Vltava

Vltava připravuje adaptaci Čapkova románu Krakatit. Není ale sama, kdo právě tímto dílem hodlá uctít odkaz tohoto meziválečného autora. U příležitosti 135. výročí Čapkových narozenin má dnes ve Vršovickém divadle MANA premiéru stejnojmenná inscenace, jejíž scénář napsala dramaturgyně Věra Mašková.

Začal nový rok a Český rozhlas Vltava chystá celou řadu novinek. Historické povídky, premiéry rozhlasových her a četeb, publicistické série, hudební pořady a přenosy, ale třeba i oslavy různých výročí. Jaké konkrétní tituly můžeme očekávat a co je třeba už nyní možné ladit na vltavských vlnách přibližuje šéfredaktorka Vltavy Jaroslava Haladová.

Po sedmi letech v angažmá Národního divadla se rozhodl odejít na volnou nohu. Vůbec první rozhlasovou roli dostal v psychothrilleru Mizení, v němž exceluje společně s Davidem Prachařem. „Herci si spíš dělají názor na to, jak jsou role zahrané než na to, co představují,“ říká mimo jiné ve Vizitce. Jak se mu ve filmu Poberta hrálo ve slováckém nářečí? A kde se v introvertovi bere touha stát se hercem? Ptá se Ondřej Cihlář.

Máme za sebou prosinec, měsíc, který nejvíc přeje knihám. V prosinci se o knihách nejvíc mluví: literární přílohy se střídají se žebříčky, kritické bilance s anketami o knize roku, desetiletí nebo století. V prosinci se nejvíc knih prodá a taky se jich nejvíc rozdá. Nový rok tak pro milovníky knih typicky začíná s novým komínkem na nočním stolku a výčitkami svědomí kvůli tomu, kolik knih by měli přečíst a kolik jich nikdy přečíst nestihnou.

Saša Michailidis se ptá ředitelky Státního fondu audiovize, dříve Státního fondu kinematografie, Heleny Bezděk Fraňkové a producenta společnosti Film Kolektiv Jana Kallisty. Od 1. ledna platí novela zákona o audiovizi. Reaguje na mj. rozmach TV produkce a streamovacích platforem. Mělo by být také víc peněz na animované filmy a filmové pobídky. V čem je přínos dlouho očekávané novely? Jak ovlivní podmínky servisních organizací při natáčení zahraničních produkcí u nás?

Nadační fond Magdaleny Kožené vychází od začátku svého fungování z vědomí, že základní umělecké školy jsou kořeny české kulturnosti a lásky k umění. V celosvětovém měřítku je to zcela unikátní vzdělávací systém, který chce mezinárodně proslulá české mezzosopranistka co nejvíce podpořit. Více v příspěvku Daniela Jägera.

Je podle ní dobré mít přátelský vztah s technologiemi, ale je taky dobré je chránit, aby nebyly v područí velkých firem. „AI skrze mé texty vyhmátla styl, kterým píšu, pochopila vzorec v mém myšlení,“ říká autorka první české knihy napsané spolu s umělou inteligencí Karolíně Koubové. Kdy se jí daří nemyslet a čím je pro ni inteligentní příroda? Repríza z 26. 6. 2024.

Jeden z předvánočních dní jsem strávila ve vězení. Konkrétně ve věznici Navalcarnero kousek za Madridem. Bylo sychravo, v Madridu už ale začínala předvánoční atmosféra. Všechno nazdobené, třpytivé. Před věznicí jsme dlouho čekali, až zkontrolují všechny doklady a pustí nás dovnitř. Pobyt ve věznici mi zařídilo České centrum v Madridu a španělský festival Flipas.

Hanka Malaníková přivítala v ArtCafé tři představitele regionálních kulturních spolků: Pavla Kubaníka z podhostýnské kulturní družiny Kulturák, Honzu Petruželu, zakladatele spolku Fujaré z Rožnova pod Radhoštěm, a Jitku Jakubičkovou z Vratislavic nad Nisou, zakladatelku spolku AvantgArt, který se zasloužil o záchranu věže Zauhlovačky. Jak přemýšlí o kultuře a jakým výzvám čelí?

Saša Michailidis se ptá uměleckého ředitele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Karla Ocha a generálního ředitele Národního filmového archivu Michala Breganta. Od 16. do 18. ledna hostí pražské kino Světozor přehlídku klasické kinematografie KVIFF Classics. Letos ji zahájí digitálně zrestaurovaný film Kalamita Věry Chytilové. Jak se vybírají snímky pro digitální restaurování? A dá se posléze na takto rekonstruovaných filmech vydělat?