Vltava

Společně tvoří tvůrčí duo Divadla Kozel ve fraku. Hrají pro dospělé, děti i mládež. „Máme touhu si vychovat diváky, kteří se budou vracet,“ vysvětlují ve Vizitce. Na pantomimě je podle nich krásné také to, že neexistuje učebnice, která by udávala, jak se má přesně dělat. „Každý má svůj vyjadřovací pantomimický prostředek.“ Kam se posunula moderní pantomima od té klasické? A jak se pracuje s jediným pantomimickým libretem Václava Havla? Ptá se Ondřej Cihlář.

Pokud o mně a o nás všech vláda či nějaká korporace, například jednu takovou ve Spojených státech ovládá Elon Musk, ví víc, než o sobě ví každý z nás, jsme nutně v ohrožení. Hrozí, že přijdeme i o naši, jistě nedokonalou, svobodu.

Jak se pozná kýč? A jak výtvarným uměním hýbe byznys? Poslechněte si, kdy se kýč stává kvalitním uměním a naopak. V poslední epizodě série Umění pobouřit debatují Milena Bartlová s Tomášem Koblížkem o českých i zahraničních dílech, od Muchy a Lady až po Jeffa Koonse.

Saša Michailidis se ptá generálního ředitele společnosti Barrandov Studio Petra Tichého a Michala Pokorného z produkční společnosti MIA FILM. Nosferatu, Franz, seriály Blade Runner 2099, Císařovna. V minulosti taky Mission Impossible, Letopisy Narnie, James Bond: Casino Royale. Projekty, které se natáčely i na Barrandově. Na jaře příštího roku budou dokončena další dvě nová studia. Bez jakého servisu a zázemí se dnes neobejdou filmové a TV štáby?

Odložit šaty je název její publikace básní v próze, které ovlivnilo přes dvacet výtvarných uměleckých děl českých malířek a malířů. „Je to emoční krajina, do které jsem se pokládala. To odkládání je i mým odložením věcí,“ popisuje ve Vizitce. Sama je kurátorkou několika galerijních prostor včetně toho v Nemocnici Motol a připomíná, že umění ve veřejných prostorách nemocnic je trendem i ve světě.

Litomyšl je město, které musí vidět každý aspoň jednou za život. Předivo jeho architektonické kvality není jen zdivo s psaníčkovými sgrafity renesančního zámku zapsaného na seznamu UNESCO, ale dlouhodobý vývoj od začátku devadesátých let, kdy se jako první z menších měst začalo aktivně podílet na kvalitě nových staveb, čemuž přispělo zavedení nové funkce městské architektky.

Lenku Termerovou ovlivnilo dětství s tatínkem výtvarníkem a také vůně divadla, kterému je dodnes věrná a považuje ho za základ své práce. Co ji nejvíc proměnilo, proč si myslí, že se herectví nedá naučit a čím ji v poslední době láká divadelní režie?

Muzikoterapii se věnuje přes třicet let. Dá se využít jako léčba, ale dokáže být pro člověka i podpůrnou a rozvojovou cestou. Řádné vzdělání uměleckých terapeutů považuje za zásadní a sama se věnuje i hlasové terapii. „Hlas je jediný nástroj, který nosíme při sobě, je vyjádřením naší intimity. To, co jsme zažili, na něm nechává stopu“ říká ve Vizitce. Repríza z 19. září 2025

Ráno pes běží k podivnému šedobéžovému chomáči, ležícímu u zídky před domem, který očuchává a zkoumá. Táhnu ho pryč, pak se ale na hromádku dívám lépe a po chvíli rozeznám dvě velké oči. Chomáč se nehýbe, ale když se podívám ještě blíž, lehounce dýchá. Je to sluka a má poraněné křídlo.