Spolupracovat se státní mocí, nebo jí vzdorovat? To je základní téma třídílné televizní série režiséra Petera Bebjaka nazvané Herec. Její děj nás zavádí do poloviny padesátých let minulého století v komunistickém Československu a hodně i do divadelního prostředí. Tomáš Pilát mluvil s představitelem hlavní role třídílné minisérie Janem Cinou a scenáristou Petrem Bokem.
Žila celý život v osamění ve stejném domě, kde se narodila. Kolem třiceti let přestala chodit do kostela, což bylo nevídané, a ke konci života dokonce přestala vycházet z domu. Stejně záhadné jsou i její rukopisy. Psala totiž na recepty, na útržky novin, na jakýkoli papír, který měla po ruce. Ignorovala klasickou interpunkci a často používala pomlčky. Těžko říct, zda-li znamenaly něco nevyřčeného nebo mlčení.
Beuronská umělecká škola vznikla v 60. letech 19. století v benediktinském opatství svatého Martina v německém Beuronu. Už v roce 1875, když Otto von Bismarck v rámci kulturního boje s církví rušil kláštery a pokoušel se omezit katolický vliv, ale museli mniši Německo opustit, a tak se rozšířili po Evropě. V Praze obsazují klášter Emauzy a vzniká také první beuronský ženský klášter, klášter svatého Gabriela na Smíchově.
Nevím dobře, jak bych vám to vysvětlil, ale v noci na dnešek jsem nespal doma. Nejspíš vám to nevysvětlím. Nebo jo, ale jindy. Vlastně bych rád! Vždyť „ranní úvaha“ je pro přiznání ten nejvhodnější slohový útvar.
Na kladenské radnici se opět vyměnili radní a mění se i vedení městského divadla, kterého se znovu ujímá dříve odvolaný Jan Krafka. Jak dopadají politické změny na kontinuální rozvoj divadla? A kdo skutečně řídí divadlo, které je městskou firmou? Hosté Akcentu s Veronikou Štefanovou jsou jednatel Divadla Kladno s.r.o. Jan Krafka, umělecký šéf souboru Jaroslav Slánský, primátor Kladna Milan Volf a předseda Asociace profesionálních divadel ČR Stanislav Moša.
Málokterému českému prozaickému debutu se dostalo v posledních letech tak nadšeného a skoro bezvýhradného přijetí, jako knize Matěje Hořavy s názvem Pálenka, která vyšla roku 2014 v nakladatelství Host. Na útlý svazek s podtitulem „prózy z Banátu“ nyní čtyřicetiletý autor navázal druhou knihou, nesoucí název Mezipřistání a vydanou opět v Hostu.
Básník demokratický, básník kosmu, kněz americké demokracie – tak sám sebe Walt Whitman nazývá v předmluvě své nejznámější básnické sbírky Stébla trávy. Ve své době neměl kvůli užití volného verše řady čtenářů, přesto ho radikální názory na otázky doby jako otroctví, práva žen nebo organizace dělníků proslavily po celém světě.
Návrh celé výmalby kostela přilehlého ke klášteru vypracoval německý sochař, malíř a architekt, zakladatel beuronského uměleckého stylu Desiderius Lenz. Interiér kostela, oficiálně pojmenovaného Zvěstování Panně Marii, je tak skvělou ukázkou beuronského umění, které je charakteristické harmonickým propojením jednotlivých vlivů, prvků byzantského, egyptského a řeckého světa.