Vltava

Próza Slavnost bezvýznamnosti Milana Kundery, kterou spisovatel žijící ve Francii napsal v jazyce své adoptivní země, poprvé vychází v českém překladu Anny Kareninové. Autor známý svým precizním přístupem k zahraničním vydáním svých děl si překladatelku sám vybral.

Debutová sólová deska kytaristky s hudbou barokního mistra Silvia Leopolda Weisse. Poslechněte si recenzi Milana Bátora.

Muzeum věžáků zpřístupnilo v prvním z domů byt typu A, kterých je ve věžácích nejvíc. „Zároveň se tu architektu Havlíčkovi a jeho kolektivu povedlo skloubit několik kladných věcí. Každá místnost je zde přirozeně osvětlená a větratelná, ať už je to ložnice či obývák, nebo i předsíň, záchod, koupelna, kuchyně, spíž, šatna. Je tady krásná světelnost," říká Alexandr Němec.

Jsou takové momenty v životě, které ne že se vryjí do paměti, což evokuje něco násilného a trýznivého, ale spíše prostoupí člověka natolik, že stopa, kterou zanechají, má ještě úplně jinou kvalitu.

Operní soubor Slezského divadla Opava je nejmenší v republice. Jeho vedení ctí dvousetletou historii, ale zároveň s šesti zpěváky v angažmá a s hostujícími umělci produkuje objevné a ceněné inscenace, které vysoce bodují u diváků i kritiky a ansámbl je vozí i do měst v celém Moravskoslezském regionu. Přesto musí stále čelit požadavkům na drastické úspory a vyčerpávajícím způsobem zápasit o existenci.

Řeč je hlavním dorozumívacím prostředkem člověka. Zkuste si představit, že byste o ni náhle přišli. Právě afázii, tedy ztrátu schopnosti řeči, si vzali Katharina Schmitt a Michal Rataj za námět své další binaurální inscenace.

Národnímu muzeu se po několika letech konečně podařilo uskutečnit výstavu, která je velmi unikátní hodnotou i stářím vystavovaných exponátů. Prostřednictvím ještě nikdy ve světě nevystaveného souboru téměř 300 vzácných předmětů nevyčíslitelné hodnoty, za pomoci moderních multimediálních technologií a nevšední architektury, se návštěvníci přenesou do nejstarších časů staroegyptské civilizace.

Debutová nahrávka americké zpěvačky a autorky, která se inspirovala básněmi dětí internovaných v koncentračním táboře v Terezíně. Poslechněte si recenzi Otakara Svobody.

Společné prostory ve věžových domech, jak už jsme předeslali, se vyznačovaly velkorysostí i kvalitními materiály. Dveře byly z masivního dubu, obložení z modřínu. Ve vstupní hale, velké desítky metrů čtverečních, našly místo i dva odpočinkové zálivy. „Sloužily pro setkávání obyvatel domu mezi sebou i s návštěvami,“ popisuje Alexandr Němec. V každém byl stolek a sedačka s trojím dělením, potažená červenou koženkou.

Festival Open House Praha chce umožnit lidem poznat své město prostřednictvím netradičního objevování jeho architektury. Díky prohlídkám běžně nepřístupných budov a prostorů jim zprostředkovat přímý zážitek z architektury a umožnit ji poznat v urbanistických, historických a kulturních souvislostech. Pořádá ho organizace Open House Praha, z. ú., která se věnuje i celoročním programům pro veřejnost.