Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Nový světový řád. Na Ukrajině je šance maximálně na remízu

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    „Ronald Reagan byl kovboj, Donald Trump je realitní makléř,“ říká europoslanec Alexandr Vondra, který byl hostem dnešní Echo Porady. Jaké jsou jeho dojmy z konference CPAC? Jaké jsou nyní vyhlídky na mír na Ukrajině? A výsledek německých voleb? Merz je podle Vondry to nejlepší, co německá politika dnes má.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    43 min
  • Tři roky války na Ukrajině. Konflikt, ve kterém se obě strany navzájem podcenily

    Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Po ruském vpádu, počátečních neúspěších a ukrajinské protiofenzivě, jež toho moc nepřinesla, se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“, v níž Rusko velmi zvolna a za cenu značných obětí postupuje. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje tím, že ji v jednáních s Vladimirem Putinem odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a jejímu prezidentu Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. O aktuální situaci i historii konfliktu jsme v Salonu Echa debatovali s diplomatem dnes působícím v Centru transatlantických vztahů CEVRO Michaelem Žantovským, armádním generálem ve výslužbě Jiřím Šedivým, ředitelem Institutu Václava Klause Jiřím Weiglem, redaktorem Hospodářských novin a spoluautorem podcastu o dění v postsovětském prostoru Ondřejem Soukupem a politologem Jiřím Justem, který už řadu let žije v Moskvě. Sešli se krátce poté, co spor mezi Trumpem a Zelenským začal, a předtím, než vygradoval do současné podoby.

    30 min
  • Prodal sto tisíc sportovních brýlí. Teď zakládá VIF Cycling Team s rozpočtem 8 milionů ročně

    Čtyři roky stačily, aby česká značka sportovních brýlí VIF dosáhla obratu přes 110 milionů korun. Zakladatel Jakub Lorenc trefil díru na trhu a díky chytrému marketingu a efektivní distribuci se mu podařilo obsadit 55 % digitálního trhu v kategorii sportovních brýlí. „Viděl jsem obchodní příležitost a trefil ji správně,“ říká Lorenc o vzniku značky v době pandemie, kdy lidé začali masově sportovat venku a hledali dostupné, ale kvalitní sportovní brýle.

    „Lidé nechtějí platit 5 000 Kč za brýle, které si vezmou párkrát a pak je ztratí, nebo rozbijí. My jim nabízíme kvalitu za cenu 50-70 eur. Naše cílová skupina jsou všichni, kdo občas sportují," říká Lorenc. Díky agresivní digitální strategii se VIF podařilo ovládnout trh, především na sociálních sítích.

    Firma sází na user-generated content – autentické příspěvky od běžných zákazníků. „Lidé se nechtějí dívat na strojené reklamy s modelkami. Nejlépe fungují videa natočená na mobil, třeba i roztřeseně. Pěkný vizuál ve výkonnostním marketingu nefunguje. My naschvál točíme špatná videa.“

    V současné době firma prodá 80 procent produkce v Česku, expanze prý není jednoduchá. Lorenc přiznává, že si v počátcích expanze myslel, že stačí spustit globální e-shop a pustit kampaně na sociálních sítích. „Za tři týdny jsme to vypínali. Nestačí jen přeložit web. Musíte mít lokální podporu, jiný přístup k zákazníkovi a řešit logistiku. Každý trh je extrémně specifický. Francouz s vámi nebude komunikovat anglicky, i kdyby mohl.“

    Jedním z klíčových projektů společnosti VIF je ženský cyklistický tým VIF Cycling Team. Lorenc vidí v podpoře ženské cyklistiky obrovský potenciál. „V Česku neexistoval profesionální ženský tým, který by nabídl top podmínky. My ženám dáváme světovou úroveň – špičkové vybavení, trenéry, realizační tým. A najednou ty holky zjišťují, že se dá závodit jinak.“

    Marketingově jde o strategický tah – značka se tím přibližuje profesionálním sportovcům a posiluje svůj brand mezi širokou sportovní komunitou. „Když někdo na Facebooku napíše hejt, naši zákazníci se za nás začnou prát. To je síla komunity.

    21 min
  • Hlavně být silnej v hlavě. Sebevědomí buduji tréninkem těla a hlavně mysli, říká fotbalista Holeš

    Tomáš Holeš je český profesionální fotbalista a člen národního týmu byl hostem Josefa Tomana a Hynka Čermáka v podcastu Men’s Factor. Jak se špičkový sportovec vyrovnává s neustálým tlakem a stresem?

