Věda Plus

Vědcům Západočeské univerzity se podařila průlomová věc v projektu takzvaných chytrých oken. Jako první na světě totiž nanesli oxid vanadičitý na skleněnou fólií, což je klíč k „chytrým oknům“. Mají být významná zejména v oblastech, kde je teplo, a kde jsou lidé závislí na klimatizacích. Speciální vrstva na oknech by měla pomoci uspořit elektrickou energii, kterou by jinak spotřebovaly chladicí systémy.

Proč se někteří živočichové dožívají sta let a jiní ne? Američtí vědci hledají odpověď u příbuzných druhů ryb, které se velmi liší délkou dožití. I lidský věk vědci vysvětlují různě, například tím, že ženy jsou potřebné i jako babičky.

Vědci už teď experimentují s různými plodinami a zjišťují, jestli by se daly pěstovat ve vesmíru. Cílem je obohatit jídelníček kosmonautů na dlouhých misích, jako je třeba pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, nebo v budoucnu možná na Marsu. A právě v marsovských podmínkách se jim teď – na Zemi – podařilo vypěstovat rajčata.

Spolek Chráníme mořské želvy se nově zaměří na Srí Lanku. Po letech úspěšné ochrany v Indonésii chtějí své zkušenosti využít i v místech, kde klade svá vejce pět ze sedmi druhů mořských želv. Na Srí Lance si „posvítí“ hlavně na nefunkční centra, která se dnes více než na ochranu želv zaměřují na zisk a podporují v tom i pytláky.

Kolize se skly je jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. Střetem s prosklenými budovami uhynou každoročně a na celém světě miliardy z nich. Velký problém se zrcadlením budov, které ptáci nechápou, mají v obřích amerických a kanadských městech. Prvním „bird-friendly“ americkým městem se stalo Toronto, kde musí developeři splňovat řadu norem.

Na klimatické konferenci OSN vznikla mezinárodní aliance států, které chtějí usilovat o ukončení těžby ropy a plynu. Společnou deklaraci představili Dánsko a Kostarika, připojily se také Francie, Irsko, Portugalsko, Švédsko, Nový Zéland, Itálie, Kalifornie, Wales a Grónsko a další. Ovšem žádný významný producent ropy ani plynu mezi signatáři není. Státy chtějí zahájit diskusi stanovení data pro ukončení těžby fosilních paliv kvůli ochraně klimatu.

Nejnižší vrstva atmosféry se ohřívá, rozpíná se a posouvá se směrem vzhůru. S výsledky nejnovější studie přišel na stránkách vědeckého časopisu Science mezinárodní tým vědců. Spočítali, že troposféra stoupá rychlostí asi pět metrů za rok. Na rozdíl od jiných studií nejde o matematické modely, ale o přímé pozorování přes meteorologické balóny.

Slavný Hubbleův teleskop na oběžné dráze Země má v posledních týdnech potíže. Americká NASA ale v noci na úterý ohlásila první úspěch ve snaze obnovit jeho vědecký provoz. „Nikdo neví, v čem je problém. Nahození jednoho přístroje je součástí detektiví práce zjistit, jaký problém vůbec nastal,“ popisuje Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

Ve sklepě holešovické fabriky na 3D tiskárny vzniká ambiciózní robotický projekt. Tvůrci dokončují „automatické pojízdné skříňky“. Už v roce 2022, jak slibují konstruktéři, by se jejich zvláštní stroje měly objevit na pražských chodnících. Hlavní výhodou celého konceptu mají být nízké náklady – česká robotická vozítka mají stát méně, než je jeden měsíční plat kurýra, který rozváží jídlo na skútru nebo autem. Velkou otázkou je, jak se stroje snesou s chodci.

„Myslím, že tu máme několik dílčích úspěchů,“ hodnotí Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu, dosavadní výsledky klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow. Za hlavní úspěch ale považuje proměnu debaty. „Ten nejvýznamnější posun je v diskurzu jednání. V Glasgow totiž na rozdíl od předchozích konferencí nikdo nezpochybňuje klimatickou změnu. Všechny velké státy a firmy si uvědomují nutnost přestat spalovat fosilní paliva. A stojí před otázkou jak.“