Řítíme se do světa ve kterém bude umělá inteligence hrát stále větší roli. Pokud bude chtít být člověk ekonomicky produktivní, bude prostě nutné, aby se naučil nějak s AI pracovat.

„Samozřejmě někdo si může říct, že chce pást na Šumavě ovce a pak bude asi v pohodě i bez AI, ale jinak bude extrémně důležitá,“ varuje v pořadu Inside Talks odborník na umělou inteligenci Jan Romportl.

Jak tedy začít umělou inteligenci využívat i v naprosto běžných situacích?

Vítěz voleb hnutí ANO pomalu dává dohromady novou vládu. V ekonomické politice chce být hodně aktivní. Slibuje dovézt pracovní sílu ze zahraničí, rozproudit stavebnictví i snížit ceny energií.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jde o priority, které firmy vítají – ale s výhradami. Byznys opakuje svou mantru: hlavně „štíhlý stát“. „Na tom se shodneme napříč všemi obory, ať jsou moderní, staré, více či méně zelené. Evropu dusí nejrůznější regulace. Je prokazatelně spočítáno, že mají mnohonásobně větší vliv než americká cla. Od vlády očekáváme, že si udělá pořádek doma i v Bruselu,“ říká.

Budoucí vláda Andreje Babiše avizovala boj se šedou ekonomikou a lepší výběr daní. Pravděpodobná příští ministryně financí Alena Schillerová hovořila o desítkách miliard korun ročně navíc. Daňoví a ekonomičtí experti jsou k tomu však skeptičtí.

„Zaměření na daně ze zisků není úplně ideální, protože to, co je zisk, je strašně subjektivní,“ varuje Miroslav Svoboda, řídící partner poradenské společnosti Deloitte. Podle něj současná makroekonomická a geopolitická situace nedává prostor pro výrazně vyšší výběr korporátních daní. Tradiční obory jako dodavatelé pro automobilový průmysl, chemie či ocelářství spíše vykazují ztráty než zisky. Svoboda místo toho navrhuje zaměřit se na transferové daně.

Zástupci energetických kolosů se spojili a vytvořili nový Svaz energetiky České republiky. V jeho vedení sedí zástupci ČEZ, E. on, EPH, Innogy, PRE nebo Sev.en. Jeho cílem je mít lepší „páku“ na vládu při prosazování kroků, které česká energetika nutně potřebuje.

„Dosud jsme měli hodně zástupců energetiky v různých svazích, ale spíš jsme viděli roztříštěnost. Sladit návrhy od jednotlivých svazů tak bylo někdy velmi komplikované – hlavně v době přípravy zákonů. Teď bude jedna platforma a vše by mělo být daleko pružnější směrem k ministerstvům,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Martin Durčák, který je členem představenstva nového svazu a který šéfuje přenosové soustavě ČEPS.

Jak se dnes rozhodují investoři, kteří potřebují velké průmyslové plochy? Stále častěji jim z evropského výběru vychází nejlépe Španělsko.

„Tady v Česku si slíznete české stavební právo a musíte mít svatou trpělivost. Musíte rozjet desítky lokalit, aby jednotky z nich dostaly povolení,“ popisuje v Agendě SZ Byznys spolumajitel Accolade Milan Kratina s tím, že stále častěji nyní investoři míří do Španělska.

A právě tam teď posílí i skupina Accolade. Aktuálně tam už má čtyři parky s celkovou plochou k pronájmu téměř 100 tisíc metrů čtverečných s nájemci jako Jysk či TXT a tuto plochu v nejbližším období zdvojnásobí. V následujících měsících přidá ještě dvě nová centra v okolí Valencie a oblasti Murica, které zaberou dalších 90 000 metrů čtverečných.

Španělsko se tak stane třetím největším trhem skupiny, hned po Česku a Polsku.

Česko sice letos dosáhlo zápisu své pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví, dalších dobrých zpráv českého pivovarnictví je ale pomálu. Pije se sice více nealkoholického piva a roste export, celková spotřeba piva v Česku ale dlouhodobě klesá.

„Letošní rok zatím ještě úplně sečtený nemáme, zprávy jsou víceméně dobré i špatné, ale máme už informace, že by to nemělo být tak dobré, jako byl ten minulý rok. Ale sezona ještě neskončila, takže počkáme a pak to sečteme,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko v Agendě SZ Byznys.

Praha zveřejnila po více než deseti letech příprav nový metropolitní plán, který určí podobu města na další čtvrtstoletí. Plán podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče umožní výstavbu až 350 tisíc bytů.

„Praha má velké rezervy hlavně uvnitř města. Jde o bývalá nádraží, továrny a další brownfieldy. Neznamená to, že se budou zastavovat parky, ale že se využijí dosud prázdná území. Zároveň je potřeba přidávat i plochy na okraji města, protože Praha dál roste a pokud chceme udržet bydlení alespoň trochu dostupné, musíme mít kde stavět,“ říká v Agendě SZ Byznys Ondřej Boháč.

Návrat EET s výjimkou pro drobné podnikatele? „To by bylo velké neštěstí a s takovou výjimkou v podstatě vůbec nemá smysl evidenci zavádět,“ varuje v Agendě SZ Byznys šéf Asociace českého tradičního obchodu a šéf maloobchodní sítě prodejen Coop Pavel Březina.

Právě mezi drobnými podnikateli je podle něj největší „šedá zóna“ a evidence by tak dopadla pouze na ty, kteří se už teď chovají řádně.

Maloobchod a gastronomie patřily při zavádění EET do první vlny a při rušení evidence byly těmi nejhlasitější odpůrci. „Jak v gastru, tak v retailu prostě existuje šedá zóna. Jsou tam subjekty, kteří zaměstnávají načerno, neevidují všechny tržby a neplatí řádně daně. Vedle nich je velice složité fungovat,“ varuje Březina.

Ceny hovězího na rekordu – ještě v prosinci roku 2021 stála hovězí půlka 99 korun za kilogram – dnes je to téměř 180 korun. „A to není konečná cena, stále to roste,“ varuje v pořadu IT Karel Pilčík, šéf MP Krásno, které zpracovává maso a produkuje také uzenářské výrobky.

Půlka je řeznický termín a označuje půlku poraženého zvířete, která se nejčastěji vyskytuje ve velkoobchodu.

Upozorňuje, že spolu s extrémním růstem cen půjde logicky dolů spotřeba. Ta se pohybuje okolo devíti kilogramů ročně na osobu a v loňském roce po delší době vzrostla. „Troufám si říct, že letos to bude o dvě kila snížené. Ta cena je prostě obrovská,“ upozorňuje Pilčík.

Průměrná transakční cena bytů se za posledních 11 let ztrojnásobila. Zatímco v roce 2014 se metr čtvereční prodával za 25 709 korun, na jaře letošního roku přišel už tentýž metr bydlení na 73 627 korun, vyplývá z analýzy společnosti Deloitte. Každý měsíc vyčkávání s nákupem tak stojí velké peníze.

Za nezdravým nárůstem cen jsou nejen externí šoky, jako byly pandemie covidu anebo ruský vpád na Ukrajinu. Bydlení zdražují i zásahy „shůry“. Jak situaci řešit, rozebíráme v Agendě SZ Byznys s ředitelem Deloitte Real Estate Petrem Hánou.