    Podle Holeše není sebevědomí dané jen vrozeným talentem, ale je výsledkem každodenní práce. „Sebevědomí si budu nejvíc prostě tím, že dělám něco, co mi jde a pořád to trénuji,“ říká a dodává, že podle něj klíč ke stabilní vnitřní síle spočívá v pravidelném zdokonalování svých dovedností. Ať už jde o sportovní výkony, nebo o osobní růst.  

    Sebeobrana v moderním světě již neznamená pouze fyzickou obranu, ale i schopnost chránit svou psychiku před vnějšími tlaky. „Být prostě silnej v hlavě, být nachystaný,“ konstatuje Holeš a poukazuje tak na to, že klid a vyrovnanost v náročných situacích nelze nahradit ani nejlepší fyzickou kondicí. Mentální příprava a schopnost udržet si chladnou hlavu jsou zásadní nejen na hřišti, ale i v každodenním životě. 

    Nejen ve vrcholovém sportu nejde jen o fyzickou připravenost, ale především o mentální sílu, která nám umožní čelit životním výzvám a překonávat překážky. Ať už se potýkáte s tlakem na pracovišti, ve škole nebo ve sportu. Vytrvalost, neustálý trénink a schopnost učit se z vlastních chyb jsou základy skutečné síly.

    40 min
  • Filosofie na hranici: Existenciální drama migrace

    „Každá migrace je vítězstvím ducha,“ poznamenává Paul Collier, ekonom, který se dlouhodobě zabývá i etickými otázkami migrace. Vítězství ducha bývají vyčerpávající a občas i smutná. 

    V nádherné knize Migrant o tom vydává svědectví Günther Anders, filosof, esejista a spisovatel, který prchal spolu s manželkou Hannou Arendtovou a prastrýcem Walterem Benjaminem z válečné Evropy do Spojených států. Osudy těchto tří intelektuálů se postupně rozpojily. Hannah Arendtová se uchytla ve Spojených státech, začala psát v angličtině, stala se jednou z nejvýraznějších intelektuálkou druhé poloviny dvacátého století a s Andersem se rozvedla. Walter Benjamin cestou do Spojených států spáchal sebevraždu. 

    Günther Anders k tomu ve své knize Migrant poznamenává: „Skutečně se umírá jen doma.“ Autor tím míní, že migrant ztrácí ochrannou sféru svých blízkých, známých i starosti druhých. Ve své knize zdůrazňuje, že migrující člověk snadno a lehce umírá i proto, že existence stojí na uznání druhých.

    Migrant z tohoto paktu – aspoň na nějakou dobu – vypadává a jeho bytí se tím umenšuje a ztenčuje. I to může být důvod, proč snáze onemocní, proč snáze ztrácí půdu pod nohama. Pro Günthera Anderse byla migrace příliš stresující.

    Nikdy se plně integrovat ani nechtěl. Viděl v tom ztrátu sebe sama. Po druhé světové válce se vrátil domů. Cítil, že když koktá v jazyce, koktá i v existenci.

    Oslava, včetně té filozofické oslavy jinakosti a změny, v druhé polovině dvacátého století nebere v potaz, jak závislí jsme na kořenech, identitě, domovu, a jak náročné je vítězství migrace.

    Představa, že kdokoli může žít kdekoli, je v moderně unikátní, ale modernu také proto činí tak náročnou a konfliktní, na rovině společnosti i jednotlivců. Srovnáme-li současnou migraci s migrací během druhé světové války, jsou to přirozeně v mnoha ohledech odlišné situace, ale některé „existenciály“ migrace, tak jak je definuje Anders ve své knize, mohou platit pro Syřany v Německu stejně jako Ukrajince v Česku. 

    Podstatné je, že Anders nekončí pesimisticky. Zkušenost migrace jej naučila jednu podstatnou dovednost: snášet to, že člověk nezapadá. Migrace nám navíc umožňuje zakoušet něco podstatného: absolutní nezajištěnost vlastní existence. Člověk – každý člověk – je animal migrans, živočich v pohybu.

    Nikdy svá přesvědčení, z nichž žije, nepřevede na absolutní pravdy, stále musí migrovat a hledat správnější, adekvátnější postoje. Zůstáváme v pohybu, protože jistota je nelidská. Ale má-li být tato přirozená nejistota snesitelná, potřebujeme kořeny.

