Vltava

Název Vzorné sídliště u Bělského lesa odkazoval na záměr sídliště pojmout jako vzorové, tedy jako ukázku ideálního způsobu výstavby nové formy hromadného bydlení po roce 1945.

Už v polovině 14. století si morovou epidemii vzal za rámec své slavné knihy Dekameron italský renesanční autor Giovanni Boccaccio. Hned v jejím úvodu najdeme údajně nejdetailnější středověký popis morové epidemie, ale příběhy vypravěčů v Dekameronu mají od morové nákazy posluchače spíše odvrátit.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek jmenoval novou generální ředitelkou Národní galerie Alicji Knastovou. Ocenil hlavně její úspěchy ve vedení Slezského muzea v Katovicích a otevřenost vůči mladým. Kdo je tato dlouholetá polská muzejní manažerka a jak se může Národní galerie více otevřít mladým? Hosty Akcentu s Petrou Kultovou jsou polská kritička umění Karolina Plinta, hlavní kurátor varšavského Muzea moderního umění Sebastian Cichocki a kritička umění Silvie Šeborová.

Slouží pražský biskup David Tonzar.

Řemeslo nebo umění? Osvětlovač nebo light-designer? Justin Svoboda mluvil se svými hosty o stavu české light-designérské scény.

Narodil se do herecké rodiny, doslova za jevištěm po představení. Jako malý cestoval s kočovnou společností své babičky, v níž často ztvárňoval dětské role. Když se jeho rodiče usadili v Praze, uchytil se postupně u divadla i u filmu. A role, které ztvárnil, jsou pro diváky i posluchače dodnes nezapomenutelné.

Publicisté Miloš Hroch a Karel Veselý se v knize Všechny kočky jsou šedé zamýšlejí, proč zní současná populární hudba tak smutně a zda se dá v současných hitech vůbec zaslechnout nějaká naděje.

Čtyřdeskový hudební projekt, jehož protagonistou je třicetiletý francouzský klavírista Lucas Debargue. Poslechněte si recenzi Petra Vebera.

Zatímco překlady divadelních her významné ruské spisovatelky, dramatičky a scenáristky Ljudmily Petruševské se u nás začaly objevovat už koncem 80. let, její prózy se prvních českých vydání dočkaly teprve nedávno. Zatím posledním přírůstkem je v tomto ohledu výbor nazvaný Nezralé bobule angreštu.

Adolf Loos se do Brna vracel velmi pravidelně a to nejen kvůli pracovním zakázkám. Ve svém rodném městě také přednášel, navštěvoval přátelé a svým charizma ovlivnil budoucí architektonickou tvář města. Tentokrát Simona Kostrhunová hovořila s historiky umění z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna Dagmar Černouškovou a Jindřichem Chatrným.