Vltava

Výtvarnice, kterou znají lidé u nás i ve světě, se zamýšlí nad svou životní cestou, která ji přivedla k divadlu i k malování. Jak moc ji proměnil Jiří Srnec i rozchod s ním a co je pro ni důležité dnes?

Celosvětově uznávaný komorní soubor aktuálně získal už svého šestého „Oskara klasické hudby“ – prestižní Gramophone Awards za nahrávku smyčcových kvartetů Bohuslava Martinů. „On to moc dobře věděl, že to nejde zahrát, ale skladatel by se neměl ohlížet na muzikanty, musí to jít ven jako jeho múza a tryskat,“ myslí si violoncellista Peter Jarůšek. „Odkrývali jsme vrstvy hudby Bohuslava Martinů jako slupky cibule,“ doplňuje houslistka Veronika Jarůšková.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

Do údolí Val Lumnezia ve švýcarském Graubündenu jsme se vrátili po pár letech a chtěli navštívit stavby, které zde mezitím vznikly. Pár jsme si vytipovali a až později mi došlo, že jsme instinktivně vybírali nejen podle autorů, ale především podle účelu. Zůstaly ty, jejichž hlavním posláním je zlepšení místa, společnosti a života, jakkoli i ostatní měly zajímavou formu.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

První soutěž s názvem Concertino Praga se konala v roce 1966. Název vymyslel hudební redaktor a skladatel Viktor Kalabis. Během šedestáti let existence stála soutěž u prvních krůčků mnoha významných umělců: houslisty Václava Hudečka, klavíristy Larse Vogta, hornisty Radka Baboráka nebo klavíristy Matyáše Nováka. Ve vltavském seriálu připomeneme začátky soutěže i atmosféru, která panovala mezi soutěžícími a je potěšujcí, že panuje i dodnes.

O stavbách a liturgických prostorech Českobratrské církve evangelické, jejich proměnách i duchovních přesazích bude v dnešním Krédu mluvit Matěj Senft se svými dvěma hosty: historičkami umění Annou Boučkovou a Milenou Bartlovou.