Deníkové zápisy a vzpomínky legendy tuzemské medicíny, Josefa Charváta, do dobového kontextu uvádějí a komentují Marie Bahenská, spolueditorka dvou knih deníkových zápisů vydaných Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, společně s lékařem a internistou prof. Štěpánem Svačinou.
V Žebrácké opeře se zločin a zákon navzájem podpírají a morální deklasované živly převracejí morální hodnoty ve svůj vlastní prospěch. Hru Václava Havla z roku 1972 inscenuje na scéně pražského divadla ABC režisér David Radok, aby připomenul, že to, co platilo dříve, platí dnes o to víc.
Kapela Tangerine Dream brzy oslaví 50 let od vydání své první desky. Kapelník Thorsten Quaeschning v rozhovoru pro ArtCafé mluví o fungování kapely, která přežila i smrt svého lídra a zakladatele.
HaDivadlo stojí na prahu 45. sezóny s tématem „Zdroje“. Navazuje tak na předchozí sezónu „Práce“. O tom, jak na sebe tato témata navazují, stejně jednotlivé inscenace, promluvili kmenoví tvůrci i zástupci Centra experimentálního divadla, jehož je HaDivadlo součástí.
Slovenský umělec a filmař Milan Mazúr je v současné době jedním z pěti finalistů Ceny Oskára Čepana pro mladé umělce do 35 let. Jeho zatím nejrozsáhlejším dílem je patnáctiminutový krátký film Ócuka, vycházející z díla Haruki Murakamiho. V Ócuce vystupuje například Ester Geislerová nebo producent Ventolin. Silným činitelem v Mazúrově tvorbě je prvek překvapení, náhody či nahodilosti a z toho vycházející autenticita.
Přesně za měsíc budou vrcholit oslavy 30. výročí listopadových událostí 1989. Jejich připomenutí začíná na Vltavě 17. října od 19:00 přímým přenosem koncertu s podtitulem „Radost ze svobody“. Je to ale víc než běžný koncert, na akci spolupracuje Ústav pro studium totalitních režimů i Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Nebude chybět ani symbolické bourání Berlínské zdi nebo policisté v dobových uniformách.
Temná groteska Hilda, dramatická prvotina současné francouzské autorky Marie N´Diaye, je k vidění v pražském Divadle X10, které sídlí v Domě uměleckého průmyslu na Národní třídě. Téma manipulace s druhým člověkem a konečné ovládnutí názorů a postojů svého bližního zaujalo režiséra Tomáše Loužného.