Věda Plus

Zákaz testování jaderných zbraní, lovu velryb nebo konec vyvážení jaderného odpadu moří. To jsou jen některé z aktivit, které pomohla ukončit ekologická organizace Greenpeace. Fungovat začala 15. září 1971, přesně před padesáti lety. Svými spektakulárními akcemi, často za hranicí legality, dokázali členové organizace upoutat pozornost a nastavovat globální ekologická témata.

Část hudebníků ve Vídni, další v Praze, a společně hrají Mozarta – i takové koncerty jsou dnes možné díky přístroji, který vyvinuli čeští odborníci ze sdružení CESNET ve spolupráci s HAMU. Přenáší zvuk a obraz s minimálním zpožděním, a tak může spojit hudebníky v reálném čase.

Tým jihokorejských vědců vyvinul materiál, který dokáže rychle měnit barvu v závislosti na prostředí. Technologii demonstrovali na robotickém chameleonovi. Tvůrci věří, že maskovací technologie by mohla najít využití například v armádě, módním průmyslu i jinde. Svůj vynález prezentovali ve studii v časopise Nature Communications.

Nový globální výzkum ukázal velkou míru znepokojení, které pociťují mladí lidé kvůli změnám klimatu, extrémně znepokojeno je až 60 procent mladých. Jak jsou na tom lidé v Česku? Zeptáme se psychoterapeuta a výzkumníka Bohuslava Binky. Co všechno vlastně víme o životě a smrti svaté Ludmily? A může se podařit vědcům oživit mamuty? Nejen o tom uslyšíte v půlhodince věnované vědě.

Jak pokračuje výzkum Marsu a proč vědce tolik nadchlo, když sonda Perseverance minulý týden odebrala na Marsu vzorek horniny? Vysvětlí šéfredaktor Kosmonautix.cz Dušan Majer. A jak může výzkum Marsu posunout soutěž robotických vozítek European Rover Challenge, která se konala v Polsku? Nejen tomu se věnuje půlhodinka Vědy Plus. Uslyšíte i o českém MetaCentru, unikátní síti vysoce výkonných počítačů. Tématy provází Lucie Vopálenská.

Psychologové varují, že riziko, že si lidé sáhnou na život, může časem narůstat. V Česku by tomu měl zabránit Národní akční plán prevence sebevražd, na podrobnosti se zeptáme výzkumníka Alexandra Kasala. Jak vrátit život rašeliništím? A jak je na tom po vzestupu Tálibánu věda v Afghánistánu? Nejen o tom uslyšíte v půlhodině vědeckých novinek, provází Renata Kropáčková.

Praktičtí lékaři se už připravují na očkování proti chřipce. Je vhodné pro každého, zdarma ho mají chronicky nemocní a lidé starší 65 let. Očkování proti chřipce je u nich důležité i kvůli stále přetrvávající epidemii koronaviru. V poslední sezóně se chřipka v Evropě prakticky nevyskytovala, letos se na to ale spoléhat nedá.

Početnost a druhová rozmanitost ptactva je v rakouské zemědělské krajině jeden a půl krát vyšší než ve zkoumaných lokalitách v Česku. Proč tomu tak je, vysvětluje vědec Martin Šálek. Ve vědecké půlhodině uslyšíte také o tom, jaký mají klimatické změny vliv na délku uši králíků a velikost zobáků u papoušků. Poslechněte si také reportáž o tom, jak monitoring odpadní vody může pomoci v epidemii covidu-19.

Když zemře strom, kmen začne tlít a uvolňovat uhlík nashromážděný během života v biomase. Na rozpadu se podílí řada organismů a velký vliv má i teplota, vlhkost a další faktory, které můžou proces urychlit či zpomalit. Nová mezinárodní studie zveřejněná v Nature spočítala, jak velkou roli v tom celosvětově hraje hmyz.

Sto patnáct úmrtí a ekonomické škody ve výši 200 milionů dolarů, v přepočtu asi 4,3 miliardy korun. Taková je průměrná denní bilance lidských i materiálních ztrát způsobených extrémním počasím. Četnost přírodních katastrof souvisejících s počasím se za posledních 50 let zpětinásobila. Vyplývá to z nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace.