Hotel Intercontinental v Praze je ikona brutalistní architektury i upomínka na život v nesvobodné zemi. Karel Filsak hmotu zasadil na proluku Starého města a dal jí tvář, která v 70. letech minulého století měla obrovský ohlas. Jsme dnes ale schopni na ni nahlížet se stejným zaujetím? Památkáři mají jasno, hotel by měl nést statut nemovité kulturní památky. Ministerstvo kultury ale rozhodlo jinak. Hosty Akcentu jsou historik architektury Jakub Potůček a Matyáš Kracík z NPÚ.
Výsledky Cen divadelní kritiky za rok 2020 vyhlásil 3. března po 20 hodině pořádající časopis Svět a divadlo online a to na facebookové stránce časopisu a na svém YouTube kanálu. Ankety se každoročně účastní desítky českých divadelních kritiků a kritiček. Hlasování se zúčastnilo celkem 66 divadelních kritiků. Výsledky byly určeny prostým součtem udělených hlasů.
Povídková antologie nazvaná Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být sice vyšla v nakladatelství Odeon, ale jedná se o projekt iniciovaný původně Českým centrem Berlín, do kterého se posléze zapojilo dalších sedm Českých center nejen v Evropě, ale i ve Spojených státech, Izraeli nebo Japonsku. Sedmnáct krátkých próz od převážně českých autorů a autorek spojuje až na pár výjimek motiv koronaviru covid-19, což kupodivu nebylo součástí zadání.
Život Antonina Raymonda připomíná dobrodružný román. Raymond, který se narodil v Kladně a za svou prací cestoval po celém světě, byl skutečným světoobčanem. Jeho rozsáhlé architektonické dílo mělo obrovský vliv na moderní japonskou architekturu. Betonový kostel Sv. Anselma nedaleko stanice Meguro je jedním z jeho stěžejních děl ve stylu brutalismu.
V historii pražského hostince U Vejvodů v Jilské ulici najdeme příběh o záchraně chátrajícího renesančního paláce, o malíři, který se stal hospodským nebo o hrobu keltské ženy. Do oblíbeného kabaretu sem chodil i Jaroslav Hašek a do ryze českého kina zase Karel Čapek.
Jaká specifika má sbor na malém městě? Je pro pěvecké těleso výhodou či nikoliv? Dlouholetý sbormistr Lukáš Holec představí svůj sbor Medvíďata, který sídlí už čtvrt století v Českém Krumlově.
Julius Firt, kdysi ředitel nakladatelství Borový a později ředitel Svobodné Evropy vypráví, jak Karla Poláčka v Mánesu seznámil se zachmuřeným malířem Justitzem, který sáhodlouze hořekoval, že zmizel poctivý kumšt a nahradily ho intriky a kariérismus. Otrávený Poláček po hodné chvíli ho přerušil a zeptal se: By the way, wieviel haben Sie schon heute verdient? Firt tak doložil Poláčkův smysl pro praktičnost.
Jaké debaty se v současnosti odehrávají mezi uměním, jídlem a politikou? Na otázky Terezy Špinkové odpovídají Dávid Koronczi, umělec a finalista slovenské Ceny Oskára Čepana a také Tomáš Uhnák, analytik politické ekonomie potravinových systémů, publicista a mimo jiné člen AMPI: Asociace místních potravinových iniciativ.
Na první pohled se možná zdá, že s vnímáním či užíváním architektury řemeslný detail nesouvisí. Že se jedná jen o jakýsi nástroj v procesu stavby, se kterým uživatel architektury už ve výsledku není konfrontován. Je to ale právě naopak. Kvalita řemeslného detailu totiž může hrát důležitou roli nejen v užívání, ale také ve vnímání a prožívání architektury.