Auto.cz podcast

Do dalšího podcastu Za volantem jsme si pozvali matadora, který roky nesmazatelně patří ke známému logu tří diamantů. A pamatuje tak hned několik generací legendárních modelů, co si Češi zamilovali. Se šéfem Mitsubishi Motors Kamilem Šilhavým ale David Šprincl nezůstal jen u slavné minulosti. Zajímala ho i přítomnost a budoucnost.

Tři diamanty na kapotě pro něj nepředstavují jen šperk na čtyřech kolech, ale ztělesňují spolehlivost, kvalitu a symbol jednoho z největších japonských koncernů. „Dějiny impéria Mitsubishi se pyšní nejen produkcí legendárních vozů, ale i výrobou lodí či letadel,“ připomíná generální ředitel Mitsubishi Motors Česko a Slovensko Kamil Šilhavý. U Čechů se ale Mitsubishi proslavilo především auty – a ne ledajakými. Vždyť kdo dodnes nevzpomíná na závodní model Lancer Evolution, dakarského krále nesoucího jméno Pajero nebo neúnavného pracanta L200.

David Šprincl si do podcastu Moje auto pozval dvojici kamarádů, která před rokem šokovala celý svět. Ač jsou ze země bez mořských pláží, ještě rok se mohou chlubit, že jsou mistry světa v beachvolejbale: Ondřej Perušič a David Schweiner. K cestě na vrchol je dovedl italský trenér Andrea Tomatis. Což značí, že do Itálie musejí pravidelně dojíždět. A dělají to zásadně autem.  Elitní světový pár Ondřej Perušič a David Schweiner před pár dny oznámil, že bude ještě minimálně rok pokračovat v profesionální kariéře. „Variant, jak pokračovat, jsme měli několik, a nakonec jsme se shodli, že ještě není úplně čas pověsit trencle na hřebík. Chceme ale svůj sportovní režim upravit. Musíme přizpůsobit naše tréninkové i herní plány tak, abychom jednak více šetřili naše chátrající tělesné schránky, ale především mohli po osmi letech kočovného života věnovat více času svým blízkým,“ vysvětluje David Schweiner. Pro jeho parťáka je zase hlavní skloubit sport s rodinným a pracovním životem. „Proto si v tuto chvíli dáváme cíl opravdu jen na příští sezonu a uvidíme, jak se nám to podaří,“ dodává Ondřej Perušič, který vystudoval práva a věnuje se moderním dějinám na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Schweiner zase pokračuje v prohlubování svých ekonomických znalostí. S Davidem Šprinclem si ale povídali hlavně o autech a řízení. Zkušeností mají na rozdávání!

Jednu z největších změn v historii prodělalo v říjnu 2024 povinné ručení na auta. Zmizela povinnost vozit ve voze zelenou kartu, pojistka se nově uzavírá výhradně zaplacením. Co vše je jinak? I o tom si David Šprincl v novém podcastu „Za volantem“ povídal s Václavem Geletičem z Kooperativy.

Mnoho změn daných novým zákonem, témat ale mnohem víc. Třeba i zcela nové pojištění elektromobilů. „Zjistili jsme, že majitel elektromobilu má jiné potřeby než vlastník auta se spalovacím motorem. Kvůli tomu jsme, když už je změn tolik, připravili i nový produkt, kde se zaměřujeme na odlišnosti, které elektroauto od běžného má,“ říká v novém vydání našeho podcastu Václav Geletičem z Kooperativa pojišťovny.

Jsou skvělí sportovci, k tomu náruživí rybáři – jejich auta tak zdobí loď na střeše a pruty v kufru. Kdo častěji řídí? Olympijský vítěz Josef Dostál, nebo jeho milá Anežka Paloudová? Nejen to se dozvíte z nového podcastu „Moje auto“ s Davidem Šprinclem.