    Jak říká rakouský filozof Jean Améry: „Člověk potřebuje hodně domova, aby jej neměl zapotřebí.“ 


    Kapitoly

    I. Více je pro migranta méně. [úvod až 16:05]

    II. Etika zavřených i otevřených hranic [16:05 až 30:40]

    III. Koktající existence Günthera Anderse [30:40 až 51:00]

    IV. Dilemata etiky a politiky: Co lze žádat od občanů? Co od migrantů? [51:00 až závěr]

    BibliografieGünther Anders, Der Immigrant, Müchen: Beck Verlag, 2022.Paul Collier, Exodus: Immigration and Multiculturalism in the 21st Century, Oxford: Oxford University Press, 2013.Emmanuel Levinas, Etika a nekonečno, přel. V. Dvořáková – M. Reichert, Praha 2009.Tereza Matějčková, „Všichni jsme bez tváře“, in: Reflexe, 56/2019, str. 181–187, https://www.reflexe.cz/Reflexe_56/Vsichni_jsme_bez_tvare._K_textu_J._Bierhanzla/Refl_2019_56_0181.pdfDavid Miller, Strangers in Our Midst: The Political Philosophy of Immigration, Harvard: Harvard University Press, 2016.Peter Singer, Renata Singer, „The Ethics of Refugee Policy“, in: James Fishkin, Robert E. Goodin (eds.), Population and Political Theory, Oxford: Malden, 2010, str. 285–304.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    33 min
  • Až do roku 1929 byla KSČ druhá největší komunistická strana po Komunistické straně Sovětského svazu

    Ačkoli dnes se k levici nechce skoro nikdo hlásit, v průběhu celého 20. století jsme byli mnohem levicovější než všichni naši sousedé ve střední Evropě. A zejména po II. světové válce vzhlíželi Češi – na rozdíl od Slováků, Maďarů, Poláků, Rakušanů a Němců – k ideálům socialismu s mnohem většími nadějemi a pozitivním očekáváním.

    Jedním z příčin naší levicovosti byla historicky daná tendence k většímu rovnostářství. Česká společnost nebyla v 19. století striktně kastovně rozdělená. Určité indicie už z druhé poloviny 19. století ukazují, že například propustnost mezi stavy ve sňatkových strategiích byla u Čechů větší než v Německu nebo u rakouských Němců.

    České elity té doby se také většinou nerekrutovaly výhradně z bohatých vrstev, takže sociální cítění ve společnosti bylo silnější, jak dokazuje třeba tehdejší literární tvorba.

    To všechno vyústilo po vzniku samostatného státu do pozemkové reformy, která patřila k nejradikálnějším v Evropě, nebo zrušení šlechtických titulů. Obecně vedla politika nového státu k jistému uzavření nůžek sociálních rozdílů.

    Ovšem příčinou volebních úspěchů KSČ za první republiky bylo zejména dovedné propojení sociálního radikalismu s radikalismem nacionálním, přičemž postoje v národnostních otázkách byly nalinkovány především na I. a II. řádném sjezdu v letech 1923 a 1924.

    Je ovšem otázkou, zda nacionalismus v pojetí komunistů nebyl jen zástěrkou třídního panství.

    26 min
  • Green Deal, nebo peníze na obranu a bezpečnost naše lidi. Vláda pravicová nebyla, říká Stanjura

    Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura byl hostem Echa Pavla Štrunce. Chce doporučit vládě, aby se výdaje na obranu zvýšily už příští rok, a to zhruba na 2,2 % HDP. Dlouhodobým cílem je navýšení až na 3 až 3,5 % HDP.Kde peníze vezme? "Ani bohatší země nejsou schopny současně platit výdaje na dekarbonizaci a výdaje na obranu. Pro mě je priorita jasná: razantně snížit výdaje na dekarbonizaci a tyto ušetřené peníze investovat do obrany," uvedl ministr. 

    Stanjura kritizoval současné klimatické cíle EU a Česká republika by podle něj měla prosazovat jejich revizi. „Čím blíž jste k Rusku, tím více země chápou, že obrana je prioritou. Bohužel v Evropské unii to stále nevidí všichni. Měli bychom si vyjasnit, že pokud se máme rozhodnout mezi bezpečností a zelenou politikou, volba je jasná,“ uvedl.

    Ministr financí se také vyslovil proti plánovanému rozšíření emisních povolenek ETS2 na domácnosti a dopravu. Podle něj by měly být dobrovolné pro jednotlivé členské státy. „Pokud chce některý stát uvalit tyto poplatky na své občany, ať tak učiní, ale nikdo by nás k tomu neměl nutit,“ prohlásil.Další z priorit, které Stanjura zmínil, je změna přístupu k zákazu spalovacích motorů v roce 2035.

