Auto.cz podcast

Má úžasný hlas. Koneckonců její otec Petr Janda je žijící rockovou legendou. Marta Jandová má ale talentů ještě víc: hraje, moderuje, porotcuje, napsala knihu. Také na silnici už řídila a zažila kde co. A jsou to občas pikantní zážitky, jak nám prozradila v podcastu Moje auto.

Marta Jandová řídí desítky let. A zažila tolik příhod, že si dává velký pozor. „Ostatní auta sleduji po očku neustále. Někteří šoféři se totiž chovají fakt nevyzpytatelně: bezdůvodně brzdí, hází myšky, nepoužívají blinkry. Je dobré být ve střehu,“ říká. Davidu Šprinclovi v podcastu Moje auto prozradila i nepříjemné dohry toho, když se ona sama zachová za volantem velkoryse.

Markéta Novotná z Týmu silniční bezpečnosti si v dalším podcastu povídá s Davidem Šprinclem o tom, kdy a kde je nejlepší začít s výchovou, jak hloupé chyby děláme v autě s dětmi nebo jak je to s mladými řidiči.

Markétina dopravní výchova navazuje na dávné projekty Československa, kdy se bezpečnost na silnicích běžně učila na základních školách. V dnešním podcastu za námi Markéta přišla, aby nenásilně ukázala, jak hloupé chyby s dětmi v autech a na veřejných komunikacích děláme.

Kytarista František Černý a houslista Karel Holas táhnou kapelu Čechomor roky. Za několik desetiletí sjezdili auty celý svět. V podcastu s Davidem Šprinclem vytahují historky ze zemí, kde je jízda autem úplně jinou disciplínou. A nejen to!

Skupina Čechomor vydala nedávno nové album Švarní šohajové. Zakončuje ho písnička Tak naladíme a jedem! Má pomoci nejen dobré náladě, ale také snížit počet vážných dopravních nehod. Kromě písně vytváří Čechomor také sérii videoblogů, ve kterých radí, jak se před jízdou autem „vyklidnit“. Jak vysvětlují v našem podcastu, samotní František Černý a Karel Holas na vlastní kůži zkouší všemožné způsoby ladění. Ale v povídání plném humoru prozrazují mnohem víc.

Martin Vaculík zpovídá šikovného nadšence, který si obojí pořídil za zlomek ceny.

Pravidelní posluchači našich podcastů i čtenáři Světa motorů už Petra Žitného znají. Redakci pomáhal s recenzí na ojetou Hondu Civic osmé generace či Nissan Pathfinder. Ve speciálu o elektromobilech se podílel na materiálu o domácím nabíjení a fotovoltaických elektrárnách. 

Petr je zároveň jedním z důkazů, že to často omílané tvrzení o šikovnosti starších generací a nanicovatosti těch mladších, rozhodně není platné implicitně a generálně. Těžko najdete nějaké řemeslo, z nějž by nezvládal aspoň základy. Jeho cesta k elektromobilitě je pak důkazem, že nemusí jít jen o zálibu nejbohatších, ale že i s omezeným rozpočtem může šikovný člověk dosáhnout kýženého stavu, kdy po větší část roku jezdí zcela zdarma a opravdu bezemisně jen na to, co přiteklo ze slunce. Už jeho odvážný nákup ojetého a nepojízdného BMW i3 a překvapivě snadné zprovoznění je pro mnohé inspirující.

Možnost řídit auto od sedmnácti let pod dohledem rodičů výrazně zlepšila dovednosti začínajících řidičů. Ale jak je to s podvody v autoškolách? Na toto téma hovoří zástupci Asociace autoškol Aleš Horčička a Ondřej Horázný.

„Pokud se s instruktorem potkáte na Václaváku u koně pod ocasem, a pak už jenom ve výcviku v autě, něco není v pořádku,“ upozorňuje předseda Asociace autoškol Aleš Horčička na nekalé praktiky, které kazí pověst celému oboru. Pokud na dveřích autoškoly nebo výcvikovém vozidle nenajdete jméno majitele či firmy, měli byste okamžitě hledat jinou autoškolu!

Proč je práce s uchazeči o řidičský průkaz na motorku často snazší než u automobilů? Jak se osvědčila novinka L17, která zapojuje rodiče jako mentory? A napadlo by vás, že vysloužilé výcvikové vozidlo může být skvělým tipem na koupi ojetiny? O těchto a dalších tématech hovořil Petr Slováček se svými hosty.

Radek Pokorný je známý developer a automobilový nadšenec, jehož prodejní galerie Engie Prague v Tuchoměřicích kus od letiště je už mezi automobilovými fandy pojem. 

S Martinem Vaculíkem se už Radek Pokorný v podcastu jednou sešel a probrali mnoho zajímavých aut. Mnohé z vás mrzelo, že ta auta nevidí. Tedy že si rozhovor musí vždy zastavovat a podle názvu vyhledávat obrázky aut třeba na google. 

Své druhé setkání proto Martin Vaculík a Radek Pokorný pojali jinak. Natáčelo se přímo v prodejní galerii, a to v showroomu Porsche. Vozy, o kterých byla řeč, následně kameraman nasnímal samostatně a vy je vidíte v prostřihu. Tím rovnou říkáme, že po krátkém úvodu o zimním ježdění s veterány se řeč už točila pouze kolem věhlasné stuttgartské značky.

Radek Pokorný překvapil hlubokými znalostmi jednotlivých řad a silným nepředstíraným vztahem k nim. Samozřejmě nebyla řeč jen o všech generacích slavné 911, ale i o modelech s motorem vpředu, tedy 924, 944, 268 i osmiválcových 928. 