Na letošní rok nezapomene ani jeden z nich. Josef Dostál ke třem olympijským bronzům a jednomu stříbru přidal v Paříži 2024 zlato. S pěti medailemi se zařadil mezi olympijské legendy. Anežka Paloudová, s níž se letos zasnoubil, se zase ve Francii představila jako první česká rychlostní kanoistka po šestnácti letech.

A aby toho nebylo málo, v září usedli na mistrovství světa do jedné lodě – a byla z toho rovnou medaile. Hraje jim to takhle skvěle i v životě – příští rok se budou brát. A co za volantem? Tam to mají jak?

Moderátor Pavel Cejnar se narodil v Pardubicích a na město perníku nedá celý život dopustit. Žije v něm i teď, když denně pracuje v pražském studiu Evropy 2. Nejen o tom, jaké je dojíždět denně autem, si povídal s Davidem Šprinclem v dalším podcastu „Moje auto“.

Pavel Cejnar vystudoval lidovou školu umění, kde se naučil hrát třeba na trumpetu. Proslavil se ale v rádiu. Nyní moderuje na vlnách Evropy 2. Mnozí ho znají i z televizních pořadů „Jak se staví sen“ nebo „Jak se staví dům“. Zahrál si i malou roli v Ro(c)ku Podvraťáků po boku Vojtěcha Kotka a Jiřího Mádla.

O Martinovi Vaculíkovi často říkáte, že je propagátorem elektromobility a nemyslíte to jen jako pochvalu. Protežování elektrického pohonu vozidel mnohé z vás štve a argumenty k ní vedoucí považujete za vylhané.

Proto i Martinovi za videa a články o elektromobilech leckdy nadáváte, občas i do bolševiků, což člověka z disidentské rodiny samozřejmě mrzí.

Do svého podcastu si proto schválně pozval skutečného propagátora elektromobility Jana Staňka z kanálu Electro Dad, který si už v roce 2019 dal za cíl inspirovat milión lidí k přechodu na elektromobil a čistou energii.

Řeší tudíž nejen elektromobily, ale i domácí fotovoltaické elektrárny či nákup energie na spotových trzích. Jak lidé nadávají jemu? Čím sám jezdí? Co říká lidem, kteří stále tvrdí, že energeticky náročnější výroba elektromobilu převáží nad pozdějšími provozními benefity? A hlavně kdo ho za to platí? Na to všechno se Martin Vaculík elektrického táty nezapomněl zeptat.

Do dalšího podcastu přišel Martin Fuksa, zlatý kanoista z olympiády v Paříži 2024. Tedy přišel... samozřejmě přijel. Autem, jehož karoserii zdobí jeho životní motto: „Vítězové dělají to, co poražení dělat nechtějí.“

"V kánoi jedu, co to jde," říká Martin Fuksa. V autě to má jinak. "Tam jsem trochu srab. Vím, že v něm je rychlost nebezpečná, a když jedu rychle, začnou se mi v hlavě honit nejhorší věci, co se můžou stát. Nohu z plynu pak radši sundám. Na vodě mi ale vůbec nepřijde, že jedu rychle. Nebo když běhám, tak taky ne. Vím, že se mi nemůže nic přihodit."

Auto tak bere hlavně jako prostředek, který ho dopraví tam, kam potřebuje. "Baví mě řídit a pustit si k tomu nahlas muziku. Ne že otevřu okýnko, aby to každý slyšel. Ale zavřený v autě sám, to si odpočinu. Zrelaxuji od okolního světa. Nejraději jezdím tam, kde nemusím čekat v kolonách. Mám rád jízdu, kde si můžu jet svoje tempo. Miluju prázdno před sebou jako asi každý. A rád jezdím tam, kde to neznám. Je to něco jiného než doma. Teď mám toyotu, ale roky jsem se sžil s BMW. Začínal jsem však v laguně, táta ji dostal za olympiádu v Atlantě 1996. S ní jsem se naučil jezdit. A v osmnácti si koupil veloster," přiznal nám v podcastu. Ale prozradil mnohem víc...

