Vltava

Titul nejnovějšího filmu Jamese Graye Ad Astra v sobě má trochu ironie. Evokace okřídleného apelu o překonávání překážek naznačuje polemiku s tradičními podobami space opery, kterou dlouho formovaly příběhy o heroickém dobývání vzdálených galaxií a věčných pionýrech, jimž je planeta Země malá.

O čem to dnes bude? Dneska si dovolím dávat rady.

Letošnímu ročníku dominují norské seriály. Českou tvorbu zastupují v mezinárodní soutěži dva počiny – Bez vědomí v režii Ivana Zachariáše a Zrádci od Viktora Tauše.

„Art brut je svou spontaneitou, autenticitou a intenzitou jakýmsi protipólem současného umění, ve kterém mnohdy převažuje obsah nad formou a které je pro mnoho lidí hůř srozumitelné. Art brut je emociálně daleko přístupnější,“ říká historička umění Terezie Zemánková v pořadu Reflexe: Vizuální umění!, který se tentokrát zaměřuje na úspěch uměleckého směru art brut ve Francii. A pátrá i po tom, jakou roli v tomto rostoucím zájmu o art brut hrají čeští umělci.

Komunitní knihovna je dnes samozřejmostí. Co to ale přesně znamená? A jaká je tedy práce knihovníka, když zrovna nepůjčuje knihy?

Kulatá výročí jsou tradičně příležitostmi k bilancování.

Ve svém nejnovějším románu Tři patra se nechal významný izraelský autor Eškol Nevo inspirovat teorií lidské duše Sigmunda Freuda. Knihu, kterou právě vydává nakladatelství Garamond, představil autor v pražské Knihovně Václava Havla a také na plzeňském veletrhu a literárním festivalu Svět knihy. Haně Ulmanové tam poskytl následující rozhovor.

Antonio Iturbe vypráví v Osvětimské knihovnici příběh několika útlých a zaprášených knížek, které uprostřed pekla vyhlazovacího tábora střeží čtrnáctiletá židovská dívka. V románu, který se stal světovým bestsellerem, se autor vrací k tragické historii tzv. rodinného tábora, který v Osvětimi-Březince fungoval od září 1943 do července 1944. Předobrazem se mu staly vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, která jako jedna z mála likvidaci tábora přežila.

O střetu s iritující realitou i se sebou samým pojednává v nové inscenaci Láska v době globálních klimatických změn režisér Ondřej Štefaňák. Jedná se o dramatizaci původní literární předlohy Josefa Pánka, který za svůj román získal v roce 2018 ocenění Magnesia Litera.

Pro nevyužitou oblast Bubny-Zátory, rozdělující dnešní Holešovice a Letnou, vznikla územní studie, kterou může veřejnost do půlky října připomínkovat. Studie v hrubých obrysech naznačuje, jak by mohla nejnovější pražská čtvrť vypadat. V ArtCafé o její budoucí podobě diskutovali Michal Bartošek z pražského Institutu pro plánování a rozvoj (IPR) a Michal Lehečka z neziskové organizace AutoMat.