Vltava

Nová nahrávka orchestrálních suit slovenského skladatele Petra Breinera. Poslechněte si recenzi Jozefa Červenky.

Sošek písařů z období egyptské Staré říše se moc nedochovalo. Ta, kterou našla česká expedice v roce 2012, má navíc i čitelný vyrytý text. Co sděluje?

V posledním dílu seriálu věnovaného osobnosti scénografa Josefa Svobody vzpomene na svého otce Šárka Hejnová a jeho vnuk Jakub Hejna.

Vášeň, a možná až posedlost divadlem, šla v případě Josefa Svobody ruku v ruce s jeho fascinací technickými a technologickými objevy. A právě technologiím a patentům Josefa Svobody věnujeme čtvrtý díl seriálu. Tentokrát se Svobodovým žákem a později i spolupracovníkem, architektem a scénografem Vladimírem Soukenkou.

Jméno Josefa Svobody je neodmyslitelně spjato s Laternou magikou i Národním divadlem, ve kterém rozvíjel svůj novátorský přístup k inscenačnímu prostoru. A právě Svobodovo architektonické vnímání prostoru bude tématem třetího dílu seriálu, stejně jako jeho návrhy nových divadelních budov. Tentokrát společně s teatroložkou Barborou Příhodovou a architektem Jindřichem Smetanou.

Spolu s Alfrédem Radokem byl Josef Svoboda zakladatelem Laterny magiky a jejím dlouholetým uměleckým šéfem. A právě druhý díl seriálu bude věnován Laterně magice, Svobodovým experimentům s projekcí na jevišti a úspěchu československých divadelníků na EXPO 58 v Bruselu. Autorka seriálu Veronika Štefanová na toto téma hovořila s teatrologem Martinem Bernátkem a Sylvou Daníčkovou, která byla jednou z konferenciérek českého programu na EXPO58.

Josef Svoboda svým přístupem ke scénografii a řadou inovací a patentů zásadně ovlivnil podobu divadla své doby. Od 50. let minulého století v Národním divadle spolu s režiséry Otomarem Krejčou, Alfrédem Radokem, Miroslavem Macháčkem a Jaromírem Pleskotem formoval proslulou epochu českého divadla.

Nic si tu nevybavuji, ale vše je mi povědomé. Jídelna rozdělená sloupem, obrazy po stěnách. Ale ne, tady to nemohlo být. Přece bych si musela vybavit, když ne hotel, tak alespoň horu Mont Aiguille, erozí ohlodaný vápencový útvar trčící nad vesnicí jako ohromný zub.

Od 5. října platí v Česku opět nouzový stav. Během jeho minulého vyhlášení sáhla česká vláda k bezprecedentnímu kroku a uzavřela hranice, jejichž existenci jsme si se vstupem do Schengenského prostoru téměř odvykli vnímat. Krátce poté začaly na hranicích neoficiálně probíhat tzv. soboty pro sousedství. Reportér Petr Šourek se ve svém reportážním eseji na jedno česko-německé setkání vydal. Nad právem překračovat hranice se zamýšlí profesor politické filozofie Stefan Gosepath.

Slouží P. Václav Snětina.