Vltava

Saša Michailidis se ptá odbornice na společenské chování Ivy Pluháčkové a osobní stylistky Petry Kasalové. Až do 6. července se koná hudební festival Smetanova Litomyšl. Jak bychom se měli chovat na koncertech klasické hudby? Co si vzít na sebe? Jak se proměňují pravidla společenského chování právě na takových akcích? Repríza z 12. 5. 2025.

Český režisér vypráví o vlivu Dostojevského, různorodosti názorů i o tom, proč by se chtěl podívat do Izraele.

Je hlavním dramaturgem letošního Měsíce autorského čtení s tématem EXIL. „Ztráta vlastní domoviny nutí autora podívat se na to, co jsem já zvenčí, to vede k obrovsky hlubinné reflexi,“ říká ve Vizitce. Prakticky i teoreticky se věnuje i divadlu, překládá nejen Shakespeara, spoluzaložil hudebně dramatickou společnost Ensemble Opera Diversa a je autorem divadelních a rozhlasových her.

Už od středověku se lidé vydávají na poutě, aby se více spojili sami se sebou i s tím, co je přesahuje. V dnešní době pouť není jen duchovní a tělesný zážitek, ale často i významný životní předěl, jak popisují poutníci do Santiaga de Comspostela. Ročně se jich tam vydají tisíce. Byla mezi nimi i Markéta Nekolová, autorka knihy Běž, řekla cesta, kde představuje devět poutí rozmanitých lidí – různých věkových kategorií, profesí i motivací.

Svatý Petr a Pavel. A český bratr Velenský, který měl světovou odvahu.

Geniální a hravé domýšlení dějinných příběhů v Čapkových Apokryfech patří k rodinnému stříbru české literatury. Poslechněte si dvě povídky!

Saša Michailidis se ptá hostů na nově vzniklý Národní institut pro kulturu, který spojil Institut umění - Divadelní ústav (IDU) a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). NIK povede od 1. července Kateřina Churtajeva. U příležitosti vltavského projektu Zakázané léto jsme mluvili o autocenzuře. A dočkáme se v Praze dostupnějších a čistějších veřejných toalet?

Hraje v dokumentární inscenaci Divadla D21 Kuchařka pro disidenty. Režisérka Barbara Herz pro ni vyzpovídala ženy disidentů a jejich děti. „Rozhovory jsme si bedlivě naposlouchaly a Barbara z nich vytvořila text,“ říká ve Vizitce. Sama se momentálně našla ve storytellingu. „Každý má v hlavě plátno, jde o to správně naťuknout divákovu fantazii.” Jak se na storytelling připravuje? Nakolik se liší od stand-upu? A co obnáší dokumentární forma divadla? Ptá se Karolína Koubová.

Překlad se podobá ženě: je buď krásný, nebo věrný, pravil čtenář, kterému se můj překlad Nářků starého oligarchy sice líbil, ale zároveň pojal podezření o jeho věrnosti. A ptal se mě, jestli je můj překlad krásný, nebo věrný.