Historička a vydavatelka Ingke Brodersen se začátkem devadesátých let přestěhovala do jednoho domu v berlínské čtvrti Schöneberg. O něco později se dozvěděla, kdo v domě a jejím bytě před ní bydlel a napsala o tom knihu. Eva Novak ji četla, poslechněte si recenzi.

Divadlo utlačovaných využívá životní příběhy a divadelní postupy při práci s lidmi, kteří zažili určitou formu útlaku. Jeho principy formuloval v 70. letech minulého století brazilský divadelní experimentátor a reformátor August Boal. Do veřejné debaty v novém kontextu se ho snaží vrátit publikace Mezi jevištěm a hledištěm – Divadlo utlačovaných z perspektivy jokera (nakl. Klementinum).

O zázracích se většinou mluví v minulém čase. Většina z nich se stala před dávnými časy a člověka by mohlo napadnout, že žijeme v dobách, kdy se zázraky již nedějí. Leda ty falešné, mnohdy i slibované s nepěknými úmysly. A přece v Dubenci u Jaroměře se zázraky děly a není tomu tak dávno. Již proto si stojí za to je připomenout, vyjmout je ze zapomenutí.

„Nehodnotíme, na každém divákovi je, jestli s postavou půjde nebo si řekne, že selhala,“ říká dramaturg a producent filmu #annaismissing Vratislav Šlajer. Využití i zneužití internetu, internetové propojení dětí s rodiči i rodičů s mladičkými influencery a influencerkami, i skutečnost, že naše digitální stopy poplavou v internetovém prostoru už navěky – to jsou hlavní, zásadní a pro všechny generace neustále aktuální témata nového filmu.

„Do sedmého nebe mě dostávají koncerty, jejich energie ze mě vytáhne všechny čerty, říká v den 35. narozenin jeho kapely Tata Bojs bubeník, textař a vystudovaný výtvarník Milan Cais. V nejnovějších obrazech pracuje s růžovými a bílými motivy, kterými reaguje na jeden ze svých vnitřních strašáků – tinnitus. K čemu odkazuje jeho socha Book Therapy, jak se cítí na festivalech a co jej udržuje ve fyzické i mentální kondici? Ve Vizitce o tom s ním mluvil Ondřej Cihlář.

„Vila a závod, z kterých dělníci vyhnali jejich majitele. Nyní se vrací ti, kteří snad mají právo s vilou nakládat...“ Uskupení Pomezí představuje Volmanovu vilu v Čelákovicích v novém světle. Dnes poprvé se stane dějištěm jejich imerzivní inscenace Malvína.

Trápila ji nespavost, odchod matky a blízkého kamaráda i byt prostý dětí, které si žily svým životem. Z časů deprese se zrodil mimo jiné soubor Trapný pokus o autoterapii. Když ho jeho autorka Jiřina Hankeová s obavami vystavila, ukázalo se, že nebyly na místě; úzkosti totiž trápí mnoho dalších lidí. S Hanou Slívovou ve Vizitce mluvila i o rodném Kladně, vztahu k přírodě, o prvním zvětšováku, s nímž dodnes pracuje její muž Jiří, anebo o inspiraci sestrami Válovými.

Rok po nadějném literárním debutu Jolka vychází Janě Guljuškině v nakladatelství dybbuk druhý román Paní S. V čem na předchozí knihu navazuje, jak dlouho text vznikal a jakou pointu mu dodala realita, na to se autorky ptala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.

„Jako děti jsme nevěděli, kde se v našich krajích vzaly rozpadlé vesnice, mnohdy jen zbytky základů domů, ani kdo tu žil. To nám ve škole nikdo nikdy neřekl,“ vzpomíná Stanislav Dvořák. Rodák z Kadaně objížděl na kole a později na motorce okolí svého města a objevoval zatajovanou součást našich novodobých dějin. Z jeho výprav vznikla báječná kniha, která nese příznačný název Sudetský tulák, a podtitul Z historie i současnosti Sudet.

O někdejší šéfredaktorce nakladatelství Argo Evě Slámové, o Sherlocku Holmesovi i o Franzi Kafkovi mluví v rozhovoru s naší stálou spolupracovnicí Hanou Ulmanovou americký prozaik Robert Fulghum.