Vltava

Válečná realita světa, v němž žijeme, je stále zřejmější a komplexnější, což klade před všechny, kteří si to uvědomují, nové, nečekané, mnohdy překvapivé a rozhodně ne jednoduché otázky, ba přímo souostroví otázek.

Saša Michailidis se ptá odborníků na indickou kinematografii, režiséra Radima Špačka a Miroslava Libichera z Univerzity Palackého v Olomouci. Tradiční bollywoodský spektákl míchá rodinné melodrama, komedii, romantiku, akci a muzikál. Dostaneme výrazné emoce, hudební čísla a velkolepou stylizaci, vše na ploše tří a více hodin. Tento Bollywood je ale dnes možná v krizi. Jak se indický film proměňuje? Jaký vliv má na něj politika?

Její novou knihu Když máma spala uvádí Vltava v pravidelné Četbě hvězdičkou. V memoárech dcera známého herce-chartisty vzpomíná s humorem a ironií na komunistickou represi sedmdesátých let v Československu. „Dostali jsme se do těsného sevření, což utužuje vztahy, režim vytvořil ghetto, v němž jsme fungovali ve vztahu k většinové společnosti,“ vysvětluje ve Vizitce.

Některé pohledy s námi zůstávají. Tvoří cosi jako mapu dojmů z naší životní pouti. Jeden takový pohled mám zapsaný z tureckého Istanbulu. Je večer, stojím na střeše hotelu, dívám se na jeden z největších skvostů v dějinách architektury. Hagia Sofia. Tak zní jeho řecké jméno. Svatá moudrost.

Zoologická zahrada ve východočeském Dvoře Králové nad Labem, kterou vede, patří k nejoblíbenějším v Česku. Zoo je unikátní specializací na Afriku a zásadním přínosem pro záchranu ohrožených druhů, například nosorožců. „Víte, že to má smysl, když vidíte záběry z buše, kde chodí samice, která se narodila v Podkrkonoší, chová se jako každý jiný divoký nosorožec a u nohou se jí motá mládě,” popisuje ve Vizitce.

Tak jako každý rok celkem krátce po Velikonocích, se blíží svátek Letnic. Pro člověka, který sleduje nejen týdenní nebo měsíční kalendář, a je křesťansky ukotven, jsou Letnice či chcete-li Svatodušní svátky, důležitým momentem liturgického roku. Ale většina lidí tenhle pilíř duchovního života ani nezaregistruje, přejde bez většího povšimnutí, možná i proto, že není, na rozdíl od Vánoc nebo Velikonoc, spojený s žádným dnem volna.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Benátky hostí bienále. Přehlídku ale provázejí spory a konflikty: některé země odmítly přijet, umělci byli odvoláváni, výstavy rušeny a mizelo financování. Velkou roli hraje politika, před zahájením odstoupila porota, Rusko (ne)zavřelo svůj pavilon. Kde zůstalo umění? S čím letos přijely jednotlivé země? A s čím Česko?

Mezzosopranistka Libuše Márová vypráví, jakou hereckou školu dostala v Berlíně, jak se podle ní liší práce s operním souborem v minulosti a nyní a proč pro ni bylo docela snadné se od operního života odstřihnout.

Pro vltavskou Četbu na pokračování načetla rozhlasovou podobu románu Harper Leeové Jako zabít ptáčka. Na scéně Městských divadel pražských má velké role silných žen jako Honzlová nebo Vlasta Kálalová di Lotti. „Jsem herečka, která přichází s nápady a ráda vede dialog s režiséry, myslím, že to je přínosnější, než se jen nechat vést,“ vysvětluje ve Vizitce.

Jaké překvapení, že významná instituce současného umění vystavuje kytky v malovaných květináčích! Hned u vchodu hlavní výstavní síně ostravské galerie Plato vítá návštěvníky nadživotní socha kopřivy. Pomníky se stavějí všelijakým mizerům, jejichž přínos lidstvu je mizivý, vysvětluje autorka pocty žahavé bylině, která je dobrá proti revmatu, podporuje krvetvorbu, snižuje hladinu cukru v krvi, ulevuje při zánětech kloubů, je z ní skvělý šampón i čaj a ještě chutná v nádivce.