdě několik desítek let. Virus lymfocytární meningitidy se šíří především mezi hlodavci. Vzácně se jím mohou ale nakazit i lidé. Tým vědců Akademie věd zjistil, že v šíření této nemoci existuje určitý systém.

V životním prostředí se stále víc hromadí toxické látky, které zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu nebo snížení plodnosti. Jde o látky nazývané PFAS. Tým Tomáše Cajthamla, vedoucího Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd, zjistil, že obsah těchto látek v některých hnojivech používaných na polích překračuje povolené limity až dvacetinásobně.

Nobelovy ceny za chemii letos získala dvojice vědců David MacMillan ze Skotska a Němec Benjamin List, a to za asymetrickou organokatalýzu. Organokatalyzátory jsou velmi důležité při vývoji léků. Ze tří existujících způsobů, jak vyrábět léky, jsou právě ony tou nejvýhodnější. Léky jsou účinnější, mají méně vedlejších účinků a jejich výroba je levnější. Proč, na to se Věda Plus zeptá profesora Petra Kočovského, který celý princip přiblíží.

Naši předkové zkušenostmi dospěli k tomu, co na přelomu 19. a 20. století vědci potvrdili. Bakterie při fermentaci neboli mléčném kvašení vytvářejí prospěšné enzymy, vitaminy skupiny B, omega-3 mastné kyseliny a různé kmeny probiotik, které v lidském těle likvidují patogeny a plísně. Navíc mají fermentované neboli kvašené či kysané potraviny vyšší obsah nutričních látek a vyšší obsah vitamínů a jsou stravitelnější.

Najít řád a předvídatelnost ve věcech, které se chovají chaoticky, nepřehledně – to se podařilo trojici vědců, kteří dostanou letošní Nobelovu cenu za fyziku. Dva z nich, Šukuro Manabe a Klaus Hasselmann, položili vědecké základy moderní klimatologii. Třetí oceněný, Giorgio Parisi vytvořil modely, které pomáhají dalším výzkumníkům poznávat mikrosvět i vesmír. I o tom uslyšíte v souhrnu Vědy Plus. Dozvíte se také, že řečtí vědci přišli s novou léčbou covidu-19.

České vysoké učení technické (ČVUT) pracuje na unikátní metodě pro odhalení mikroplastů v půdě. Zaměřují se na zemědělská pole a spolupracují spolu s dalšími třinácti špičkovými pracovišti z celé Evropy. Chtějí sledovat cestu mikroplastů od jejich vzniku přes chování v půdě, jejich případný rozpad až po to, kam všude se v přirozeném prostředí můžou dostat. Český rozhlas byl u prvního setkání vědců v přírodní laboratoři nedaleko Kostelce nad Černými lesy ve středních Čechách.

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. V čem je jejich výzkum unikátní? Na to se zeptáme v pořadu Věda Plus. Uslyšíte také, že experti brněnského Vysokého učení technického vytiskli betonové hřiště pro děti na pražských Hájích.

Demence, kterou si nejčastěji spojujeme s Alzheimerovou chorobu, patří k nemocem, u kterých není jasný důvod vzniku. Už dřívější studie ukázaly, že jen u malého procenta nemocných je příčinou pouze jediný gen. Odborníci z Federální univerzity v brazilském Pernambucu se proto snažili zjistit, jestli je nějaká kombinace genů více riziková z hlediska vzniku demence. Své výsledky zveřejnili na lékařském preprintu, tedy webu zatím nerecenzovaných publikací.

Na podzim přibývá respiračních onemocnění mimo jiné také proto, že trávíme více času v uzavřených prostorách. Nejenže to usnadňuje přenos nákazy z člověka na člověka, ale také platí, že vzduch v budovách a místnostech je „méně zdravý“ než venku.