Minulé povídání Martina Vaculíka s Michalem Dokoupilem o autech v Číně patří k nejúspěšnějším dílům našeho podcastu Za volantem. Tentokrát se Martin s Michalem sešli ve studiu podruhé, aby si popovídali o dálkovém cestování elektromobilem.

S dlouhodobě testovaným MG4 77 kWh najezdil za 14 dní 9500 po Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Finsku, Norsku, Švédsku, Dánsku a Německu.

Zajímá vás, kolik zaplatil za nabíjení? Jaká je síť nabíječek v zemi, kde se prodává už 90 % elektromobilů? Zda tam opravdu trčí prodlužovačky ze všech oken? Ale i jak je cestování po Norsku náročné řidičsky i finančně? Jak se platí za trajekty?

Rovnou prozradíme, že jet do Norska elektromobilem je daleko levnější než spalovacím autem. A teď, když jsem vás pořádně namíchl, pusťte si dnešní podcast. Zejména pokud vám utekl Svět motorů 32/2024, kde Michal své elektrické dobrodružství na osmi stránkách podrobně popsal.

Jak podotýká David Šprincl v úvodu povídání s Vladimírem Polívkou, do studia podcastu „Moje auto“ k nám přišel člen slavného hereckého i autařského rodu. Vždyť maminka Chantal i sestra Anna se několikrát ukázaly za volanty závodních vozů. A co mužská část? Otec Bolek Polívka a sám Vladimír?

Vášeň Vladimíra Polívky pro auta se pojí hlavně se značkou Porsche. „Porsche miluju od malička, jezdil jsem starší panamerou a snil jako každý kluk po modelu 911. Nyní jsem dostal možnost sednout do nového cayennu. To auto je obří a přitom jezdí jako lehké sportovní kupé. Každé ráno se těším, až do něj sednu a pojedu úplně kamkoliv. Tentokrát k vám do podcastu,“ říká Vladimír Polívka, který 5. července slavil půlkulaté narozeniny.

Zatímco spalovacím motorům většina českých automobilistů rozumí, tak v těch elektrických často plavou a někdy si i myslí, že jsou všechny stejné.

Martin Vaculík vždy rád zkoumal automobilovou techniku a nejinak je tomu ve chvíli, kdy stále více nových modelů pohání elektřina. Zároveň Martin rád upozorňuje na příklady, kdy se zde v České republice něco zajímavého pro automobily vyrábí či ještě lépe vyvíjí.

Ze ZF Engineering Plzeň mu do podcastu přijel Vít Kocur - Koordinátor vývoje hardwaru elektrických pohonů. Věhlasná firma ZF, původně výrobce ozubených kol, dnes jeden z nejvýznamnějších dodavatelů automobilového průmyslu s velmi širokým portfoliem, se totiž v posledních letech zaměřuje právě na celé elektrické motory, jejich invertory a převodovky, kterým se v branži říká reduktor.

V hodinovém rozhovoru přišla řeč opravdu na vše: Jaké máme dnes základní konstrukce automobilových elektrických motorů, jaké mají přednosti a nedostatky. Jaké konstrukce se prosazují u elektrických nákladních aut, zda taková mají řaditelné převodovky, zda motory přímo v kolech jsou utopie, nebo už nacházejí někde využití.

Přišla řeč i na kontroverzní témata - proč jsou u elektromotorů rozdíly mezi špičkovým a trvalým výkonem, čím je vadnutí při delší zátěži způsobeno a co by musel konstruktér dělat, aby motor nevadnul. A proč jsou častá závada elektromobilů vadná ložiska a jakým způsobem firma ZF zajišťuje, aby na jejich motorech nezlobila. Pokud nechcete, aby vám ve vývoji automobilové techniky ujel vlak, určitě poslouchejte až do konce.