Vltava

Kdykoliv jsem se s otcem vydal do hor, stačila jen kopcovitá krajina, držel se železného pravidla: Neztrácet vejšku!

I ve své nejnovější novele se přední český novinář, publicista a spisovatel vypořádává s tématem životního finále a umírání. Stejně jako v předchozí knize rozhovorů „Neboj se vrátit domů" se zakladatelkou hospicového hnutí v Čechách Marií Svatošovou, v ní zavádí čtenáře do prostředí domácího hospicu.

V knize, jejíž českou verzi v tyto dny vydává nakladatelství Prostor, sleduje slovenský novinář, publicista a spisovatel osudy středoevropských žen odvlečených po druhé světové válce do stalinského gulagu. Ústřední příběh Ireny Kalaschové vypovídá o fatální nespravedlnosti, ztrátě rodiny a přátel, o utrpení a mateřské lásce, o vzdoru a vůli nikdy se nepoddat.

Podtitul nové výstavy v Muzeu umění Olomouc zní: Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy. „Touto výstavou navazujeme na tradici našich velkých projektů postihujících osobnosti a témata spojená s moravským prostředím.

Jakou budoucnost mají unikátní stavby, které přišly o svůj původní účel a chátrají? Centrum pro středoevropskou architekturu v Praze uspořádalo na toto téma sympozium s názvem Nonument!

Někdy na začátku června, ráno, jsem uprostřed naší ulice uviděl ježka. Potácel se ze strany na stranu a na silnici za ním zůstávala tenká čárka hnědé krve.

Ilustrátorka, malířka a grafička Alžběta Skálová otevírá velkou letní retrospektivní výstavu Chůze v šeru. K vidění bude až do 14. září v pražské Ville Pellé.

Hora Blaník má svá mnohá tajemství. To největší se ukrývá nedaleko pod vrcholem, dostaneme se tam po červené značce a pak od rozcestí půjdeme po zelené.

Slouží P. Václav Snětina.

Vítaná migrace je poslední díl z trilogie vltavských filozofických Reflexí věnovaných migraci. Petr Šourek v nich hovoří o právu na migraci s filozofem Stefanem Gosepathem z Freie Universität v Berlíně, spoluzakladatelem centra Justitia amplifacata zabývajícím se globální spravedlností napříč kulturami. O migraci péče hovořila v další části Reflexí Petra Ezzedinne, sociální antropoložka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.