Vltava

Všechno své si nosí s sebou a putují z kraje do kraje. Předkové Slovanů hledají své místo na světě a následují magické vize kmenových vůdkyň a vůdců. Mýtické období českých dějin vykresluje Vladislav Vančura v první části svého velkolepého projektu Obrazů ze života národa českého.

Saša Michailidis se ptá hostů, co brání vzniku národního zvukového centra. Debatu o potřebě takové paměťové instituce znovuotevřel nedávný prodej Supraphonu nadnárodnímu hudebnímu vydavatelství Sony Music Entertainment. Tuzemská seriálová tvorba je kvalitnější a pestřejší, je to zřejmé i z letošních nominací filmových cen. Jak videohernímu průmyslu pomůže podpora ze státního fondu audiovize?

Wilsonová byla známá svou hlubokou empatií a snahou zachytit důstojnost každého prostředí, včetně těch sociálně vyloučených, na její tvorbu působilo prostředí československého undergroundu i silné vazby na Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu. Jejím životem i nelehkou dobou provádí v ArtCafé kurátor Jan Mlčoch, historička umění Marie Klimešová a novinář Karel Oujezdský. Moderuje Agáta Hrnčířová. Repríza z 6. prosince 2024.

Jak se dívá na svět pilot vojenského dronu? To přibližuje krátký experimentální film režisérů Andrana Abramjana a Jana Hofmana Polní lékař aneb Pravidla styku s místními e-dívkami. Snímek uhranul dramaturgy několika světových festivalů, aktuálně cestuje do Rotterdamu a Clermont-Ferrand.

Za své bohatství vděčil kupónové privatizaci, která odstartovala jeho raketový vzestup. Havárie helikoptéry pak přivodila jeho tragický pád. Osud miliardáře Petra Kellnera si vzala pod drobnohled nová autorská inscenace Petra Erbese a Borise Jedináka. Národní divadlo přemýšlí o fenoménu Privatizace ve stejnojmenné inscenaci nasazené na Novou scénu.

Padesátiny slaví výstavou Tlaková vlna ve Vile Pellé. „Vlny jsou otisky událostí, kterými jsme zahlceni,“ říká ve Vizitce. Od dětství ho zajímaly životy umělců, jejichž tvorba překračovala hranice uměleckých oborů a i on sám je dnes překračuje. Jak ho ovlivnila multidisciplinarita v ulicích jeho rodného Havířova? A kdy je to, co tvoří, umění a kdy zboží? Ptá se Karolína Koubová.

Ta výstava se jmenuje Ruiny a prezentuje prostě – ruiny. Mistrovsky nasnímané na panoramatických černobílých fotografiích, jejichž autor je věhlasný Josef Koudelka, a nainstalované do pražského Uměleckoprůmyslového musea tak, aby výsledek vyvolával dojem, že návštěvník prochází nejen kolem torz antických chrámů, divadel, tržišť a viaduktů, ale že se rozvalinami přímo proplétá.

Žurnalistika dnes podle něj inklinuje k názorové novinářské práci. „Uvízl jsem ve staré době, chci přinášet svědectví a informace. Názor ať si udělá člověk sám,“ říká ve Vizitce. Zjednodušený pohled na historii vede, jak říká, i ke zjednodušenému pohledu na izraelsko-palestinský konflikt. Kde začíná a končí Blízký východ? A může v něm kultura pomoci znesvářené strany usmířit? Ptá se Ondřej Cihlář.

Nizozemský lékař a upírobijec Van Helsing prohrál boj s hrabětem Drákulou. Prohrál ho na celé čáře. Drákula a jiní jemu podobní přežívají staletí. Na konci 19. století nám Bram Stoker ukradl vampýra, naše slovanské mytologické strašidlo, zobrazované jako chlupatá, zubatá létavá potvora, anebo jako nehmotná bytost proměňující se dle potřeby ve zvířata i lidi.

Saša Michailidis se ptá publicistky a dramaturgyně festivalu Serial Killer Táni Zabloudilové a filmové kritičky iROZHLASu Kristiny Roháčkové. Tvorba pro televize a VOD platformy postupně mění kategorie Českých lvů i Cen české filmové kritiky. V nominacích letos boduje řada projektů, např. Metoda Markovič: Hojer, Smysl pro tumor, Vlastně se nic nestalo, Dcera národa či Dobré ráno, Brno! Kam se posouvá současná tuzemská seriálová tvorba?