    „Měli bychom zrušit zákaz spalovacích motorů a nechat volný trh, aby rozhodl, jaká auta budou lidé preferovat. Nevíme, co budou chtít zákazníci za deset nebo patnáct let, tak to nechme na nich a na automobilkách,“ řekl ministr.Podle něj se také ukazuje, že Green Deal v této podobě není dlouhodobě udržitelný. „Když to nedělá celý svět, snižujeme jen konkurenceschopnost Evropy.

    Pokud budeme jediní, kdo tuto politiku bude prosazovat, povede to k vyšší nezaměstnanosti a nižší životní úrovni,“ varoval.

    A mluvili jsme i po strategii ODS pro letošní volby. Jedničkou kandidátky v Praze podle ministra téměř jistě bude Jana Černochová. Na otázku, zda ODS plánuje po volbách pokračovat ve spolupráci se současnými partnery, ministr odpověděl, že nejbližším spojencem je hnutí STAN. „Přes všechny rozdíly je STAN pro nás nejlogičtější partner. Vláda, kterou jsme vedli, nebyla pravicová, to je fakt, ale v dané situaci to bylo nejlepší možné řešení," dodal. 

    26 min
  • Češi jsou evropští chudí příbuzní. A bude Trump katastrofou pro naše peněženky?

    Česká ekonomika se propadla hlouběji než ve většině zemí EU, ale proč k tomu došlo a jak se můžeme odrazit ode dna? Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka rozebírá nejen důvody našeho hospodářského zpomalení, ale i to, proč negativní efekty vlády Donalda Trumpa pro Česko i svět převládají. 

    České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je u nás nejvýraznější ze zemí Evropské unie, říká v aktuálním Hrotcastu Pavel Peterka, hlavní ekonom investiční platformy XTB, z jejíž analýzy data pocházejí.„Výsledek je jeden z nejhorších v Evropě,“ konstatuje Peterka. Jde přitom o kombinaci více faktorů. Už před covidovou pandemií probublávaly v české ekonomice inflační tlaky, z významné části kvůli napjatému trhu práce.

    Na druhé straně na něm nedocházelo k tak rychlému růstu nominálních mezd. Lidem na papíře přibývaly vyšší částky, ale ve výsledku si za ně koupili méně, zdůrazňuje Peterka v našem ekonomickém podcastu.

    Nelichotivý stav je podle něj dán i strukturou české ekonomiky, která byla podstatně více postižena zdražováním energií. „Každá země v Evropě měla podobné problémy. Ale málokterá je měla všechny najednou a v té nejsilnější míře,“ říká hlavní ekonom XTB. „Neříkám, že každý problém u nás byl ten největší, ale byly země, jimž se podařilo vyhnout nejsilnějším propadům. Nebo do krizového období vstupovaly s podstatně nižší mírou inflace,“ doplňuje.

    Česku se přitom ještě pár let nazpátek dařilo. I v tom lze ale najít kořeny současných potíží. „Usnuli jsme na vavřínech,“ říká Peterka. A jako už několikátý ekonom v řadě vypichuje úspěchy našich severních sousedů. „Polákům se daří podstatně víc. Vznikají u nich firmy, podporují výstavbu, roste poptávka i ekonomika. To se propisuje do rychlejšího růstu nominálních mezd, který byl schopný lépe než u nás vykrývat růst cen.“

    Jak se na české ekonomice projeví nástup Donalda Trumpa do Bílého domu a razantní prosazování politiky cel a dalších obchodních bariér? Je nový americký prezident katastrofa? Pavel Peterka se domnívá, že negativní efekty převládají. V rozhovoru je podrobně analyzuje. A co může Česko udělat pro opětovné nastartování růstu?

    Pusťte si nový Hrotcast, kde ekonom s moderátorem Pavlem Štruncem rozebírá i plán guvernéra ČNB Aleše Michla zařadit bitcoiny do devizových rezerv.

    27 min
  • Hej, Slované #34: AfD v Sasku má skutečně i nacistické sklony, Lužičtí Srbové mají hybridní identitu

    Německo o víkendu čekají spolkové volby. Jak se k nim staví v saské a braniborské Lužici, kde od minulých voleb vzrostla záliba mládeže v neonacismu? Ostatně je to vůbec pravda, anebo pověsti přehánějí? Jak to vypadá v hlavním městě Lužice Budyšíně na tamních demonstracích AfD, které se konají každé pondělí? A jak se v tom všem motají Lužičtí Srbové? O tom všem hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě podcastu Hej, Slované se svými hosty, kteří s osobním pobytem v Lužicí spojili roky svého života: etnologem Leošem Šatavou a rusistou a sorabistou Kryštofem Peršínem. V druhé části epizody je řeč především o tom, v jaké kondici jsou a jaké vyhlídky před sebou mají malé jazyky a národy bez vlastního státu. Mají tu nejlepší éru právě teď čerstvě za sebou a smráká se nad nimi? Anebo ještě pořád je naděje, že toto významné a přehlížené kulturní dědictví lze zachránit?

