Vltava

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Alberto Vojtěch Frič zasvětil celý svůj život objevování kaktusů. Při svých etnologicky významných cestách pobýval mezi jihoamerickými Indiány, ale navštěvoval i tamní města plná evropských přistěhovalců. Mezi nimi nacházel mnoho Čechů.

Saša Michailidis se ptá hostů, našli Stalina? Nenašli. Autoři podcastu Ztracený generalissimus pátrali po monumentálním obrazu z padesátých let. Jaký vztah máme k umění socialistického realismu? Z původně nízkorozpočtové romance Spalující rivalita se stal kulturní hegemon, touží tvůrci seriálů po návratu k intimitě a emocím? Komiksové ceny Muriel a kvalita hlavně studentských prací. Jana Brejchová jako opravdová filmová hvězda.

Už druhým rokem je kreativním supervizorem Českého lva. Je tak podepsaný pod tím, jak slavnostní předávání filmových cen bude vypadat. Cíl je jasný: zasáhnout co nejširší cílovou skupinu. S Karolínou Koubovou také reflektuje svět filmu i proměny české kinematografie. „Český film za poslední dva roky cestuje mnohem víc a objevuje se stále více na velkých festivalech,“ popisuje ve Vizitce.

Jsem rád, že nejsem advokát. Advokáti mají v Česku méně svobody než ostatní občané. V jejich životech se šťourá advokátní komora a trestá je za to, co mohou dělat jiní bez obav.

Podílel se na vltavské hudební kompilaci Moderna. Do ambientního a elektroakustického alba současných českých skladatelek a skladatelů přispěl skladbou Vzpomínka, která zazněla i ve Vizitce. „Téma vzpomínek mě teď hodně zajímá, v této době řeším, jak moc je člověk ukotvený v tom, co prožil. Ptám se sám sebe, co jsem já, co je přítomnost a díky muzice se mi tyto otázky lépe uchopují,“ vysvětluje ve Vizitce. Vydal také nové album Bardo.

Možná to způsobil soused, když nechal v pět ráno štěkat psa hned vedle mého okna. Byl to štěkot zuřivý, zatímco panovala ještě hluboká tma, a já se v mrákotách pokoušel nahmatat mobil. Chvíli trvalo, než moje mysl překročila práh mezi snem a skutečností. Když se jí to nakonec povedlo, poslal jsem sousedovi esemesku, co blbne.