Podle předsedy správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiřího Pospíšila Meda Mládková neměla ráda, když se jí říkalo sběratelka. Jejím cílem nebylo hromadění umění, ale pomoc umělcům, kteří byli v minulém režimu upozaděni. „Navenek působila tvrdě, ale uvnitř to byla křehká dáma.“ Ondřej Kundra z časopisu Respekt, autor knihy Meda Mládková – Můj úžasný život, tvrdí, že Meda Mládková měla odmala touhu něco dokázat. Nechtěla stát stranou mužského světa, kde se rozhoduje.
Podle Kláry Fleyberkové spisovatelka Kateřina Tučková vyzdvihla mimořádné téma, navíc osudy řeholnic po roce 1948 jsou soubojem dobra se zlem: „Autorka dokáže přenést na čtenáře nadšení z historie, ale beletrizovaný příběh mě neoslovil, mám lehký problém s literární kvalitou díla.“ Naopak Petr Nagy oceňuje organické propojení mnoha nastíněných témat a plastické vykreslení postav: „Styl Kateřiny Tučkové od Žítkovských bohyní vyzrál.“
Věnovali jsme se nové publikaci s prostým názvem Ester Krumbachová, ve které jsou zveřejněné také velice otevřené a upřímné dopisy výjimečné umělkyně. Ukrajinská sochařka Anna Naduda neboli ANi Svami si postupně zvyká v Česku, v Kyjevě zanechala nedokončená díla, v její dílně operují vojáci. Jak se historik či politolog vyrovnává s uměleckým zpracováním dějinných událostí? Promlčeno režiséra Roberta Sedláčka očima filmových kritiků.
Do českých kin právě vstupuje psychothriller Promlčeno Roberta Sedláčka. Stejně jako jiné Sedláčkovy filmy, je i tento založený na polaritě jedince a systému. Režisér, a v tomto případě i scénárista, tentokrát tematizuje délku promlčecí lhůty trestných činů v Česku. Tomáš Stejskal nicméně jako hlavní témata vidí spíš otázku svědomí a vyrovnávání se s minulostí. Čím může film přitáhnout pozornost a proč to bude mít podle Tomáše Piláta u diváků těžké?
Nedávno vyšel nový díl Velkých dějin zemí Koruny české, postihující roky 1948 až 1956. Jaká specifika s sebou nese psaní o soudobých dějinách? A co jsou vlastně soudobé dějiny? Kromě odborného pohledu se můžeme při interpretaci historie opírat i o pohled umělecký. Jaké knihy by doporučil Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny? A co se líbí politologovi Janu Holzerovi z Masarykovy univerzity na tvorbě autorky fantasy a učebnic dějepisu Veroniky Válkové?
Sochařka Anna Naduda, známá pod uměleckým jménem ANi Svami, odcestovala z Ukrajiny hned v začátku války, nechtěla riskovat životy svých dětí. „Doma jsem zanechala všechny rozpracované projekty, nyní je moje dílna vystěhovaná, slouží vojákům,“ dodává. Spolupráci ukrajinských a českých umělců i pomoc kulturních center koordinuje teď v Praze Anastasiia Artemyak z Českého centra Kyjev: „Chceme, aby ukrajinští umělci mohli pokračovat ve své práci i v Česku.“
„Dopisy této všestranné umělkyně považuji za naprosto stěžejní, i z nich jsme čerpali při práci na publikaci pro nakladatelství UMPRUM. Dopisy jsou upřímné, s přesahem. Nejde jen o osobní konverzaci, je to popis doby,“ říká Kateřina Svatoňová z FF UK. Část dopisů bude zveřejněna v už přístupném online archivu pozůstalosti Krumbachové. Pro Jana Bernarda z FAMU, autora knihy 5 a půl scénáře, je zásadní Krumbachové etičnost, morálnost a moudrost.
Ondřej Hrab předá své multižánrové Divadlo Archa novému nástupci, chce se více věnovat divadlu se sociálním přesahem, publicista Vladimír Hulec se obává budoucího komercializace Archy. Za loňský aukční rekord mohou i mladí sběratelé umění, kteří z covidového homeofficu objevili online aukce, říká Jan Stuchlík z webu Artplus. V opeře to skřípe, kritici poukazují na nepovedené projekty Opery ND a Státní opery, oba operní soubory vede norský režisér Per Boye Hansen.
Uměleckým ředitelem Opery Národní divadla v Praze i Státní opery je třetí sezónu Per Boye Hansen, jeho působení ale provází sílící kritika. Redaktor ČRo Vltava Daniel Jäger uznává, že je veliký oříšek vést takový kolos, jako jsou dva operní soubory, ale podle něj se pod Hansenem nepovedla celá plejáda projektů. Publicistka Helena Havlíková dodává, že se nelze vymlouvat na covid, i ostatní divadla dokázala nastudovat za poslední dva roky kvalitní představení.
Saša Michailidis se ptá Jana Skřivánka a Jana Stuchlíka.
27 min
About Akcent
From the publisher's feed
Podcast, ve kterém si na jedno kulturní téma posvítíme z více úhlů pohledu. Poslouchejte od pondělí do pátku od 16:30 živě na Vltavě nebo ze záznamu na našem webu,…
v aplikaci mujRozhlas a na dalších podcastových platformách.
Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.