Vltava

V manželství s venkovským lékařem se Ema dusí banalitou všedního života. Její romantická duše sní po opojení vzrušující láskou. Happy end nečekejte. Národní divadlo v Praze se po téměř sto letech vrací k slavnému románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová. Dnes čeká adaptaci Tomáše Loužného druhá premiéra.

Bydlí a pracuje v domě na pražských Vinohradech, kde sídlí i Divadlo D21. Inscenace s často politickou linkou hrají také náctiletým divákům v rámci projektu Divadlo školám. „Teenage publikum jsou partneři, setkáváme se s nimi v debatách po představeních, jsou nesmírně inspirativní,“ říká ve Vizitce. Jak vznikal a proměňoval se soubor D21? A co všechno dokáže divadlo? Moderuje Karolína Koubová.

Blyštivé bláto s duhovými skvrnami čvachtalo pod podrážkami mých sandálů a já kvůli tomu zpozorněl: jako kdyby na mě to bláto mluvilo. Byl jsem ale nervózní z toho, že mu nerozumím. Babička to zpozorovala a pravila: „Bláto nemá ústa.“

Saša Michailidis se ptá redaktorky deníku Alarm, literární publicistky a kritičky Evy Klíčové a Pavla Janouška z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Blíží se 17. listopad, připomeneme si 35. výročí sametové revoluce. Jak reflektujeme předrevoluční doby v porevoluční české literatuře? Jak nahlížíme zpracování historických událostí v beletrii? A které relevantní odborné knihy bychom mohli doporučit?

Stejně jako ve své bývalé divadelní inscenaci vychází i v rozhlasové hře režijní tandem SKUTR z Havlovy korespondence s maželkou Olgou mezi lety 1979 až ´83, souborně vydané pod názvem Dopisy Olze. Premiéru rozhlasové adaptace Dopisů Olze vysíláme na Vltavě v sobotu 16. listopadu.

Do šachet pod Cínovcem, ale i do míst povrchové těžby zavádí výstava Symptomy budoucnosti, na níž můžete zavítat až do 16. února 2025 v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem. Jak může mezioborový kurátorský a umělecký výzkum přispět k řešení otázek spojených s těžbou lithia v Krušných horách? Lokální téma s globální perspektivou přišly s Hankou Malaníkovou diskutovat kurátorky Annu Remešová a Martina Johnová i vystavující umělkyně Bára Mrázková a Sára Märc.

Už pár let patří mezi porotce festivalu Pražský filmový kufr. Co se v něm dá najít? Obsáhlá filmotéka, kterou vytvořily děti od osmi let a vyjadřují se tak k tomu, co je trápí a co by mělo podle něj zajímat dospělé. Zároveň stanul v čele Asociace českých kameramanů. Jaké aktuální problémy chce řešit? A neměly by být kameramanky spíš kamerawomanky? Moderuje Ondřej Cihlář.

Petr Starec (1966) vystudoval archeologii na FF UK v Praze. Pracuje v Muzeu Prahy a specializuje se na archeologii středověké a novověké Prahy. Věnuje se hlavně poznání veřejných prostranství našeho hlavního města, městského opevnění a také pohřebištím. Dizertační práci věnoval archeologii Václavského náměstí, kde také teď několik let dohlíží na stavební práce spojené s revitalizací tohoto pražského náměstí a vede záchranný archeologický výzkum.

Dnes jsem si během své cesty po Vídni uvědomila, jací jsme jako Češi kulturní barbaři. V rakouské metropoli jsou v současnosti ke zhlédnutí zásadní monografické výstavy Rembrandta, Paula Gauguina, Marca Chagalla, Erwina Wurma nebo českého rodáka Alfréda Kubina.

Saša Michailidis se ptá prezidenta České asociace festivalů Michala Schmidta a ředitele festivalu Slunovrat v Opavě Václava Müllera. Povodně, které v polovině září poznamenaly hlavně severní Moravu, omezily provoz nejen kulturních institucí, ale ohrozily také různé kulturní akce. Jak na tom byly a hlavně budou festivaly? Co by jejich pořadatelům před dalším ročníkem nejvíce pomohlo?