    „Byl jsem skeptický k tomu, když se AfD v české debatě démonizovala. Ale mám osobní zkušenost ze Saska z Budyšína, a tam bych se nebál nazvat to tak, že jsou tam neonacistické proudy. Poblíž české hranice se slaví letní slunovraty, kde ze slámy lidé přichystají skulptury ve tvaru hákového kříže, které pak zapalují. Nebo ženy objevují své pragermánství a germánskou bohyni v sobě. Lidé také běžně chodí v oblečení s nápisy ‚Láska k vlasti není žádný zločin‘, který sám osobě sice není na obtíž, ale když ho napíšete frakturou a přidáte k němu obrázek pochodujícího wehrmachtu, už to problém je,“ říká v diskusi Kryštof Peršín. A dodává, že AfD je mezi mládeží v Sasku nesmírně populární a demokracii „zachraňují“ penzisté, kteří volí tradiční strany. Lidé – celé rodiny – se podle něj scházejí na demonstracích AfD, které jim nahrazují duchovní život v církvi a kostele.


    Leoš Šatava zažil Budyšín v jiné době, v druhé půli devadesátých let, kdy šlo o poklidné město, kde se toho dělo málo. Byl to jiný svět. Vysvětluje, že tehdy zkoumal identitu lužickosrbské mládeže a že zjistil, že její národní slovanská identita není kdovíjak silná – že je v podstatě „hybridní“ a jde jí o to, aby se příliš nelišila od identity německé. Proto si lze snadno představit, že dnes lužickosrbské splývá s německým a nelze se divit, že se ve slovanském národě objevují i protislovanské tendence. Tomu oponuje Kryštof Peršín, který se domnívá, že tím, jak atmosféra v saské či lužické společnosti v současnosti houstne, stává se lužickosrbská mládež, alespoň ta intelektuálněji založená, naopak vyhraněně antiněmeckou.


    Lužice je zkrátka region složitý – o čemž je debata dále. Dojde na srovnání, jak jsou na tom Velšané, Sámové nebo Bretonci. Má ještě smysl, aby malé národy zakládaly své parlamenty, politizovaly se a dbaly na svá práva, jak se o to některé z nich v nedávné minulosti (dokonce i

    úspěšně) pokusily? Nebo je doba, která se výrazně starala o rozvoj a práva národnostních menšin, definitivně pryč? Kolik lidí vlastně stačí, aby šlo zachránit národ? A jak počítat, kolik mluvčích ten který malý evropský národ má?


    V druhé části epizody hovoří hosté především o tom, jak se předává v rodinách lužická srbština, jak vypadá lužickosrbské školství, v jaké řečové kondici jsou lužickosrbské děti a jaké jsou jejich další vyhlídky. Sami Lužičtí Srbové hovoří o tom, že by rádi měli do roku 2100 sto tisíc mluvčích (Velšané prý do roku 2050 dokonce milion). Je to reálné? A co by to lužickosrbské společnosti přineslo, kdyby se to podařilo? Je na takovou případnou změnu vůbec mentálně připravena? A může se mluvčí spisovného jazyka domluvit s mluvčími mateřskojazyčnými, kteří hovoří nářečími? Jsou to zkrátka témata, která Češi museli aktivně řešit a probírat naposledy v polovině 19. století – což neznamená, že se k nám za nějakou dobu nemohou vrátit jako bumerang.


    Aneb konečně podcast, který vám ukáže Evropu, o jejíž existenci jste vůbec netušili.

    27 min
  • Trump vs. Ukrajina a Evropa v slzách. Šípová prodává ledvinu a Pekarová končí

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czOslabí odchod Markéty Pekarové Adamové ze Sněmovny Top 09, nebo jí to pomůže? Senátorka Šípová nevyjde se svým platem. Nadsázka, či nevkus? J. D. Vance na bezpečnostní konferenci rozboural všechna očekávání, reakce v Německu jsou opařené. A představuje dnes pro Evropu větší hrozbu ruská agrese, nebo spíš atentáty jako ty v Mnichově a Villachu?X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    45 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners