Pozměněná vyobrazení na kalendáriu Staroměstského orloje budí silné emoce, kauzy si všímají i v zahraničí. Rekonstrukce obchodního domu Máj na pražské Národní třídě zahájena, jak takovou budovu z doby socialismu přizpůsobit nárokům současného zákazníka? Čestným hostem Světa knihy je Itálie, jaká je současná italská literární scéna? Pořadatelé letních hudebních festivalů nemají technický personál, hledají bedňáky.
Literární festival Svět knihy na pražském Výstavišti je v plném proudu. Jak knižní veletrh – který potrvá do neděle – probíhá, co je na něm letos jinak a jak v jeho průběhu zazní "hlas svobody"? To nám už přímo z místa dění řekne redaktorka Šárka Jančíková v rozhovoru s ředitelem veletrhu Radovanem Auerem.
„Můj svět je plný samých dveří / chodím tak sám kolem nich / je to svět hotelových dveří / zamčených,“ zpívá se v jednom blues, které napsal Josef Kainar. Blues je to – jak žánru sluší – depresivní a temné. Jako v nebi, tak i na zemi jsou jen samé křižující se chodby a na nich jedny dveře vedle druhých, které „se podobají“ jako „vejce vejci, hrobu hrob“.
Saša Michailidis mluví s Markem Vohralíkem z asociace FESTAS a Janem Gregarem, zástupcem středních a menších festivalů, jako jsou Mladí ladí jazz, Praha žije hudbou nebo Student fest. Organizátorům chybí technický personál, soukromí partneři a zvyšují se jim náklady. Jak po pandemii covidu přivést zpět lidi, kteří jsou potřeba v zázemí festivalů? Budou muset pořadatelé kvůli inflaci zdražovat? A jak těžké je teď přilákat do Česka zahraniční interprety?
Veletrh Svět knihy navštíví celkem šest severských spisovatelek. Patří mezi ně finská spisovatelka Petra Rautiainen, Norky Nina F. Grünfeld a Susanne Skogsta nebo Yrsa Sigurðardóttir a Oddný Eir z Islandu. O samotných autorkách, jejich oceňovaných dílech i o severském programu na festivalu Svět knihy hovoří nordistka Jitka Jindřišková.
K divadlu se dostal na třebíčské základce, tehdy ho totiž fascinovaly ochotnické výkony jeho o deset let starší sestry. Paralelně s tím jej formoval film Limonádový Joe a později také Brno. Herectví tam vystudoval, žil a hrál v něm pětadvacet let. Teď už ovšem skoro deset let působí v pražském Divadle Na zábradlí. S Ondřejem Cihlářem tak ve Vizitce mluvil třeba i o inscenaci tematizující přátelství Voskovce a Wericha.
Jaké je to být skládkou? Hromadit v sobě nepotřebné, použité, rozbité. A přitom vědět, že to všechno jste vy? Že se za vás stydí i pouliční pes nebo vzdálené řepkové pole. Málokdo je vám vděčný za to, že ho zbavujete nepořádku. Málokdo si s vámi bude chtít udělat selfie nebo si vás pamatovat.
Co si mají obléknout lidé, jejichž těla nemají standardní proporce a tvary? S potřebami unikátního klienta pracovali studenti Ateliéru designu oděvu a obuvi UMPRUM pod vedením hostující pedagožky Simony Rybákové, která aktuálně představuje projekt na Milano Design Weeku. O proměně módy, jejím chápání a o návrzích na míru si povídá moderátorka Alžběta Žabová se Simonou Rybákovou, studentkami Barborou Kotěšovcovou, Valerií Vrbovou a unikátní klientkou Kateřinou Janíkovou.
Saša Michailidis mluví s překladatelkou Alicí Flemrovou a Veronikou Chaloupkovou z nakladatelství Argo. Čestným hostem veletrhu Svět knihy je letos Itálie. Důraz na rozmanitost italských regionů, vztahy v rodině, k rodné zemi a kořenům, to jsou témata, která charakterizují italskou knižní tvorbu. Jak obtížné je knihy italských autorů překládat? A nakolik pestrá je nabídka italských autorů na českém knižním trhu?