Zapomněli jsme na něco? Ano, ve sbírce Radka Pokorného je i supersport Porsche 959, dnes už naprosto kultovní stroj vyrobený v počtu pouhých 292 exemplářů v ročnících 1987 a 1988. V roce 1992 pak vznikla ještě osmikusová série, která jen podpořila sběratelské šílenství. Vůz má za zadní nápravou šestiválcový boxer jako řada 911, kterou připomíná vnějšími tvary a palubní deskou, technika je však úplně jiná. Vzduchem jsou chlazené jen válce, hlavy musí být kvůli čtyřventilové technice už ochlazovány kapalinou. Trvale jsou hnána zadní kola, přes elektrohydraulicky ovládanou lamelovou spojku se k nim připojují přední kola. Systém tak není pasivní jako u 964, ale aktivní s řídicí jednotkou a složitými algoritmy. Aktivní jsou též tlumiče a celý hydraulický podvozek umožňující změnu světlé výšky.

I takové vozidlo Radek Pokorný udržuje v plně provozním stavu a jako jediné neservisuje ve vlastních vynikajících dílnách, ale posílá ne inspekce přímo do Porsche Classic. Kolik taková větší prohlídka 959 stojí, i to se dozvíte v dnešním podcastu.

Martin Vaculík a Eduard Šlampa z firmy JourneyMan CZ se v branži dlouho míjeli, přitom oba jsou unikátní blázni a fandové do všeho motorového.

Eduard Šlampa je šéfem českého zastoupení čínské motocyklové značky CFMOTO, která si v posledních letech získává respekt a v kategorii nad 125 kubických centimetrů je druhá nejprodávanější na českém trhu.

Výrobky této značky znáte asi úplně všichni. Když vyjedete z města na vesnici, všude se to hemží čtyřkolkami značky Gladiator s přívěsnými vozíky. Právě tato obchodní značka je úspěšným nápadem českého zastoupení z dob, kdy samotného výrobce nikdo neznal. 

Dnešní rozhovor je plný zajímavých technikálií. Jak se české zastoupení podílí na testování motocyklů CFMOTO? Co mají společného s motocykly slavné značky KTM? A je lepší čtyřkolku homologovat jako motocykl, nebo jako traktor? Jaké jsou v jednotlivých kategoriích maximální rychlosti? Opravdu se na takzvaných traktorech smí jezdit bez přilby? Není v Čechách kovanějšího odborníka na homologace čtyřkolek, a tak pokud vás tato kategorie zajímá, určitě dnešní rozhovor nevynechejte.

Když si Martin Vaculík pozval před rokem Martina Pajera do studia poprvé, byl z toho velmi úspěšný díl, který jen na youtube vidělo 160.000 z vás. Po roce se oba Martinové sešli z novu a nebyl to klasický rozhovor moderátor-respondent, ale diskuse o autech plná zajímavých faktů, které se jinde nedozvíte.

Řeč byla například o značce Tesla, která nepodmiňuje záruku servisním plánem, a tak nemusí generovat elektronickou stopu. Došlo i na vaši častou výtku: Co se stane, když autoservis špatně zapíše kilometry a vaše auto pak vypadá jako stočené? Věděli jste, že opravy těchto omylů jsou jedním z úkolů pro umělou inteligenci?

Jaké podvody dnes nejvíce frčí? A stáčí se stále kilometry, nebo se nekalé zisky generují jinak? A k čemu jsou dobrá data od amerických pojišťoven, když takzvaný "salvage title" vám zobrazí i google po zadání VIN?

Poslouchejte, nudit se určitě nebudete.

Tomáš Fíla je mezi moderátory rádií zvláštním úkazem: vlastně celý týden pracovní týden tráví na cestách křížem krážem po Čechách, Moravě, Slezsku. A kraje brázdí v nepřehlédnutelném autě: svítivě žluté Toyotě Hilux. Najezdil s ní už čtvrt milionu kilometrů a dostal se opravdu na zvláštní místa.

Přes sto tisíc kilometrů ročně – to je běžná řidičská porce Tomáše Fíly. „V autě jsem v průměru přes deset hodin denně.  Českou republiku jsem poznal tak, jak jsem o ní dřív neměl potuchy. Poznávat lidi z různých krajů, vidět, jak to tam vypadá a uvědomit si, že Česko je jedna z nejkrásnějších zemí světa. Opravdu stačí vyjet jen pár kilometrů za region, kde bydlíme a zjistíme, že je tam úplně jiný život a svět. Má to ale jednu obrovskou výhodu, všude se domluvíme,“ říká. Se žlutým hiluxem se nevíc nebojí žádné cesty. Na jaká nečekaná místa už se vydrápal? I to nakonec Davidu Šprinclovi v neotřelém jutařském povídání prozradil.

Do podcastu Za volantem jsme si pozvali Branislava Kocpera, šéfa Dongfeng Import pro Česko, Maďarsko a Slovensko. Jak se mu v hlavě zrodil nápad nabízet čínské vozy? Jak je do Evropy dováží? Vybírá prodejce? Na co se lidé, kteří k Donfengu přicházejí, nejčastěji ptají? Z čeho mají největší obavy? Kdo si vlastně auta z Číny kupuje? A za jak dlouho by se mohla značka dostat do nejprodávanější desítky u nás? O to vše se zajímal David Šprincl.

„Zvětšujeme se každým měsícem,“ říká Branislav Kocper o expanzi značky Dongfeng do srdce Evropy. „Brzy budeme mít kolem šedesáti partnerů, a to rovnoměrně rozmístěných ve všech třech zemích – tedy v Česku, na Slovensku a v Maďarsku – tak, aby z jakéhokoli místa k nám, tedy do prodejny a servisu neměl člověk víc než hodinu cesty,“ slibuje. Na úvod podcastu ale především vysvětluje, cože je Dongfeng vlastně zač.