Věda Plus

Už za několik let budou možná po českých silnicích jezdit samořiditelná auta. Kdo ale ponese zodpovědnost za to, když auto způsobí nehodu? A jak zajistit, aby nikdo nemohl zneužívat data, která auta nasbírají? V půlhodině věnované vědě uslyšíte i to, že Česko má přesně rok na využití 90 milionů korun. Dostalo je na rozpoznávání nových variant koronaviru. V Přibicích na Brněnsku vědci odkrývají největší zdejší pohřebiště Habánů. A k Merkuru dnes dorazí první evropská sonda.

Nástupce Hubbleova dalekohledu úspěšně prošel zkouškami a do vesmíru by měl odstartovat do konce roku. Dalekohled Jamese Webba je největší a nejvýkonnější kosmický teleskop všech dob. Tvůrce dalekohledu z kosmických agentur NASA, CSA a ESA ovšem čeká pár týdnů hrůzy.

Jak vznikal český test na protilátky chránící před SARS-CoV-2 a proč zabralo nejvíce času hledání specifické protilátky? Spotřeba antibiotik v Česku za třicet let vzrostla víc než o pětinu. Až polovina se však podává nesprávně, a to především na respirační infekce. Jak k tomu dochází, přiblíží lékařka Helena Žemličková. Americký institut pro letectví a astronautiku hledá způsob, jak napodobit tichý let sov a snížit hluk z letecké dopravy. Nejen to jsou témata Vědy Plus.

V posledních čtyřiceti letech zmizela z naší zemědělské krajiny třetina ptáků. Podle ornitologů je na vině intenzivní zemědělství, záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Dramatický úbytek ptáků se naši ornitologové snaží vyvážit chráněnými územími. Pod správou České společnosti ornitologické pečují o čtyři mokřadní ptačí rezervace v různých koutech Česka. A už vidí výsledky. Do obnovených mokřadů se postupně vracejí mizející nebo vymizelí ptáci i jiní živočichové.

Přesně před půl rokem se dostal na oběžnou dráhu nanosatelit GRBAlpha, který úspěšně detekuje gama záblesky a mapuje částice na nízké oběžné dráze. Na jeho misi se podílejí i čeští vědci. Labutí písně vzdálených hvězd by měl být schopný zaznamenat také nový český satelit VZLUSAT 2, který už čeká na start ve Spojených státech.

Po covidu-19 se může stát, že člověku jako by o několik let zestárly některé orgány. Lékařské výzkumy popisují stárnutí plic, cév nebo mozku. Platí to ale zřejmě i naopak – člověk s takzvaně stárnoucími orgány a buňkami je náchylnější k určitým nemocem.

„Modrá strava“ je zastřešující pojem pro všemožné vodní živočichy i rostliny, které mohou sloužit člověku za potravu. Oproti suchozemské stravě je to mnohem pestřejší skupina – na světě je téměř 3000 druhů mořského a sladkovodního „masa“, které se dá lovit, a z toho přes 600 druhů se dá chovat v akvakulturách, tedy rybnících, nádržích, farmách a podobně. Takzvaná modrá strava je i jedním z témat letošního potravinářského summitu Spojených národů.

Velká Británie začíná očkovat posilující třetí dávkou vakcíny proti koronaviru. Ve světě přibývá firem vyvíjejících technologie na zadržování oxidu uhličitého ze vzduchu a jeho ukládání v podzemí. Největší z nich tento měsíc začalo fungovat na Islandu. Takzvaná modrá strava, tedy ryby a další vodní živočichové, by mohla přispět k nasycení lidstva a zároveň nezhoršovat klimatickou změnu. A česko-brazilský tým vědců vymodeloval tvář kněžny Ludmily. I o tom uslyšíte v souhrnu.

Cílem nové metody na sledování mikroplastů ve vodě bude sledovat jejich cestu od vzniku, přes chování v půdě až po případný rozpad i to, kam až se můžou dostat. Kdo byla svatá Ludmila a jak vypadalo středočeské území v její době? Věděli jste, že Kardiologové z třinecké nemocnice Podlesí využívají možnosti virtuální reality? V Keni hrozí hlad více než dvěma milionům lidí. Nejen to jsou témata Vědy Plus.

Výsledky mnoha zahraničních studií ukazují, že v uplynulém roce rostl výskyt nadváhy a obezity, a to i vlivem karanténních opatření. Příčinou bylo nejen snížení fyzické aktivity, ale také změna jídelníčku, vyšší kalorický příjem a psychická zátěž. Podle studie vědců z aténské univerzity došlo například ve Francii u více než poloviny mladých lidí ke zvýšení energetického příjmu. A v Polsku byl nárůst hmotnosti zaznamenaný u třiceti procent dospívajících.