Za socialismu se stala Lánská obora častým cílem čelních představitelů Sovětského svazu i dalších zemí, kteří sem mířili na lov. Lovili zde tak například Leonid Brežněv, Josip Tito nebo Muhammar Kaddáfí, či celá řada velvyslanců – například z Mongolska, Argentiny, Kuby nebo Číny.
Bienále Ve věci umění odstartovalo v květnu svůj první ročník s titulem Pojď blíž. Ústředními tématy bienále jsou péče, empatie a to, zda může umění smyslově zprostředkovat zkušenosti napříč genderem, původem a kulturou.
Poslední věta je titul nového románu Roberta Seethalera. Ústřední postavou a vypravěčem je sám Gustav Mahler. Čtenář s ním sdílí poslední měsíce jeho života a v útržkovitých vzpomínkách i několik málo situací z předešlých let. Navázal na úspěch jeho zfilmovaného titulu Trafikant? Jak to vidí Eva Novak, která román četla?
Pětidílný cyklus připravil Michael Sodomka s Miroslavou Jouzovou z Městské knihovny Kolín, autorkou několika publikací s židovskou tématikou. Režie Radim Nejedlý.
Bylo jen otázkou času, kdy se vedle povídek publikovaných hojně na internetu nebo časopisecky objeví také knižně vydaná beletrie reagující na pandemii nového typu koronaviru. Jednou z prvních vlaštovek se u nás stala antologie nazvaná Za oknem a vydaná nakladatelstvím Prostor, jejímž editorem je spisovatel a publicista Aleš Palán.
Festival Letní Letná Light uvede Provazochodkyni nad Prahou, což je filmový dokument, který zaznamenal loňskou historickou událost, a tedy vystoupení francouzské provazochodkyně Tatiany Mosio Bongongy nad řekou Vltavou.
Diplomacie se nejlépe dělá na lovu. Aspoň na to před sto lety sázel první prezidentský kancléř Přemysl Šámal, který jako odpočinkové sídlo pro československého prezidenta vybral lánský zámek a přilehlou oboru.
Slovutná škola Bauhaus byla v roce 1919 založena v durynském Výmaru. Loni si celý svět připomněl 100. výročí tohoto učiliště, které zásadním způsobem ovlivnilo design a architekturu v mnoha zemích, včetně meziválečného Československa.
V rakouské vesnici St. Margarethen najdete hned několik vynikajících příkladů rakouské moderny. Během padesátých a šedesátých let je tam budoval například vídeňský architekt Roland Rainer. Jako první si zde postavil svůj vlastní drobný letní dům ztrácející se ve stepní krajině Burgenlandu, idylické zemědělské oblasti na pomezí Rakouska Maďarska.