Pojďte s námi na vzduch! Zve diváky festival Tanec Praha. Společně s festivalem Landscape, který se věnuje městské krajině a veřejnému prostoru, připravil na tento víkend akci nazvanou Plíce Žižkova.
Znáte zámecký areál, který je ještě součástí Prahy, ale přitom už si tam připadáte jako v klidné mimopražské oáze? Řeč je o zámeckém a hospodářském areálu Ctěnice. Jeho jádro má středověký původ, byl totiž původně tvrzí, ta však byla postupem času upravena do renesanční a později i barokní podoby. V průběhu let měl zámecký areál mnoho vlastníků, dnes ho má ve správě Muzeum hlavního města Prahy a můžete si zde prohlédnout několik expozic.
Nakupování se na přelomu 19. a 20. století částečně přesunulo z venkovních trhů do tržnic, už na začátku 20. století ale vznikaly také první obchodní paláce, s jejichž existencí souvisel i rozvoj pasáží. Následovaly obchodní domy, které po revoluci vytlačila obchodní centra. Tím největším v Česku je se zhruba tři sta obchody na ploše sto tisíc metrů čtverečních Obchodní centrum Chodov, ve kterém loni napočítali 17 milionů nakupujících.
Farmářské trhy se v Česku konají od roku 2009 a znamenají obnovu tradice zemědělských tržnic a zároveň podporují regionální zemědělce a chovatele. Co mají společného s trhy z přelomu 19. a 20. století a jak proměnily veřejný prostor Prahy?
Loni v létě jsem navštívil hned vedle ikonického domu Schroder v Utrechtu od nizozemského architekta Gerrita Rietvelda, mnohem méně známý, překvapivý a netypický dům architekta Sybolda van Ravesteyna, který byl loni také otevřen veřejnosti. Drobná stavba je velmi specifickou variací na dobové trendy, je funkcionalistickým nástrojem na bydlení a neo-barokní fantazií zároveň.
Býval tu Klárův ústav slepců, Dům kultury těla s první saunou v Praze i Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 a Prahu 7. Dnes je památkově chráněná budova architekta Josefa Piskače z roku 1909 prázdná. Jak to v ní vypadá dnes a co s objektem plánuje jeho majitel – stát?
Dvě profesorky z Harvardu a jedna z Paříže sepsaly manifest. Manifest nabádá, abychom na základě nynější zkušenosti z koronavirové nákazy a oteplování klimatu přehodnotili dosavadní způsob života a organizaci ekonomických činností.